Kdo ještě Šumavu neprobádal nebo dokonce ještě neměl tu čest ji poznat, má to nejlepší z české přírody ještě před sebou. Není však dobré čekat, protože bourec a možná ještě horší stále nově vznikající stavby mohou za čas narušit krásnou šumavskou přírodu.

Kvilda v zimě, ale i v létě a na podzim

Je to nejvýše položená obec v ČR (1065 m.n.m.), zasazená uprostřed překrásných šumavských plání. Rok od roku se stává stále významnějším turistickým střediskem, o čemž svědčí přibývající stavby. I služby návštěvníkům se rozšiřují.

První písemný doklad o Kvildě pochází z roku 1345. Vliv na osídlení krajiny měly obchodní stezky, zvláště Zlatá stezka, nebo s názvem kašperskohorská, která sloužila čilému obchodnímu ruchu 14. století. Ves Kvilda pak vzniká v 16. století. Myslím, že každému, kdo sem zavítá, se hned vybaví film režiséra Karla Kachyni Král Šumavy. Atmosféra nespoutané okolní přírody připomene dobu pohraničníků, které ztvárnili Jiří Vala a Radovan Lukavský, s převaděči přes zrádná rašeliniště. Kvilda je dnes mírumilovná a je výchozím bodem k pramenu naší nejvýznamnější řeky Vltavy.

Nejvyhlášenější pekárna

V Kvildě nabízí své výrobky prý nejvyhlášenější zdejší pekárna. K této výrobně jsem zažila zvláštní příhodu. V době, kdy jsem jela na tato místa prvně, mi můj zcestovalý kolega radil, že musím navštívit tamní úžasnou pekárnu. V krátké době se k němu přidala další kolegyně, která tvrdila, že nesmím zapomenout zajít do místní pekárny.

Při příjezdu zatím do Čeňkovy Pily mi jedni manželé nadšeně tvrdili, že když jedu na Kvildu, musím i do místní pekárny. To už samozřejmě moje zvědavost díky těmto nezávislým nadšeným hlášením vzrostla oprávněně do obřích rozměrů. Byla jsem v pekárně, a nechť si každý vyzkouší, co s ním toto kulinářské místo udělá. Já mohu s čistým svědomím říci, že jsem dostala opravdu výbornou kávu.

Obec Kvilda má nesporný půvab, nabízí návštěvníkům řadu služeb, ať už je to možnost výpůjčky kol či lyží, ovšem v oblasti gastronomie jsou tady ještě rezervy.

Kostel sv. Štěpána

Kvilda se mění rok od roku tím, že přibývají četná stavení. Tam, kde byly louky, stojí dnes horské chaty, mnohdy i nákladná soukromá sídla. Obec nezadržitelně směřuje k u nás četným moderním turistickým lokalitám. V centru Kvildy najdeme i kousek historie, malý kostelík sv. Štěpána, který vznikl v roce 1765 jako dřevěná sakrální stavba, která r. 1889 podlehla červenému kohoutovi.

Znovu postaven byl roku 1892. Dnes je to kamenná novogotická stavba, jejíž vstupní část stěny je pokryta šindelem.

Pramen Vltavy

K pramenu Vltavy vede nenáročná trasa po modré turistické značce (6,5 km) přímo z centra Kvildy. Během několikakilometrové trasy se každý může kochat překrásnou, místy často divokou a nezkrotnou přírodou s četnými bystřinami.

V polovině trasy přivítá návštěvníka průzračný tok Teplé Vltavy, který je přemostěn dřevěným mostkem. Pramen nejdelší české řeky najdeme v pohraničním pásmu, pod jihovýchodním svahem Černé hory ve výšce 1172 m n. m. v I. zóně Národního parku Šumava.

Vltava tady pramení jako Černý potok, dále jako Teplá Vltava severně ke Kvildě a jihovýchodně přes Borová Lada a Lenoru k Mrtvému luhu. Tady se spojuje s druhým hlavním pramenem, Studenou Vltavou, a s ním vytvoří řeku Vltavu. K pramenu dojdeme po asfaltové cestičce, která je vhodná i pro jízdu na kolech. Před samotným pramenem vystoupáme několik desítek metrů po nápaditě zpracovaných dřevěných schodech naučné stezky. Vyvěrající voda z dřevěného koryta je nesmírně chladná a příjemná.

Výšlapů z Kvildy je samozřejmě mnohem víc. Kdo přijel autem a může se tudíž rychleji přesunovat z místa na místo, nemá problém poznat další krásná místa Šumavského národního parku.