Článek
Abyste je objevili, potřebujete dostatek času, spalující touhu objevitelů, pár základních španělských frází a také jistou dávku trpělivosti. To když se zeptáte Kubánce kdesi na venkově, kudy se vydat dál. Rozbitá silnička se přímo před vámi rozdvojuje na dvě ještě menší velikosti „polňačky“, ale na otázku, zda jet doprava či doleva, vám vesničan s úsměvem odpoví, že rovně. Pro jistotu tedy začněme nejdříve v Havaně…
Expozice à la James Bond
Kubánská lidová republika by zasloužila zápis do Guinessovy knihy rekordů. Má bezpochyby nejvíce muzeí v přepočtu na počet obyvatel. Jedno z těch „zajímavějších“, a přesto minimálně navštěvovaných, je havanské Muzeum Ministerstva vnitra na křižovatce 5 Avenidy a 14 Calle.
Už jeho název může vyvolávat v člověku podivné mrazení a někomu snad naskočí i husí kůže. Tamní expozice mapuje podvratné akce zaprodanců kapitalismu a pokusy zbavit se Fidela Castra v průběhu několika desítek let. Kubánský prezident údajně přežil 673 pokusů o atentát, které jen posílily mýtus o jeho nezničitelnosti. Přitom některé nápady CIA a politických exulantů byly přinejmenším bizarní.
V dlouhém výčtu supertajných zbraní figuruje prášek, který měl být nasypán vůdci do bot, aby mu odpadaly vousy. Vitríny ukazují také otrávené pilulky, cigáro s rozbuškou, jedem napuštěný potápěčský oblek, holicí strojek s dálkovým odpalovacím zařízením či šampon plný trhavin.
Na hřbetu železného oře
V Havaně v roce 2009 vzniklo i muzeum parních lokomotiv. Když vstoupilo v září roku 1960 v platnost americké ekonomické embargo, nacházelo se na ostrově 482 550 aut, 343 300 ledniček, 549 700 radiopřijímačů, 303 500 televizorů, 359 900 žehliček, 3 510 000 náramkových hodinek a 263 lokomotiv. Dobrých čtyřicet z nich odstavených kousek za Kapitolem už asi nikam nevyjede, ale jejich „soukmenovci“ ostrov brázdí dodnes.
Nejstarší kusy byly vyrobeny už kolem roku 1878, čtyřicet let poté, co Kuba jako první země Latinské Ameriky položila koleje. Víc než k dopravě lidí však sloužily ke svozu cukrové třtiny. A tak je tomu vlastně dodnes. Unikátní zážitek plný hukotu, páry a pískání můžete okusit i vy při výletu z Trinidadu do údolí cukrových mlýnů k usedlosti Manaca Iznaga. Rekonstruovaný železniční vůz si to skřípavě sune dobré tři hodiny nádhernou kubánskou krajinou tažený železným ořem č. 52204. Vyrobili ho v Baldwin Locomotive Works ve Philadelphii v srpnu 1919.
Kaktusy a miny Guantánama
Uháníte si to po dálnici rozřezávající ostrov podélně, když zničehonic skončí pruh asfaltu v lese. Blíží se kubánské město Guantánamo a s ním hluboká zátoka o velikosti 116 kilometrů čtverečních, kterou od roku 1903 diskutabilně „obývají“ Spojené státy se svou vojenskou základnou. Čas se v Guantánamu zastavil.
Dřív tam směřovaly hordy vojáků, aby si vyrazili z kopýtka, dnes je od města dělí nejhustší minové pole světa. Z kubánské strany vyrostla pro změnu kaktusová clona, skrz kterou byste se neprosekali ani mačetou. To poznáte, když si zaplatíte túru nazvanou „špiónujte nepřítele“. Kubánská vláda si jejím organizováním přivydělává už od roku 1992, i když se to nikde příliš neinzeruje. Za pár desítek CUCŮ (místní turistické měny) vás prolustrovaný vojenský pověřenec zaveze do vojenského území na 320 metrů vysoký Mirador de Malones, odkud je vidět brána základny s nechvalně proslulou věznicí.
Vesnička, kam se nejezdí
Že poslední dva prezidenti země, bratři Fidel a Raúl Castrové, nepocházeli z nuzných poměrů, je všeobecně známo. Ale teprve během výletu na farmu rodiny Castro Ruz v provincii Holguín cestovatel pochopí, jak to asi vypadalo na Kubě na počátku 20. století.
Návštěva vesničky, která byla až do roku 2013 veřejnosti zcela nepřístupná, stojí v přepočtu 15 eur a stejnou částku zaplatíte, chcete-li fotografovat. Usedlost Las Manacas vydupal doslova ze země otec bratrů Castrových, který se díky tvrdé práci vypracoval na jednoho z nejbohatších statkářů celé východní Kuby. V „jeho“ městečku žilo na 500 lidí, kterým dával živobytí, přesto ho postihlo znárodnění hned v první vlně zabavování majetku „bohatým“.
Můžete si prohlédnout místní poštu, jedno z prvních aut na Kubě – ano, Ford model T, školu, kde se mladí Castrové učili číst a psát, jejich kolébku a konečně i hrob rodičů Ángela Castra a Liny Ruz. Šeptá se o tom, že vedle nich leží i loni zemřelý ostrovní vůdce, byť jeho oficiální hrob byl zbudován ve městě Santiago de Cuba.
Japonská tvář haciendy Cortiny
Asi 130 kilometrů západně od Havany, poblíž zapomenutého lázeňského městečka San Diego de los Baños, stojí zbytky majestátní vily zbudované na popud José Manuela Cortiny. Šlo o předrevolučního kubánského senátora, právníka, novináře a diplomata, který působil i jako velvyslanec v Japonsku.
Za Batistovy vlády byl dokonce ministrem zahraničí Kuby a postupně se mu dařilo skoupit obrovské pozemky v oblasti města Pinar del Río. Z reprezentativního sídla z roku 1920 se dochovaly bohužel už jen základové zdi, o to je romantičtější procházka okolní divoce zarostlou zahradou navrženou v orientálním stylu.
Cesta mezi bronzovými lvy, sfingami a venušemi z bílého kararského mramoru vede k umělým jezírkům s lekníny, kde se dříve jezdilo na loďkách a pozorovali se bílí kapři koi. Mostky přes ně jsou kryté bambusovými stvoly, které se naklánějí i nad velikým, desítky let prázdným bazénem.
Kdysi bývala v Parque La Güira také malá zoo a muzeum uměleckých děl, jež nashromáždil Cortina na svých cestách v zahraničí. Ta dnes většinou odpočívají v kubánských muzeích.
Inzertní sdělení:
Navštivte s námi Kubu a zažijte vše, co tato jedinečná země nabízí. Budete obdivovat nejen svérázná koloniální městečka, ale i panenskou přírodu a bělostné pláže Atlantiku. Nebude chybět ani projížďka v nablýskaných amerických veteránech rušnými ulicemi Havany.
Na závěr vaší dovolené si užijete pohádkové koupání v průzračně čistých vodách Atlantského oceánu a relax v 4*/5* resortu s all inclusive programem přímo na pláži.
POZOR AKCE!
Při koupi zájezdu do 31.5. 2017 zaplatíte pouze minimální zálohu 5 000 Kč za osobu.