Hlavní obsah
Ačkoli od jejího vzniku uplynulo více než 1000 let, uchovala si rotunda v Budči svoji románskou podobu. Foto: Profimedia.cz

Putování k nejstarší stavbě Čech - od Okoře k Budečské rotundě

Dnešní putování zavede zájemce ke skutečným českým raritám. Zatímco východisko naší cesty začíná pod romantickým a velmi dobře známým hradem Okoř, o němž skuteční znalci vědí, že je výjimečný tím, že si ho nenechal postavit král nebo nějaký šlechtic, ale „obyčejný“ měšťan, v cíli čeká poutníka skutečná rarita, románská rotunda v Budči.

Ačkoli od jejího vzniku uplynulo více než 1000 let, uchovala si rotunda v Budči svoji románskou podobu. Foto: Profimedia.cz
Putování k nejstarší stavbě Čech - od Okoře k Budečské rotundě

Jedná se totiž o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách. Hrad Okoř svojí polohou kousek od Prahy a typickou fotogenickou siluetou nad údolím Zákolanského potoka k sobě přitahoval odjakživa zájemce o cestování. Mezi jeho první turistické obdivovatele patřil básník Karel Hynek Mácha. Ten si Okoř dokonce zdařile namaloval, kresba pak vyšla jako součást jeho sbírky maleb Hrady spatřených.

Náročný stavební podnik bohatého měšťana

Historie Okoře ale začíná mnohem dříve. Výjimečný byl už jeho vznik, za který hrad vděčí přednímu bohatému měšťanovi Starého města pražského Františku Rokycanskému, vulgo Frána Rokycaner. Ten hrad nechal postavit jako pravděpodobně vůbec první příslušník neurozeného (tedy nešlechtického) stavu někdy po roce 1359.

„Hrad je nepochybně nejnáročnějším stavebním podnikem bohatých pražských patriciů. Ve snaze vyrovnat se šlechticům si příslušníci těchto rodin v okolí Prahy budovali v průběhu 14. století četná výstavná sídla,“ tvrdí přední český historik a znalec hradů Tomáš Durdík. Podle něj se však žádná z těchto dalších staveb nemůže Okoři vyrovnat.

Hrad, jehož obranyschopnost zesilovalo vodní opevnění z rybníku pod ním, byl brzy po svém založení rozšířen. Přesto padl v roce 1421, údajně bez boje, do rukou husitů. Další velkou přestavbou pak Okoř prošel na konci 15. století díky pánům z Donína a také zásluhou Bořitů z Martinic ve století následujícím. Těžkou ránu mu naopak o 100 let později během Třicetileté války uštědřili Švédové.

.: Hrad Okořfoto: Profimedia

V té době už patřil jezuitům a byl jimi obýván až do roku 1773, kdy byl řád císařem Josefem II. zrušen a mniši Okoř nechali napospas. Od té doby hrad jen pustl, na počátku 19. století se zřítila velká část hlavní věže. Díky této své nové siluetě však neupadl v zapomnění, naopak se Okoř stal v 19. století nejčastěji zobrazovaným českým hradem.

Zřícenina se ve 20. století dostala do písně Na hradě Okoři

K hradu se vztahuje řada pověstí a legend, například o bezhlavém mnichu, který se za větrných nocí řítí na sedátku vozu, taženého taktéž bezhlavým koněm po obloze přes Zákolanské údolí. Některé legendy, například ta o pokladech, ale byly tak reálné a tak hluboce se dostaly lidem pod kůži, že zde opravdu po pokladech pátrali.

Před několika desítkami let objevili dělníci při výkopech tajnou hradní síň s vyrytým nápisem: „Letha Panie 1456 kopali jsme zde“ , doprovázeným emblémem střely.

V dnešní době pěkné okolí hradu přitahuje k bydlení stále větší počet lidí včetně známých osobností. Přímo do vesnice Okoř se dostaneme po 40 minutách jízdy autobusem č. 350 ze stanice metra Dejvická. Lístek stojí 26 korun.

Další možností je linka č. 312, začínající také na Vítězném náměstí, se kterou se můžete dovézt až do Lichocevsi, která leží asi 1,5 kilometru od Okoře. Cesta vám nebude trvat déle než 25 minut a za lístek dáte ještě o šest korun méně, než kdybyste jeli přímo do Okoře.

Rotunda v srdci přemyslovských Čech

Zatímco z Okoře se do dnešního dne zachovaly jen zbytky, byť velmi malebné, na planině, obtékané Zákolanským potokem v srdci přemyslovských Čech, stojí dodnes funkční rotunda Petra a Pavla. Už více než 1 100 let. Pamatuje dokonce mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát.

Ve své době byla totiž součástí knížecího hradiště, jehož valy jsou tu dodnes dobře patrné. Za prvních Slovanů mělo hradiště rozlohu více než 22 hektarů a patřilo tak mezi největší ranně středověká hradiště u nás.

Samotnou stavbu nechal postavit kolem roku 895 kníže Spytihněv I. a ve své době se jednalo o vůbec první stavbu svého druhu. „Vzhledem k tomu a díky své poloze měla velmi významný vliv pro šíření křesťanství,“ řekl Právu historik Petr Úpický.

Ještě hluboko před Slovany totiž toto místo obývali Keltové

Podle něj to však nebyla první zděná stavba na hradisku nedaleko Vltavy, chráněném skalními srázy. Ještě hluboko před Slovany totiž toto místo obývali Keltové, kteří ve své době už dokázali stavět zděné stavby.

Z té doby se tu pro běžné oko poutníkovo ovšem nic nezachovalo, a tak rotunda Petra a Pavla drží už zmíněný primát nejstarší stavby na území České republiky. Z druhé staré sakrální stavby na Budči, kostela Panny Marie, se dodnes zachovaly upravené základy.

Do Zákolan se poutník může dostat v rámci ROPID buďto vlakem přes Kladno, nebo autobusem z Dejvic. Zatímco v prvním případě zaplatí cestovatel 66 korun, (resp. 50 Kč v případě, že vlastní zákaznické jízdné), autobus vyjde na 26, resp. 24 korun.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků