Panství prakticky koupil pro svou manželku, rozvedenou Gertrudu Lehmanovou, které byl díky tomu roku 1853 udělen rakouský knížecí titul.

„Kurfiřt se ve své politice orientoval na Rakousko a vyhraňoval se proti Prusku. To se mu však nevyplatilo. Prusové využili nespokojenosti hesenského obyvatelstva a porážky Rakouska v roce 1866, zemi obsadili a přičlenili k Prusku. Kurfiřtovi nezbylo než z Hesenska utéct do exilu. Od té doby žil v Praze a na Hořovicích. Vydržoval si tu nákladný dvůr a stále se považoval za suverénního vládce,“ připomněl Zdeněk Šinágl, zástupce hořovického kastelána.

Potomci knížete z Hanau vlastnili zámek a částečně i panství do roku 1945. Posledním majitelem zámku byl hrabě Jindřich ze Schaumburgu s rodinou. Po válce byl majetek rodu zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Vítejte na zámku

Ačkoliv hořovický zámek byl veřejnosti poprvé zpřístupněn už v roce 1954, do povědomí veřejnosti se příliš nedostal. „Provázelo se totiž jen v malé části zámecké budovy, větší část obsadily další instituce. Byla tu škola, muzeum, ale i archiv StB. Objekt byl navíc ve velmi špatném stavu, takže byl v roce 1974 uzavřen a znovu se po obnově otevřel až roku 1985,“ připomněl Zdeněk Šinágl.

Majestátní pohled na průčelí zámku v Hořovicích

Majestátní pohled na průčelí zámku v Hořovicích

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

I tehdy se však provázelo pouze po jedné prohlídkové trase. „Většinou tu byly výstavy, interiéry téměř žádné. Změna nastala až v 90. letech, od roku 2000 pak byla postupně instalována zcela nová expozice. Ta se snaží rehabilitovat původní stav vnitřního vybavení tak, jak zde byl před druhou světovou válkou,“ pokračoval Šinágl. Zámečtí návštěvníci si dnes mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů a dvou stálých výstav.

První okruh tvoří reprezentační prostory šlechty. Druhý, jenž byl zpřístupněn loni v červnu, je nahlédnutím do soukromých komnat posledního majitele. „Nechybí tu ani pokoj prince Tassila. Byl akrobatickým letcem a roku 1932 zemřel při letecké havárii ve svých jednatřiceti letech. Rodinu to velmi zasáhlo, proto nechali všechny jeho věci v jeho pokoji, místnost zapečetili a od té doby ji nikdy nepoužili. Dochovala se tu tak i jeho kombinéza, v níž zemřel, kusy letadla, celý jeho šatník,“ upozornil Zdeněk Šinágl.

Jak si hráli šlechticové

Třetím okruhem, zejména dětmi vřele přijímaným, je stálá výstava šlechtických hraček. „Kolekce je sesbírána ze středočeských hradů a zámků a připomíná jak dívčí, tak chlapecké hry, ale i hry hazardní nebo velký železniční model z roku 1905,“ dodal Šinágl s tím, že výčet zpřístupněných prostor doplňuje také stálá výstava hracích strojků, galerie umělecké litiny nebo ve sklepení dětská expozice nadpřirozených bytostí.

V samotných Hořovicích jsou zámky dva – zpřístupněný barokněklasicistní zámek pánů z Vrbna a starý zámek, původně hrad, který je však dnes veřejnosti nepřístupný. Město Hořovice však hodlá areál vykoupit a v jeho části zřídit městské muzeum. Oba, původně propojené objekty, spojoval zámecký park.

„Park je veřejnosti přístupný. Obdivovat tu můžete sochařskou výzdobu Matyáše Bernarda Brauna, na severní straně ho pak uzavírá Sluneční brána,“ dodal Šinágl.

Zámek Hořovice
Otevírací doba: Od října pouze víkendy a svátek 10–16, a to pouze I. a III. okruh a výstavy
Vstupné: 90 Kč, zlevněné 60 korun, rodinné 230 korun. III. okruh: 40 korun, zlevněné 30 korun, rodinné 100 korun.
Hrad Žebrák
Zřícenina gotického hradu v obci Točník, okrouhlá věž využívaná jako rozhledna. Od října pouze individuální prohlídky.
 Hrad Točník
Zřícenina hradu Václava IV. Od října pouze víkendy a svátky 10–12 a 13–16 hodin. Vstupné 50, zlevněné 30 korun.