Hlavní obsah
Část expozice v přízemí domu Foto: Klára Fischleinová, Novinky

Židovské památky v Třebíči byly v roce 2000 zapsány na seznam UNESCO. Jedním ze skvostů zdejšího židovského města je také dům Seligmanna Bauera propojený se sousední Zadní synagogou. V posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí, po které turistům nyní nabízí autentickou expozici. Pro návštěvníky se tu navíc konají také zajímavé akce.

Část expozice v přízemí domu Foto: Klára Fischleinová, Novinky
Dům Seligmanna Bauera: Stařičký poklad na břehu řeky Jihlavy

Dům Seligmanna Bauera, pocházející z konce 18. století, najdete v Třebíči na adrese Blahoslavova 77. Jeho rekonstrukce a zřízení židovského muzea byly spolufinancovány Evropskou unií pomocí Regionálního operačního programu Jihovýchod. Dřevěná socha někdejšího majitele (nekopírující jeho skutečný vzhled) stojí hned v přízemí u okna. „Expozice ukazuje život židovské rodiny v meziválečném období 20. a 30. let minulého století,“ říká na úvod průvodkyně.

Socha Seligmanna Bauera vyhlíží další návštěvníky.

Foto: Klára Fischleinová, Novinky

V přízemí domu se tehdy prodávalo a skladovalo zboží. Tuto funkci ukazuje i dnešní expozice. Vedle místnosti imitující dřívější obchod je moderní kuchyň využívaná při speciálních příležitostech. „Na Purim, jeden z židovských svátků, si tady děti vyzkoušely pečení s pekařem z pražské židovské obce,“ říká průvodkyně.

V patře domu se žilo. Vrchní část expozice je tedy věnována autentické ukázce nejen ložnice s devítiramenným svícnem, starým nábytkem a skříní plnou oblečení, ale také historické košer kuchyni.

Rozestlaná postel dodává prostoru na autenticitě.

Foto: Klára Fischleinová, Novinky

Průvodkyně upozorňuje například na zásadu přísného oddělování masa a mléčných produktů. Ukazuje také takzvané košerovací prkénko. Speciálními drážkami odvádělo ze zpracovávaného masa pryč krev.

„To, že židé nesmějí jíst krev, je jedno z pravidel kašrutu, tedy zásad stravování. Vše, co židé konzumují, by mělo být vypěstované a zpracované podle těchto zásad. Souvisí to také s hygienou. Navíc třeba co se týče té krve, židé věří, že v ní sídlí duše, proto ji nekonzumují,” vypráví průvodkyně.

Průvodkyně mluví o využití košerovacího prkénka.

Foto: Klára Fischleinová, Novinky

Majitelé tohoto útulného domku byli vždy zavázáni umožňovat židovským ženám vstup do Zadní synagogy, respektive do její ženské galerie. Synagoga tu stála zhruba o století dříve než dům, dnes je zapsaná na seznamu UNESCO.

Pohled z ženské galerie do spodního patra synagogy.

Foto: Klára Fischleinová, Novinky

Zatímco obyvatelky domu vstupovaly do synagogy přímo přes kuchyň a chodbičku v prvním patře, pro příchozí zvenčí byl přistavěn vchod z ulice. Když kterýmikoliv z těchto dveří dnes vstoupíte do ženské galerie, narazíte nejdříve na velký interaktivní model Třebíče.

Dole je v Zadní synagoze prostor k sezení, nahoře za černým zábradlím je ženská galerie.

Foto: Klára Fischleinová, Novinky

Celá synagoga je bohatě vyzdobena malbami, které se restaurátorům podařilo zachránit. Ve světlém prostoru jsou připraveny dlouhé řady židlí. Zadní synagoga dnes totiž slouží mimo jiné k pořádání různých kulturních a společenských akcí.

Chystané akce v třebíčském židovském městě

Akce Oživlé židovské město Třebíč proběhne od 18. do 20. července. Vstupné na prohlídku vybraných památek bude zdarma.

Festival židovské kultury se koná od 28. července do 2. srpna. O programu se více dozvíte zde.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků