Hlavní obsah

Podívejte se na Sázavský klášter z výšky

Sázavský klášter, který je dodnes poutním místem ke sv. Prokopovi, tvoří řada staveb z nejrůznějších historických a uměleckých období. K nejzajímavějším patří kapitulní síň z doby kolem roku 1350 s gotickými freskami, základy a část zdiva kostela sv. Kříže vysvěceného roku 1070 či bývalý klášterní kostel sv. Prokopa založený v roce 1315.

Podívejte se na Sázavský klášter z výšky

Areál mimo jiné tvoří čtvercová budova kláštera s rajskou zahradou uprostřed, budova fary, několik hospodářských budov a zahrady. Původní areál byl goticky přestavěn, později byl například kostel upraven barokně a klášterní budovy novorenezančně.

Sázavský klášter je opředen řadou pověstí. Jedna je spojena s dodnes fungující zvonicí. Kdo najde na jejích stěnách tři vytesané hvězdy, tomu se prý splní přání.

Zakladatelem kláštera je sv. Prokop, který se narodil kolem roku 970, původně kněz východního obřadu, který se po vyvraždění Slavníkovců uchýlil k poustevnickému životu právě v lesích Posázaví. Odtud také pochází legenda, že sv. Prokop oral s ďáblem. Praví se, že místní obyvatelé spatřili Prokopa, jak ďábla zapřáhl do pluhu a popoháněl ho křížem. Mohlo by to být jedním z vysvětlení vzniku tzv. Čertovy brázdy mezi Chotouní a Sázavou vzdálené kilometr od kláštera.

Kníže Oldřich později vybídnul Prokopa k vybudování kláštera. Prokop se zde stal opatem a v roce 1053 tu zemřel. V roce 1204 byl prohlášen za svatého. V roce 1588 byly jeho ostatky převezeny do kostela Všech svatých na Pražském hradě.

Středisko písemnictví

V roce 1032 byly v Sázavě také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století zde žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel.

Během husitských válek byli mniši dočasně vyhnáni a klášter vypálen. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. Původní klášterní kostel se stal farním chrámem a později byl využíván jako zámek.

Dnes klášter spravuje Národní památkový ústav, který část areálu začátkem května vrátil katolické církvi. Římskokatolická farnost Sázava - Černé Budy dostala v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi budovu fary a kostela.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků