Článek
Už samotný tranzit do cílové destinace představuje celou řadu úskalí pro dodržování slušných mravů. Ať už cestujete vlakem, autobusem, nebo letadlem, budete obklopeni cizími lidmi.
„Říká se, že na palubě letadel se začne chovat špatně i mnoho velmi dobře vychovaných lidí, není to však omezené pouze na leteckou dopravu. Osobní prostor člověka se scvrkne a je třeba držet na uzdě i tak běžnou a nevinnou věc, jako je třeba protahování končetin,“ upozorňuje Iva Pluháčková.
Lektorka etikety Iva Pluháčková
„Obecně vzato jsou pravidla vlastně dost jednoduchá, je na ně však třeba myslet. S chováním druhých nic nenaděláme, svým však můžeme jít příkladem,“ dodává s úsměvem s tím, že by lidé neměli rušit ostatní cestující hlukem, pachy jakéhokoliv původu, neroztahovat se mimo své určené místo a být zdvořilý jak k personálu, tak ke spolucestujícím.
Naučte se aspoň pár frází
„Pokud cestujete s dětmi, zodpovídáte i za jejich chování,“ upozorňuje lektorka s tím, že byste neměli dopustit, aby váš potomek někoho obtěžoval. Vždy si připravte dostatek způsobů, jak ho zabavit.
„Co je běžné u nás, může v cizině znamenat v lepším případě neobratnost, v horším urážku nebo i trestný čin. Vždy je dobré o zemi, do které cestujeme, vědět co nejvíce. Vyhnete se tak společenským přešlapům. Chovat se k místním s respektem musí být samozřejmostí,“ zdůrazňuje Pluháčková, podle níž není na škodu se naučit alespoň pár frází v daném jazyce.
Ke zmatkům může dojít už při zdravení: „Například v Japonsku si lidé ruce nepodávají, pouze se ukloní jeden druhému. Občas tak dochází k úsměvným situacím, kdy se cizinec dopředu informuje a použije zavedený pozdrav a naopak hostitel, který chce, aby se host cítil jako doma, použije pozdrav běžný v hostově kraji,“ popisuje lektorka etikety.
Pozor na chování u stolu
Ta zmiňuje také to, že je důležitá jistá úroveň chování při stravování. V některých zemích jsou rituály spojené s jídlem součástí života lidí a mají svá daná pravidla. Jídlo může být exotické a nemusí vám chutnat, snažte se to ale nedávat příliš okatě najevo, radí.
Co je běžné v Evropě u jídelního stolu, nemusí být samozřejmé jinde. V případě nejistoty tak nemusí být od věci podívat se k okolním stolům.
„Přílišné projevy nevole u stolu jsou tabu všude. Také by se vám nelíbilo, kdyby někdo hanil vepřo knedlo zelo vaší babičky jen proto, že nejí tučné vepřové maso. Ochutnat místní kuchyni je nejen zdvořilé, ale i poučné. Možná zjistíte, že jste právě objevili své nejoblíbenější jídlo,“ podotýká expertka na slušné mravy a dodává, že stejně jako samotné speciality na stole, i chování u něj se může na různých místech světa lišit.
All-inclusive stravování v době pandemie? Na pátý talíř vás přejde chuť
„Ve Francii vám prominou bagetu položenou přímo na stole, v Indii na vás budou koukat divně, vezmete-li do ruky příbor, v Japonsku či Koreji si zas mohou myslet, že vám jídlo nechutná, nebudete-li dost srkat a mlaskat. Zvyky mají svou letitou tradici, která může vycházet buď z dřívějšího způsobu života, nebo třeba z náboženských praktik,“ dodává Iva Pluháčková a radí porozhlédnout se po okolních stolech, jak se věci mají.