Hlavní obsah
Neuplynulo ani sto let, co britští kolonizátoři ostrov opustili, a příroda si ho už bere zpět. Foto: Profimedia.cz

Ostrůvek v Asii sloužil Britům jako trestanecká kolonie. Teď si ho bere zpět příroda

Pohled na ostrůvek Ross Island v Bengálském zálivu je fascinující. Ruiny budov nebo kostela se téměř ztrácejí ve spleti kořenů, jako by byly opuštěné už stovky let. Poslední lidé z téhle britské výspy, která sloužila i jako trestanecká kolonie, přitom odešli krátce po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947. Není však pochyb, že příroda si bere zpět to, co jí právem patří, píše BBC.

Neuplynulo ani sto let, co britští kolonizátoři ostrov opustili, a příroda si ho už bere zpět. Foto: Profimedia.cz
Ostrůvek v Asii sloužil Britům jako trestanecká kolonie. Teď si ho bere zpět příroda

Ross Island, náležící k indickému souostroví Andamany a Nikobary, je dnes působivým skanzenem někdejšího Britského impéria. Polohou leží mnohem blíže jihovýchodní Asii a Thajsku a osamělou exotiku vyvažují pozůstatky mnoha budov. Jsou o to působivější, že drtivá většina z nich je obtočena a pokryta kořeny stromů, jež se rozhodly navrátit celý ostrov přírodě. Za magickými výjevy ovšem leží poměrně temná minulost.

Kořeny stromů doslova pokryly budovy.

Foto: Profimedia.cz

Když Britské impérium kolonizovalo Asii, Ross Island si zvolilo jako základnu své trestanecké kolonie pro indické vzbouřence. Důstojníci sem dorazili v roce 1858 s 200 odsouzenci a jelikož ostrov tehdy pokrývala poměrně hustá džungle, bylo na vězních, aby ji pročistili a začali s výstavbou budov. Postupem času, jak se kolonie rozrůstala, byli trestanci přesunuti do nápravných zařízení na sousedících ostrovech.

Návštěvníkům je přístupný

Namísto toho se Ross Island stal jakýmsi prominentním centrem a úřednickou základnou. Kromě vysoce postavených důstojníků tu často žily i jejich rodiny. Infrastruktura se stále rozrůstala. Vyrostly zde sídla s honosným nábytkem, tenisové kurty, presbyteriánský kostel nebo i čistička vody. Čistá voda byla totiž na ostrově velkým nedostatkovým zbožím a bakterie v ní obsažené často vedly k úmrtí tamních obyvatel.

V době, kdy na ostrově bydleli důstojníci, vznikla řada staveb. Třeba kostel.

Foto: Profimedia.cz

S čističkou vody se ale Ross Island stal podle BBC vyloženě prominentním rájem. V roce 1942 už byla trestanecká kolonie sotva v chodu, protože všichni političtí vězni museli být roku 1938 propuštěni. Zbývající osadníci pak kvůli invazi Japonců souostroví opustili, ačkoli netrvalo dlouho a vybojovali ho zpět. Ale krátce po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 byl ostrov nechán na pospas svému osudu. O 30 let později nad ním převzalo vládu indické námořnictvo.

Na ostrov se dnes mohou turisté běžně vypravit z Port Blair.

Foto: Profimedia.cz

Ostrov je dnes přístupný návštěvníkům, kterým dává jednak nahlédnout do minulosti, ale také do možné budoucnosti, kde si příroda bere zpět, co jí patří. Trajekty jezdí na Ross Island z Port Blair, hlavního města svazového teritoria Andamany a Nikobary. Cesta trvá kolem 15 minut. Jelikož se zároveň jedná o námořní základnu, turisté se při příjezdu a odjezdu musejí zapisovat a přes noc je pro všechny návštěvníky zavřeno.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků