Hlavní obsah

Že ty nejlepší věci jsou zadarmo, platí i na Islandu

Island je díky nádherné krajině snem snad každého cestovatele. Mnoho z nich ale odradí vysoké ostrovní ceny. Přesto se však v zemi stále najdou lákavé atrakce, které jsou zcela zdarma. Stojí pouze čas a nějakou tu námahu. Jednou z vůbec nejoblíbenějších je termální řeka Reykjadalur.

Že ty nejlepší věci jsou zadarmo, platí i na Islandu

Termální prameny jsou bezesporu jedním ze zlatých hřebů Islandu. Naložit se do horké vody přijde v sychravém podnebí vhod nejen po náročném treku za krásami zdejší krajiny. Voda je navíc obohacena o četné léčivé složky, které mají výborné výsledky nejen při léčbě kožních nemocí.

Značná část oblíbených relaxačních bazénů je samozřejmě zpoplatněna. Nejznámějším z nich je líbivě zbarvená Modrá laguna, nacházející se v praktické vzdálenosti 20 minut jízdy od mezinárodního letiště v Keflavíku. Hojně vyhledávaná je taká Tajná laguna u města Flúðir, která je levnější, menší a tak nějak domáčtější. Díky snadné přístupnosti tu potkáte hodně rodin s dětmi.

Na Islandu ale stále existují místa, kde si můžete v libovolnou dobu prohřát kosti zcela bezplatně. A to i v turisticky nejexponovanější oblasti tzv. Zlatého okruhu, a aniž byste se museli vloupat na zahradu a obsadit bazének místním. Jen si je musíte zasloužit.

Termální řeka Reykjadalur se nachází ve stejnojmenném údolí, což v překladu znamená „parní”. Leží asi 50 kilometrů od hlavního města Reykjavík a autem se až k řece nedostanete. Musíte jej nechat na parkovišti nedaleko města Hveragerði, které je díky geotermální oblasti místem s nejvíce skleníky na ostrově, a odtamtud vyrazit po svých.

Stoupání k horkým kaskádám řeky je zpočátku zvolné.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Cesta je sice dlouhá jen tři kilometry, ale vede výhradně do kopce. Časový rámec výstupu tak záleží na vaší kondici. Dobře trénovaní kamzíci jsou schopni vzdálenost urazit i za půl hodiny, kancelářské krysy podle míry entuziasmu asi za 50 minut a profesionální povaleči by si měli rezervovat raději více než hodinu.

Řeka je přístupná v každém ročním období, ale pokud nejste alespoň amatérští horolezci vybavení mačkami či cepíny, cestu ve sněhu raději dobře zvažte kvůli nakloněnému terénu a ledu. Po opadnutí sněhu je potřeba jen dobrá obuv a dostatek tekutin.

Cesta je většinu času dostatečně široká, jen místy klouže kvůli písku (po dešti bahnu). Vyjma sklonu není nijak náročná, chvílemi nabízí výhledy do hlubiny, které příliš nepotěší akrofobiky. Nadchnou ale příznivce vodopádů, asi v polovině trasy je totiž pěkný pohled na vodopád Djúpagilsfoss.

Malý koňský švindl

Milovníci koní mají šanci vyrazit na organizovanou túru a na koňském hřbetu se vyhnout většině stoupání, ale i oni musí posledních pár set metrů po svých. A to v oblasti, kde se voda a bahno vaří bezprostředně vedle stezky.

Že veškerá námaha stála za to, zjistíte už při pohledu na klikatící se říčku, ze které stoupá pára. První návštěvníci se tu často objevují již po deváté hodině ranní, takže sami v ní velmi pravděpodobně nebudete, ale kaskádovitě spadající řeka má obvykle dost lagunek pro všechny.

Příznivci opravdu horké vody jdou nejdál a po lázni lehce připomínají raky vhodné k servírování. Ti, kterým stačí lehce teplejší voda, zakotví v přírodních minibazéncích níže po proudu.

Chladnější přírodní „bazénky” jsou méně zalidněné.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Najdete tu i jakousi variaci na převlékací kabinky, křížový převlékací prostor je ale otevřený a šanci na jakési soukromí tak mají pouze naháči s výhledem na krajinu směřující od řeky. Na severu z nahoty obvykle nedělají vědu.

Válení se v horké vodě uprostřed zelené islandské krajiny je pak neuvěřitelně uvolňujícím zážitkem. Tím spíš, že většina lidí si v batohu nepřinesla jen vodu, ale i rozličné lihoviny. A čas letí za příjemného zurčení proudu až moc rychle. Člověk by snadno zapomněl na pěší cestu zpět.

Kempování je v oblasti bohužel zcela zakázáno. Přesto se prý najdou odvážlivci, kterým strmější cesta z kopce za tmy nedělá vrásky na čele a přímo z horké lázně pozorují hvězdy. A zdatní Islanďané v zimním období i polární záři.

Rady pro cestu na Island
Na Islandu se platí islandskými korunami, 1000 ISK je asi 180 českých korun.
Nejoblíbenějšími měsíci pro návštěvu Islandu jsou červen až září.
Na Islandu je v letním období o dvě hodiny méně než v ČR. Průměrná teplota i v nejteplejších letních měsících zřídka stoupá nad 12°C.
Nejlevnějším přímým letem se v sezóně z Prahy na Island dostanete s Českými aeroliniemi. Zpáteční letenka stojí od pěti tisíc korun, v letadle strávíte v obou směrech necelé čtyři hodiny.
Pokud chcete vidět především oblíbenou cestovatelskou ochutnávku Islandu přezdívanou Zlatý okruh, kde nechybí národní park, gejzír ani vodopády, stihnete ji v rychlosti za prodloužený víkend. K zevrubnějšímu projetí ostrova si vyhraďte alespoň dva týdny.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků