Milešovka okolní sopečné vrcholy výrazně převyšuje a za příznivých podmínek je vidět i Šumava, podle některých svědků v devatenáctém století za výjimečně dobrých podmínek bývaly vidět i zasněžené vrcholky rakouských Alp.

Na Milešovku v období romantismu směřovaly vlastivědné pouti, především lázeňští hosté z Teplic. Poutníci se vydali na vrcholek, pak přespali v chýších z větví a mechu a ráno z Milešovky sledovali východ slunce. Až v polovině devatenáctého století tady byla postavena 19 metrů vysoká kamenná rozhledna.

Přestože na Milešovku vede jen kamenitý chodník, tato hora se stala cílem putování slavných básníků. Navštívil ji například Goethe, Jan Neruda nebo Jaroslav Vrchlický. Ještě v době, kdy nebyl znám pojem turistika, na Milešovku vylezl poutník po České zemi vlastenec Bohuslav Balbín a nazval ji Královnou Prostředních hor.

Strmé svahy Milešovky, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá z velké většiny suťový les s původními bučinami, lípou, klenem, jeřábem a porosty lísky. Až do roku 1874 bylo možné ve vlhkém podrostu listnatých hájů najít nejkrásnější evropskou orchidej s českým názvem jazýček kozí. Upoutávala pozornost nápadnou efektní kombinací nachové a žluté barvy a proto zřejmě kvůli sběratelům vyhynula.

Milešovka, německy Donnersberg " hromová hora" je  nejvyšším masivem Českého Středohoří a je považována za největrnější a nejbouřlivější horu u nás. Možná právě proto na jejím vrcholku byla postavena první meteorologická observatoř na našem území. Současně byla zřízena i telefonní a telegrafní stanice, která pozorování denně předávala do Vídně.

Observatoř byla dokončena v roce 1904 a vyhlídková věž se opět otevřela pro milovníky dalekých výhledů. Po druhé světové válce byl celý objekt pro turisty uzavřen a tento stav trval až do roku 1998, kdy byla věž znovu zpřístupněna veřejnosti.

Vysílání pořadu:

sobota 9. července 18.30 ČT2

neděle 10. července 8.35 ČT2 (repríza)

čtvrtek 14. července 22.10 ČT2 (repríza)

Stránky pořadu naleznete zde.