Hlavní obsah
Zámek Jindřichův Hradec. Foto: Profimedia.cz

V Jindřichově Hradci mají 500 let starou černou kuchyni

Díky sladké kaši, která se rozdávala na Zelený čtvrtek chudým, zůstala na zámku Jindřichův Hradec černá kuchyně stará 500 let. V prostoru velkém 70 metrů čtverečních jsou zachované i pece ze 17. století, což je v ČR jedinečné. Černá kuchyně spjatá s legendou o bílé paní je nyní otevřená při akci Adventní dny, která loni přilákala 12 000 lidí, uvedl kastelán Jan Mikeš.

Zámek Jindřichův Hradec. Foto: Profimedia.cz
V Jindřichově Hradci mají 500 let starou černou kuchyni

Sladká kaše založená na pivu i makovém oleji se na zámku rozdávala chudým již v první polovině 15. století na Zelený čtvrtek. Zvyk přetrvával staletí, byl spojený s černou kuchyní, protože ta jediná byla dost velká, aby pojala několik tisíc lidí.

„Jsou doklady ze 17. století, že sem docházelo na Zelený čtvrtek 8000 až 9000 lidí, dostali sladkou kaši, drobný peníz i pivo. Ta dvě okna nejsou nic jiného než okénka, která známe ze školních jídelen. V okénku se vydávaly pokrmy a byl dlouhý zástup, který se řadil už od rána. Přemýšlelo se, jak zamezit falšování, aby někdo nešel dvakrát,“ řekl Mikeš.

Černá kuchyně nemá topeniště, které by odvádělo kouř do komína. Sama tvoří jeden velký komín. Vznikla v 15. století za Jindřicha IV. z Hradce, který uskutečnil pozdně gotickou přestavbu hradu. Přestavěl celé španělské křídlo. Těsně nad černou kuchyní si udělal kancelář. „Byla nejdokonaleji vytápěná ze všech prostorů zámku, protože černá kuchyně ústí do čtyř komínů v rozích, a to ji vytápělo celoročně,“ řekl kastelán.

Zvyk se sladkou kaší je spjat s bílou paní, kterou byla podle pověstí Markéta, manželka Jindřicha II. Ten často válčil, což chtěla po jeho smrti napravit, a vstoupila do kláštera klarisek. „Protože sem jezdila ještě v řeholním oděvu, který byl bílý, tak to je jeden z důvodů, proč se jí potom říkalo bílá paní už v době jejího života a proč ta legenda platí za jednu z nejznámějších spojenou s hrady a zámky,“ uvedl kastelán.

Může se chlubit unikátem

V Hradci skončil provoz černé kuchyně v 80. letech 18. století. Od prusko-rakouské války byl v zámku lazaret; Černínové bydleli na zámku Jemčina. Panská kuchyně byla v prvním podzemním patře Adamova stavení, v černé se vařilo pro personál. Při lovech nebo návštěvě císaře Karla VI., kdy přijelo přes 100 lidí, se ale pro šlechtice vařilo i v černé. Dochovaný je systém pecí, funkční pec na chleba a část původních kozlíků na rožnění ze 17. století.

„Všechny pece zůstaly zachovány. To je unikát, který máme díky sladké kaši a kterým se nemůže chlubit žádná jiná hradní kuchyně. Většinou se dochovalo pouze topeniště na jeden plamen a další věci se měnily, jak vzrůstaly nároky na kuchyňský provoz,“ řekl Mikeš. Když zámek v roce 1773 vyhořel, Evžen Karel Černín zde chtěl zřídit muzeum. Už tehdy si černou kuchyni mohli lidé prohlédnout.

Památkáři ji koncem 90. let 20. století zařadili do trasy s věží a gotickým palácem. Tradici sladké kaše připomínaly hrané prohlídky zámku. Památkáři zvažují, že by ji nabízeli na Velikonoce s postními pokrmy. „S kaší je jediný problém: pivo, které bylo její podstatnou součástí, nebylo plzeňského typu. Piva ze 17. století byla kalná, daleko sladší. A je otázka, jestli jsou chuťové buňky návštěvníků připravené,“ řekl Mikeš.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků