Článek
Vápenec, ze kterého je Pálava vytvořena, vznikl v druhohorním moři a během alpínského vrásnění putoval desítky kilometrů, poté byl vyzvednut do výšky 549 m. n. m. (dnes Děvín, nejvyšší hora Pálavy). Převýšení mezi vrcholkem Děvína a hladinou Dyje u Dolních Věstonic je téměř čtyři sta metrů a z této výšky bylo možné kontrolovat obrovské území.
V roce 1925 objevila skupina Karla Absolona na svazích Pálavy poblíž Dolních Věstonic první keramickou sošku na světě. Před několika lety byla Venuše „vyšetřena“ na počítačovém tomografu a diagnóza zněla: soška je vypálena z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Také se objevil další detail: na hýždích Venuše se zachoval otisk prstu asi desetiletého dítěte. Hodnota této sošky je nevyčíslitelná.
Věstonická Venuše
Další neuvěřitelně zajímavou lokalitou v Dolních Věstonicích je stará cihelna. V její kolmé hliněné stěně vyhloubil akademik Klíma začátkem padesátých let zářez dvanáct metrů vysoký. Právem se jmenuje Kalendář věků. Z jeho stěny se na nás dívá sto tisíc let. Za takovou dobu bylo postupně naváto dvanáct metrů písku a spraší. Střídání světlých a tmavých vrstev nám vypovídá o střídání chladnějších a teplejších období poslední ledové doby.
Pod Pálavou žili lidé nejrůznějších keramických kultur, ve druhém století našeho letopočtu sem pronikli Římané. Za doby markomanských válek se mušovské Hradisko stalo římským vojenským táborem desáté římské legie. Je to jediné známé místo na sever od Dunaje, kde stál výstavný velitelský dům, vybavený ústředním vytápěním a vedle něho pravé římské lázně. Je pravděpodobné, že tady přechodně pobýval římský císař - filozof na trůně - Marcus Aurelius.
Na našem území tedy zřejmě psal Hovory k sobě, které se řadí ke světovému literárnímu dědictví. Archeologické nálezy z Mušova, včetně původních římských a germánských artefaktů, dnes najdeme ve sbírkách Regionálního muzea na zámku v Mikulově.
