Článek
Ještě před několika desetiletími se obsah granátu v jedné tuně vytěžené zeminy pohyboval v průměru 80 gramů. Dnes je to však jen osm gramů granátu v jedné tuně zeminy.
Některé stroje na třídičce pocházejí ještě od Němců, jak prozradil provozní Jaroslav Pazourek.
Ve dvousměnném provozu pracují také ženy.
Ve vytěžené mateční hornině se nachází průměrně osm gramu granátu v tuně.
Z této hromady se vytřídí granáty menší než osm milimetrů.
Mistr Jaroslav Pazourek pracuje v podsedickém lomu na těžbu českého granátu 25 let.
"Dříve se těžilo ručně, v minulém století se přešlo na stojovou a mechanizovanou těžbu. Pás země, ve kterém se český granát ještě nachází, je dlouhý sedm kilometrů a táhne se až do Lesné k vrchu Linhorka," vysvětlil provozní Jaroslav Pazourek, jenž v Podsedicích pracuje již 25 let.
Těží se povrchově od jara do podzimu
Kdo by čekal ultramoderní těžební procesy a pracoviště, byl by zklamán. Stroje na čištění jsou i 70 let staré, jak Novinkám prozradili pracovníci podsedického lomu, nejvíce by ocenili nové bagry na prvotní těžbu mateční zeminy, z níž se následně strojově granát odděluje a opracovává.
V podsedickém lomu nyní pracuje 15 lidí ve dvousměnném provozu, kteří se střídají u obsluhy strojových zařízení. Pracoviště je velmi hlučné vzhledem k mechanickému opracovávání několika tun zeminy denně, proto pracují se sluchátky na uších. Těží se v období od března do listopadu, dokud neuhodí první mrazy.
Tatra 200 měla původně sloužit k proražení důlního tunelu ke Krušným horám, nyní je využita aspoň na třídičce českého granátu v Podsedicích.
Po vytěžení a odvezení několika tun mateční horniny, ve které se pak strojově vyhledávají rubíny, se vzniklá jáma zalévá vodou. Dále se pak technicky a biologicky kultivuje, aby se země mohla využívat pro hospodářské účely.
Mokrá hornina se leskne granátky menšími než 2,2 mm. Na své si tu přicházejí školáci, kteří si z exkurzí mohou odvážet nalezené poklady.
Umělecké dílo z doby minulé na plácku před kancelářemi předměřického lomu znázorňuje granát na vrcholu betonové studny.
"Stále zde můžete potkat sběrače, kteří na polích hledají a ručně sbírají granáty, jež mají barvu holubí krve. Nejlepší čas na sběr je po dešti, kdy kamínky nejsou zaprášené a lesknou se. Sběrači granáty odevzdávají ve výkupnách v okolí, denně si mohou přijít na pět set korun," prozradil také Jaroslav Pazourek.
Zemina se rekultivuje pro další obdělávání
Vytěžená zemina se těží v polích pouze povrchově za pomoci bagrů například do hloubky pěti metrů. Pak se zemina v nákladních autech odváží ke strojovému zpracování, kde se čistí a třídí.
Půda, ze které se granát již vytěžil, se následně opět technicky i biologicky rekultivuje a je tedy následně použitelná v zemědělství. Proces od prvotního hrábnutí lžíce bagru po osazení pole plodinou trvá asi osm let.
"Zásadně nepoužíváme chemii, na naší půdě roste i kukuřice," doplnil Pazourek.
Ve třídičce se pak oddělí granáty podle velikosti, kdy se ty nejmenší (pod 2,2 mm), pro něž se ve šperkařství ani v hodinářství již nenachází uplatnění, vrací zpět s horninou na pole.
Vytěžené neopracované rubíny seřazené podle velikosti
Výsledný produkt: český granát zasazený ve zlatém šperku v luxusním pražském obchodě
V povrchových dolech v Podsedicích se vedle českých granátů nově těží i české safíry, oba kameny jsou naprosto unikátní. Český safír má celou stupnici modré barvy od světlé až po tmavou ojediněle i modrozelený odstín, a velikost dva až tři milimetry. Provozovatel lomu Granát Turnov připravuje ve dnech 30. září.-3. října expozici Hodiny na pražském Výstavišti, na níž si budou moci zájemci i sběratelé safíry i granáty prohlédnout.
Doprovodné prvky
Při těžbě českého granátu se nacházejí i doprovodné prvky, což těší zvláště geology - amatéry, kteří je považují za sběratelskou raritu: safír, zirkon, kyanit, titanit, hematit, chromdyopsit, pleonast, aragonit, olivín, amfibol, křemen, hyacint nebo korund
Vedlejší produkty při těžbě granátu zleva: zkameněliny, olivín, rubín, safír