Hlavní obsah

Na pražské Čertovce se opět roztočilo kolo Velkopřevorského mlýna

– Praha
Právo, Petr Janiš

Maltézští rytíři ve 12. století vybudovali umělý kanál na pražské Kampě zvaný Čertovka. Obzvláště po povodních roku 2002 se v kanále nahromadilo množství smetí, jež bylo potřeba odstranit. Podařilo se a kolo Velkopřevorského mlýna se od 2. září zase točí.

Článek

Petr Kvaček z Velkopřevorského mlýna si ve středu 2. září počkal, až do Čertovky po otevření vrat přiteče dost vody, a opřel se o turisty tolik obdivované mlýnské kolo. Osmitunový mechanismus poslechl a roztočil se. Však už bylo na čase, když se kolo podle Kvačka netočí, chátrá, protože mnohé dřevěné části vyschnou.

Čištění Čertovky trvalo dva měsíce

„Trvalo to něco přes dva měsíce, náklady činily 21,5 miliónu korun,“ řekl starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS). Zdevastované koryto je čisté, opraveny byly nábřežní zdi, položeny byly základy pro nový můstek, který se má přes Čertovku klenout, i takzvaného plynárenského domečku, který stojí v parku proti Sovovým mlýnům a má z něj vzniknout kavárna.

Čištění strouhy podle Hejmy i místostarosty Karla Koželuha (SNK ED) tvoří nultou variantu rekonstrukce parku Kampa. Ta se má zahájit ještě na podzim a trvat do příštího roku.

Čištění strouhy podle Hejmy i místostarosty Karla Koželuha (SNK ED) tvoří nultou variantu rekonstrukce parku Kampa. Ta se má zahájit ještě na podzim a trvat do příštího roku. „Provádíme velmi podrobný dendrologický průzkum, nebudeme kácet zbytečně,“ uvedl Hejma. „Z dendrologického hlediska není klíněnka takový problém, jak se před pár lety myslelo. Je prostě všude,“ řekl Koželuh s tím, že pobřežního stromořadí kaštanů se úpravy parku nedotknou.

Původně bylo na Čertovce, kde v současnosti hnízdí i ledňáček, devět mlýnů, mlýnská kola jsou ale v současnosti dvě – kromě Velkopřevorského na Všehrdském mlýnu, který hostí také známou kavárnu.

Název strouhy má prý původ ve smradu

Název Čertovka podle Hejmy pochází z devatenáctého století a je dost možné, že vznikl podle zápachu strouhy, do níž směřovaly výkaly.

Kvaček, jehož žena je z rodu Šebků, který Velkopřevorský mlýn od maltézských rytířů získal, si posteskl, že se kolo vytvořené sekerníky na začátku 90. let 20. století, nyní netočilo čtyři měsíce.

„Dostává zabrat tím, že není pod vodou,“ poznamenal Petr Kvaček. 

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám