Královská historie se tady začala psát někdy okolo roku 1100. Dřevěné hradiště nechal na ostrohu nad rakovnickým potokem zbudovat jeden z přemyslovských knížat. Zda to byl Oldřich, nebo jeho bratr Jaromír, se už nejspíš nedozvíme. Lovecký hrad tehdy sloužil coby útočiště k radovánkám a lovu. Česká knížata sem zajížděla z nedalekého Zbečna, kde byl velký přemyslovský dvorec. Ve své kronice se o něm zmiňuje i samotný Kosmas.

Věhlas však místo získalo až po rozsáhlé kamenné přestavbě. Poté, co ji Přemysl Otakar II. dokončil, stal se Křivoklát reprezentačním sídlem českých králů. Hrad několikrát vyhořel. Stejně jako mnoho dalších míst i on podlehl ničivému požáru za husitských válek – konkrétně roku 1422. Přestavěn byl až na přelomu 15. a 16. století. Bylo to za vlády Vladislava II. Jagellonského ve slohu pozdní gotiky.

Další potupná zkáza ohnivými plameny potkala objekt roku 1643. To jej vlastnili Habsburkové, ale mnoho zájmu o něj nejevili. Postoupili jej proto dál. Posledním šlechtickým rodem vlastnícím Křivoklát byli Fürstenberkové. Díky nim bylo v 19. století zrekonstruováno severní tzv. Královnino křídlo. V dominantě hradu, Velké věži, tehdy našlo místo jedno z nejstarších muzeí u nás s rozsáhlou sbírkou přírodních kuriozit, památek z cest, sakrálních a dalších předmětů.

Dnes je tu rozsáhlá expozice věnovaná lovu. Zcela výjimečnou historickou hodnotu má také fürstenberská knihovna s bohatým zastoupením iluminovaných rukopisů, zdobených prvotisků či vzácných disertací. Celá sbírka čítá více než 50 tisíc svazků.
Roku 1929 však sídlo přechází do majetku tehdejšího československého státu. Poslední majitelé jej prodávají za 118,5 miliónu československých korun. Dnes je hrad spravován Národním památkovým ústavem.

Vězení i pro Karla IV.

Křivoklát byl svého času vyhlášeným státním vězením. V jeho zdech nedobrovolně pobýval i císař říše římské Karel IV. Poprvé coby malý chlapec před svým odjezdem do Francie. Návrat do vlasti byl pro něho opět svázán s Křivoklátem. Se svojí manželkou Blankou z Valois údajně nějaký čas přebýval v jedné ze zdejších malých křivoklátských věžiček. A dokonce se jim tady měla narodit jejich dcera Markéta.

Historicky doložené to však není. Co je však stoprocentní, tak to jsou další jména křivoklátských vězňů. Bylo mezi nimi nespočet státních prominentů – mj. kníže Olomoucký, nepohodlní duchovní z řad Jednoty bratrské, například biskup Jan Augusta a mnozí další významní lidé.

Nesmazatelné místo mezi nimi zaujímá královský alchymista, magistr Edward Kelly. Vězněn byl na Křivoklátu v severozápadní části hradu – ve věži Huderka. Svůj pokus o útěk sice přežil, ale poraněnou nohu mu museli amputovat.

Za pomyslnou třešničku na dortu můžeme na hradě považovat kapli se vzácným pozdně gotickým oltářem z poslední čtvrtiny 15. století. V jeho středu je vyřezán výjev z korunování panny Marie. Na oltářních křídlech jsou zobrazeny alegorie ze života Krista a na odvrácených stranách těchto křídel jsou vymalováni patroni naší země – sv. Zikmund, sv. Václav, sv. Vít a sv. Vojtěch.

K zajímavostem patří i zdejší klenba. Její žebra uzavírá zajímavý vysutý svorník, v jehož středu je znázorněn symbol české státnosti – český lev. Také dřevěné lavice zaujmou svoji výzdobou. Jejich madla řezbář vylepšil vyobrazením zla, které se krčí před tváří Boží. Na celý prostor hradní kaple shlíží z výklenků mezi okny dvanáct apoštolů.

Kaple sloužila panovníkovi a jeho rodině. V nejstarších dobách nebyla ještě vybavena dřevěnými lavicemi. Výklenky s tzv. sedýliemi na bočních stěnách kaple bývaly zatepleny hřejivými kožešinami a sloužily při mši k sezení. Po mnoha letech byla hradní kaple opětovně vysvěcena a každoročně se v ní konají mše. Ale také svatební obřady.

Kulisy pro pohádky i historická dramata

Hovoříme-li o současnosti hradu Křivoklát, nesmíme opomenout ani jeho filmové účinkování. Hrad patří k vyhledávaným lokalitám. Již v roce 1973 tady režisér Zdeněk Podskalský natočil některé záběry filmu Noc na Karlštejně. Z novodobější produkce pak jmenujme pohádky Třetí princ, Anděl Páně nebo loňskou vánoční premiéru Škola princů.

Hradní areál se středověkými mučícími nástroji, konkrétně pranýř, si zase vybrala kanadská produkce pro film Johanka z Arku. Před 13 lety ožilo hradní nádvoří další filmovou adaptací Dumasových Tří mušketýrů. Francouzští filmaři si dokonce na hradě postavili vlastní rozsáhlé kulisy. Ale zpět do reality.

Od letošního roku přichází správa státního hradu s několika novinkami. Tou nejpodstatnější je změna prohlídkových tras. Doposud čtyři realizované se redukují na dva hlavní velké okruhy a jeden volný – bez průvodce. Naprosto nový okruh bez průvodce vede přes Velkou věž a všechny ochozy. Pro návštěvníky bude na této trase vždy připraveno nějaké překvapení.

Hlavní 1. prohlídkový okruh nazvaný Gotické paláce bude procházet – jak už napovídá samotný název – po všech gotických palácích a dále nejzajímavějšími místy zdejšího hradu. 2. velký okruh se jmenuje Celým hradem a provede návštěvníky po celé památce.

Pro zimní období je aktuální 1. prohlídkový okruh, kdy se podíváte do křivoklátských interiérů. Musí vás být však minimálně deset a je potřeba se dopředu objednat. Otevřeno je na hradě v tento čas vždy od pondělí do pátku do 9 do 15 hodin. Obvyklý turistický ruch (s pondělním zavíracím dnem) se na hradě rozběhne 26. března.