Hlavní obsah

Tajemné mexické pyramidy: Která je největší a proč si s nimi vědci nevědí rady?

Egypt není jediným územím, na kterém stojí pyramidy. Neméně zajímavé příběhy a tajemství se totiž ukrývají i v těch mexických. Čím se od egyptských liší a v čem tkví jejich dosud neodhalené tajemství? Dokáže někdo odpovědět na otázku, proč před stovkami let lidé opustili své monumentální výtvory a pohádkovou krajinu kolem pyramid?

Foto: bigstock.com

Teotihuacán – Pyramida Slunce a Měsíce na Aleji mrtvých. Tajemno by se tu dalo krájet.

Článek

Proč vznikaly egyptské pyramidy, archeologové dávno rozluštili, když začali nacházet zachovalá těla vládců. O účelu pyramid v Mexiku se ale pořád spekuluje a bádání nebere konce. Až na výjimky totiž nesloužily jako hrobky.

Představíme vám tři lokality, které by neměly uniknout vaší pozornosti, jestliže si libujete v historii i tajemnu, jehož pravá podstata se odkrývá jen velmi těžko.

Foto: Bigstock.com

Pozůstatky starověké pyramidy nad oblíbenou pláží, to je snová krajina u Tulum v Mexiku.

Teotihuacán – ve výšinách se skrývá základ všeho poznávání

Vědci a badatelé uznali Teotihuacán, v současné době už jen jeho pozůstatky, za nejvýznamnější náboženské centrum Střední Ameriky své doby. Na náhorní plošině položené výš než 2000 m n. m. se u neobyčejných staveb houfovaly i desetitisíce lidí, aby se mohli účastnit některého z tradičních rituálů.

Čtěte také:

Teotihuacán není jen označení pro dodnes dochované stavby – bývalo to celé obrovité město. Jména jim dali Aztékové, kteří se v lokalitě zabydleli několik staletí poté, co bylo město původními obyvateli opuštěno. A tak dodnes známe Cestu mrtvých (Alej mrtvých), hlavní tepnu tehdejšího města, a dvě stavby – Pyramidu Slunce Měsíce.

Dlouho se věřilo, že Pyramida Slunce je se svými 65 metry tou nejvyšší v Mexiku, v roce 2010 tuto domněnku ale překonal objev ve starobylém mayském městě Toniná, kde se ukázalo, že to, co současní lidé dlouho považovali za kopec, je pyramida zarostlá vegetací. Pyramidu Slunce na výšku pokořila o 10 metrů.

Tajemná civilizace Teotihuacánu
Její sláva trvala po více než pět set let, a to v době, kdy se v Evropě rozpínal Řím. Oproti tehdejším evropským kulturám byli ale tehdejší obyvatelé Teotihuacánu vyspělejší. Během sedmého a osmého století zdejší civilizace ale zcela vymizela. Nikdo dnes neví proč. Ze zachovalých pyramid a chrámů tak dodnes dýchá tajemno. Na návštěvu tohoto místa cestovatelé dlouho s nostalgií vzpomínají.

Pyramidu Slunce údajně postavili místní obyvatelé na místě jeskyně s podzemním pramenem jako symbol plodnosti a úrody obecně. Oproti ostatním stavbám byla velmi vysoká a mohutná. Její krása tkví také ve čtyřech terasách.

Dříve ji dokonce zdobila socha jednoho z bohů, kterou nechal první mexický biskup zničit. Naštěstí šlo o ojedinělý případ, a tak dnes můžeme obdivovat spoustu okouzlujících památek i my. Podívat se sem můžeme celkem snadno, některé české cestovní kanceláře sem pravidelně jezdí.

Foto: bigstock.com

Jen „pár“ schodů nahoru. Za ten výhled to stojí!

Pyramida Měsíce už tak jasný význam nemá. Ví se však, že i na ní v dřívějších dobách stály sochy, na jejím vrcholu se dokonce nacházela socha tři metry vysoká. V pyramidě jsou podle badatelů také tunely, místnosti, které měly sloužit k uctívání, a pět pohřebních komor.

Cestu mrtvých (Alej mrtvých) původně lemovalo na sto náboženských budov, z nichž se dochovala jen malá část. Cesta je celkem 40 metrů široká a dlouhá asi tři kilometry.

Češi poletí za mystérii Guatemaly
Podobných výšek jako Pyramida Slunce kdysi dosahovaly i největší chrámy v guatemalském Tikalu. Také konec tamní kultury dodnes nikdo s jistotou nevysvětlil. Monumentální mayské stavby na jaře navštíví i skupinka českých cestovatelů v rámci unikátní Cesty kolem světa 2016.

Kterak Teotihuacán Aztéky okouzlil

Teotihuacán je název, který městu dali právě Aztékové, nikoli jeho zakladatelé, které mimochodem zatím nikdo s jistotou neurčil. Aztéky město, které vzkvétalo mezi 1. a 8. stoletím n. l., uchvátilo natolik, že mu začali přezdívat město bohů nebo město, kde se vyskytují bohové. Teotihuacán.

Foto: bigstock.com

Chichén Itza patří od roku 2007 na seznam novodobých sedmi divů světa. Kukulkánova pyramida je z celého komplexu asi nejznámější.

Chichén Itzá – poklad poloostrova Yucatán

Chichén Itzá jsou pozůstatky starobylého mayského města ležícího na poloostrově Yucatán. Město své nejlepší roky prožívalo v období 600–1500 n. l. a jeho název bychom mohli přeložit jako v ústech studny Itza.

Na poloostrově Yucatán se takřka nevyskytuje povrchová voda, proto byli jeho obyvatelé odkázáni na studny, o které se museli sami zasloužit. První z nich nese jméno Studna obětí, existují totiž teorie o tom, že zde zanechávali Mayové své oběti bohům.

Foto: Bigstock.com

Mezi tajemné středoamerické pyramidy patří i ty v guatemalském Tikalu.

Co byste si neměli nechat ujít? Rozhodně Kukulkánovu pyramidu. Kukulkán byl mayský bůh slunce a nebes, jehož symbolem byl had. Při jarní a podzimní rovnodennosti vytváří světlo při západu slunce efekt, díky němuž se zdá, že se sochy hadů plazí po boku pyramidy.

Bez zajímavosti nezůstává ani observatoř nebo tzv. velké hřiště sloužící k týmovým hrám.

Foto: bigstock.com

Edzná, město technologií a pokroku. Je až neuvěřitelné, co lidé dokázali bez moderních nástrojů.

Edzná – město plné technologií

Dalším pozůstatkem mayské architektury jsou zbytky města Edzná. Pozornost si v něm ihned vyžádá 40 metrů vysoký hlavní chrám, nabízející úžasný výhled po okolí.

Údolí, v němž se dříve rozkládalo celé město, bylo často v období dešťů zaplavováno. Šikovní obyvatelé však dokázali vodu využít ve svůj prospěch – vybudovali celou síť kanálů, kterými přebytečnou vodu odváděli do vodní nádrže. Jiné kanály zase zavlažovaly pole, aby úroda stála za to, ba co víc, aby se dalo sklízet nepřetržitě. V kanálech se mimoto chovaly ryby a po jejich vodách se dalo cestovat loďkami.

Přečtěte si o dalších vzdálených místech:

Město Edzna se skládalo z mnoha obytných, náboženských a administrativních budov a jeho celková rozloha činila asi 25 km2. Mezi lety 400–1000 n. l. bylo centrem celého východního regionu.  V dobách největší slávy mělo město i 25 000 obyvatel, postupně se ale vylidňovalo – ke konečné fázi tohoto procesu došlo v polovině 15. století.

Budovy, které dodnes stojí, se tyčí kolem Hlavního náměstí. Jde například o Velký dům, který pravděpodobně sloužil administrativním činnostem, Jižní a Severní chrám nebo Chrám masek a další.

Inzertní sdělení: Vydejte se s námi do Mexika!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů do Mexika:

Podívejte se na báječné pláže Karibiku a spolu s nimi do historického města Palenque plného chrámů nebo k pyramidám Chichén Itzá!

Provázet vás bude česky nebo slovensky mluvící průvodce a u pyramid také zkušený mayský průvodce.

Užijte si zimu v teplém klimatu Střední Ameriky, poznejte při tom jedinečné pozůstatky mocných indiánských kultur a nasajte atmosféru tajemných rituálů a svérázných indiánských tanců.

Během 13 dnů projedete Mexiko, Guatemalu a Belize a uvidíte legendární města Chichén Itzá nebo Tikal. Po celou dobu vám bude k dispozici český průvodce. Vydejte se s ním za krásami kraje Mayů!

Čtěte dále: 

Přečtěte si o tajemstvích afrických národních parků, podívejte se také na fotky z Havaje nebo na článek o tom, jak probíhají vánoční svátky na Kubě. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

Autor: Petra Malá & Tomáš Cikán

Anketa

Věříte tomu, že mexické pyramidy pomáhali vybudovat mimozemšťané?
Ano
70,8 %
Ne
29,2 %
Celkem hlasovalo 736 čtenářů.

Pyramidy na území Ameriky – v čem se liší od těch afrických?

Říkáte si, proč se vydat za pyramidami do Ameriky, když se většina turistů vydává do Egypta? Protože jsou jiné, mají svůj specifický ráz, a to už na první pohled. Z dálky se jim možná trochu podobají, protože stejně převyšují okolní reliéf, zblízka už ale rozdíly nelze přehlédnout.

Pyramidy ve Střední a Jižní Americe mají tvar kužele, ovšem bez špičky. Jejich vrchol tedy tvoří plošina, na které mohlo kdysi dávno něco důležitého stát, nebo to tam dokonce dodnes stojí – zpravidla se jedná o svatostánek, místo předurčené k nejrůznějším rituálům. Být na výši se zkrátka nosilo i tehdy.

K takovému svatostánku se lidé potřebovali nějakým způsobem dostávat. Tak vznikly schody na vnější straně pyramid, které bychom na těch egyptských rozhodně nenašli.

Aby ale vysvětlení důvodu, proč se dávné civilizace namáhaly se stavbou těchto kolosů, nebylo tak jednoduché, musíme dodat, že některé pravděpodobně sloužily k běžnému obývání – určitě tomu tak bylo v jedné z pyramid z Peru, kde kanadští archeologové objevili luxusní obydlí určené pro až 25 osob.

Související články

Výběr článků

Načítám