Dobrodružná výprava do českého podzemí

Strašín, ležící několik kilometrů od Kašperských Hor, proslavila dvě místa. Jedním z nich je poutní kostel Narození Panny Marie s typickou červenou omítkou, tím druhým Strašínská jeskyně v blízkém vápencovém lomu. V Pošumaví jsou takové jeskyně vzácností.

Ve Strašíně nahlédnete do prostorné síně, projdete se několika chodbami a narazíte i na dvě podzemní jezírka. První návštěvníci se sem podívali v létě 2012. Jeskyně je přístupná po předchozí domluvě na obecním úřadě ve Strašíně nebo v infocentru Strašín.

V Šemanovickém dole na Kokořínsku, jen pár set metrů východně od obce Truskavna, objevíte ve skalách volně přístupnou jeskyni zvanou Klemperka. Podle legendy tu měl doupě loupežník Klempera. Vchod do jeskyně se nachází ve skalní stěně asi pět metrů nad dnem údolí.

Nahoru k jeskyni se dostanete po žebříku anebo po vysekaných stupních vedoucích úzkým komínem. Jeskyně má dvě patra, spodní je však notně zanesené jílem.

Volně přístupná a vcelku nenápadná malá jeskyně se zříceným stropem a zbytkem chodeb poblíž Štramberka je ve skutečnosti světoznámou archeologickou lokalitou. Roku 1880 v ní Karel Jaroslav Maška, profesor na gymnáziu v Novém Jičíně, objevil kromě kostí a zubů pravěkých zvířat čtyřicet tisíc let starý úlomek čelisti neandrtálského dítěte a další předměty z doby bronzové.

Maška svým nálezem dokázal, že byla jeskyně obývána pravěkými lovci. Dále tady byly nalezeny části koster pravěkých zvířat. Dnes žijí v jeskyni výhradně netopýři.

Jeskyni s nepěkným názvem a ještě horší pověstí objevíte v hlubokých lesích poblíž Liběchova. Poslední loupežníci tu prý přebývali za třicetileté války a pověst vypráví, že jistá Kateřina přímo v jeskyni zabila dvě děti své sokyně Magdalény.

Loupežníci byli nakonec pobiti a v Mordlochu se usadil poustevník. Ale ani jemu jeskyně štěstí nepřinesla. Jednoho dne jej našli zavražděného a pohřbili jej prý v rohu větší síně, vedle dětských kostřiček. Návštěvníkům, které tyto příběhy neodradí, je jeskyně zcela volně přístupná.

Romantické jméno slibuje nevšední zážitky. Jeskyni najdete v údolí řeky Křinice, které patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska.

V rozsáhlých podzemních prostorách pod skalním převisem každý rok v zimě voda vykouzlí ledové království: rampouchy, záclony z ledu, ledová brčka a další útvary, připomínající třeba skřítky a trpaslíky. Jeskyně je volně přístupná, na prohlídku je vhodné vybavit se čelovkou.

Baterku budete potřebovat také při prohlídce největší – a jediné volně přístupné – jeskyně Českého ráje. Najdete ji v Zeleném dole uprostřed Klokočských skal. Návštěva jeskyně Postojna není zážitek pro každého.

Do podzemních prostor vede jediný vchod, a to úzký a nízký otvor, kterým se lze protáhnout do rozlehlé síně. Z ní odbočují další chodby, ale nemusíte mít strach, že byste se ztratili – dosahují celkové délky 75 metrů.

Pusté kostely jsou volně přístupné, především umělé jeskyně nedaleko Velenic na Českolipsku. Vznikly těžbou písku z pískovcového masivu. Nedaleko protéká říčka Svitávka.

Jeskyně se využívaly k různým účelům – sloužily jako mlýny, hamr, brusírny skla nebo skladiště. V dobách světových válek je místní obyvatelé používali jako nouzové úkryty. Strop jeskyní podpírá síť pilířů až čtyři metry vysokých.

Jedním z duchů, kteří v dnešní době vyvolávají nepříjemné mrazení v zádech, je přízrak německého vojáka Hanse Hagena. Ten údajně straší právě v lomech na Berounsku. Podle legend se náhle vynořuje ze štol, aby se v nich vzápětí zase beze stopy ztratil. Duch Hagena má také prý na svědomí řadu záhadných úmrtí či zmizení.

Nejnebezpečnějším místem je Hagenova štola, kde visí pověstný zvon. Ten bohužel není původní, protože si ho tu a tam někdo odnese na památku. Podobně cenným suvenýrem je sešit, který se tu občas objeví pro zápisky všech odvážných a který bývá zlomyslně nazýván Hagenův pořadník. Prohlídky pro otrlé tu příležitostně pořádá Muzeum Českého krasu v Berouně.

Jeskyní, k nimž se váží prapodivné legendy, objevíte v Česku celou řadu. Některé sloužily jako místo pro rituální obětování či svatyně, v jiných došlo k tragickým událostem anebo v nich bývají slyšet nejrůznější zvuky. Patří k nim například Býčí skála v Moravském krasu.

Událost připomíná jen informační panel, zato v Mladečských jeskyních u Olomouce si v Dómu mrtvých prohlédnete scénu rituálního pohřbu s figurínami pravěkých lidí. Mladečské jeskyně jsou otevřeny celoročně, v říjnu od úterý do neděle mezi 9:00 a 15:00.

První zmínka o nejstarší písemně doložené jeskyni ve střední Evropě pochází z roku 1430. Její „objevitel“ se však tehdy paradoxně zmýlil – šlo o rady pro hledače drahých kovů a jeskyni kdosi považoval za opuštěnou štolu.

Mimořádné množství záznamů na stěnách a stropech prozrazuje, že jeskyně byla hojně navštěvovaná i ve středověku. Nejstarší nápis dobového vandala pochází z roku 1519. Za atraktivní historické nápisy ovšem dnes platíme daň v podobě zničené krápníkové výzdoby. Jeskyni si můžete v říjnu prohlédnout denně mimo pondělí od 9:00 do 16:00.