Hlavní obsah
Na založené arboretum mandloní upozorňuje návštěvníky tabule. Foto: Milan Vojtek, Právo

U hustopečských sadů vzniká mandloňové arboretum

Jen pár kroků od rozhledny v mandloňovém sadu na Starém vrchu u Hustopečí na Břeclavsku vzniká arboretum mandloní. Jeho zakladatelka Kateřina Kopová chce na jednom místě soustředit rozličné druhy mandloní z různých míst Evropy.

Na založené arboretum mandloní upozorňuje návštěvníky tabule. Foto: Milan Vojtek, Právo
U hustopečských sadů vzniká mandloňové arboretum

„Dnes jsme začali výsadbu mandloňového arboreta. První část chceme ukončit 27. března a tento den bych chtěla do budoucna zavést jako den mandloní,“ uvedla minulý pátek iniciátorka projektu. Myšlenkou soustředit na jednom místě více druhů mandloní chce podtrhnout unikátnost hustopečské speciality.

„Samozřejmě není v našich možnostech, aby tu bylo zpětně padesát tisíc stromů jako v době, kdy se mandloně pěstovaly pro Zoru Olomouc. Ale chceme, aby pozemek v atraktivní lokalitě blízko rozhledny sloužil jako arboretum. Lidé se budou moci pokochat nejen pohledem na staré mandloně, ale i na novou výsadbu. Kdo se více zajímá o přírodu, může se tu seznámit s dalšími druhy,” dodala.

Mohou se přidat i další lidé

V první fázi zasadila žena s rodinou a přáteli pod vedením zkušeného sadaře Stanislava Viléma Farona třicet stromů deseti různých odrůd, včetně mandloní ze Španělska a Chorvatska. Do rozšíření arboreta se mohou přidat i další lidé, pokud na cestách světem narazí na jiné druhy.

Podle Kopové není cílem vysadit celé arboretum najednou, ale během dalších dvou let dosazovat nové druhy. Existuje jich hodně.

„Měla jsem představu, že sazenice budu moci vozit z cest po světě, ale covid nás zablokoval. Museli jsme zatím sáhnout po dostupnějších odrůdách. Letos jich vysadíme minimálně patnáct. Je mezi nimi třeba okrasná mandloň trojlaločná, původem z Číny. Okrasný strom chci vysadit i ve městě u Mandlárny,“ řekla.

Kateřina Kopová sází mandloně.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Do budoucna by arboretum mohlo třeba sloužit jako genofond. Některé druhy, v arboretu mají plody, které se sklízí od září do října, zatímco obvyklá odrůda Zora, základ někdejších produkčních sadů, plodí zhruba o měsíc dříve. Ale i ty pozdní by měly dozrát.

„Myslím, že vyrostou, měly by být odolné, chorvatské asi budou náchylnější, ale snad se jim tu bude dařit. V to věří i sadař. „Je tady ideální místo. Za padesát let, co se mandloně pěstují, jen dvakrát zmrzly květy. Pro nové stromy arboreta jsme zvolili chráněnou polohu na svahu, snad to i chorvatské zvládnou,“ řekl Faron.

S prodejem letos nepočítá

Kopová šíří slávu mandloní prodejem mandlového destilátu a dalších dobrot, nabízí rovněž kosmetiku s obsahem mandlí. Podporuje i prodej stromků. Vloni, v covidovou pandemií poznamenané době, zvládla na jaře a na podzim lidem prodat bezmála pět stovek stromů, tradiční odrůdy Zora i nově vyšlechtěného a uznaného druhu Husle.

Letos s prodejem stromků nepočítá, další předpěstované sazenice bude mít k dispozici až v následujícím roce. Mandloně se ale dají koupit v některých zahradnictvích.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků