Bulharské město Nesebar okouzlí nejen milovníky památek

Článek

Milovníci historie dobře vědí, že v něm mohou obdivovat desítky pozoruhodných památek. Z letiště v Burgasu se do Nesebaru, který je od roku 1983 součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, dostanete autem nebo autobusem během třiceti minut. Například z Pomorie to trvá přibližně 25 minut, letoviska Ravda a Slunečné pobřeží leží v docházkové vzdálenosti.

Ke zdejším kostelům shlížejí rovněž ateisté

Nesebar zaujme nejen nadšence, kteří s oblibou obdivují více i méně úchvatné pozůstatky dob dávno minulých, ale také všechny ty, co si rádi posedí v útulné kavárně nebo hospůdce s hezkým výhledem na okolní baráčky nebo na moře, v němž se lze vykoupat bez toho, aniž by vám někdo spílal.

Během návštěvy Nesebaru se můžete i vykoupat, anebo se alespoň opájet pohledem na mořskou hladinu.

Objektů, bez nichž by Nesebar nebyl Nesebarem, je povícero. Jako první spatříte hradby s válcovými věžemi a hranolovými baštami, které „střeží“ historické centrum rozprostírající se na poloostrově. Vzhledem k tomu, že stoupající hladina moře v minulosti postupně zatopila okrajové části, skončily pod vodou i některé úseky hradeb. Mimochodem – přístavní město založili Řekové v 5. století př. n. l. na místě bývalé thrácké osady, potažmo na 850 metrů dlouhém ostrově. Ten byl později spojen – asi 300 metrů dlouhou šíjí – s pevninou, na níž se v současnosti nalézá nová zástavba.

Původně se Nesebar (používá se i varianta Nessebar) jmenoval Manebria, časem se název změnil na Mesembria, ten aktuální se oficiálně používá od roku 1934. Během procházky po městě nelze minout zajímavé kostely. Kdysi jich zde stálo více než čtyřicet, období turecké nadvlády však přečkalo jen jedenáct z nich. Z raně byzantského období se dochovaly pouze dva kostely, lépe řečeno jejich ruiny. Nejpůsobivější ze všech sakrálních staveb je trojlodní, 25 metrů dlouhý a 22 metrů široký kostel sv. Sofie neboli Staré biskupství (Starata Metropolia). Zdobí ho kolonády a arkády vybudované z kamenných bloků a cihel, podlahu pro změnu mozaiky.

Ruiny kostela sv. Sofie, pocházejícího z byzantských dob, tvoří takřka geometrický střed starého města.

Chrám Krista Pantokratora ukrývá svastiku

Nesebar není příliš velký, přesto na každém kroku překvapuje skvostnou architekturou. Kromě kostelů, pozůstatků pevnostních hradeb a pravoúhlých i okrouhlých věží tu najdeme velkou část z původní středověké dlažby, ruiny správních budov a podobně. Je tu taktéž zhruba 80 domů z doby bulharského národního obrození. Jejich suterén tvoří silné kamenné zdi, horní patra jsou ze dřeva. Přízemí sloužilo jako sklad, vinný sklípek nebo k ochraně za horkých letních dní. V prvním patře se nacházely obytné prostory. K nejlépe dochovaným stavbám patří Muskojani, v němž sídlí expozice národopisného muzea, dále dům kapitána Pavla nebo dům Skulev.

V centru Nesebaru lze navštívit i Filmové muzeum se spoustou kulis a rekvizit.

Pastvou pro oči jsou zrestaurované větrné mlýny, k návštěvě doslova vybízí archeologické muzeum. Nejvíce fotografovaným objektem je ovšem chrám Krista Pantokratora ze 14. století. Nalézá se v menším parku a zraky kolemjdoucích přitahuje nevšedními vzory z červených cihel. Pokud si kostel prohlédnete důkladně, neunikne vám skutečnost, že pravou část fasády zdobí svastika. Co se suvenýrů týče – kromě pohledů a magnetek s fotografiemi či kresbami města si nejspíš odvezete levnou kosmetiku z proslulé bulharské růže, anebo třeba domácí marmeládu z fíků. Většina mužů patrně vezme zavděk půllitrem piva, které vám tady načepují za cca 28 až 50 Kč...