Článek
„Hned na začátku cesty jsme se museli dělit, protože Egonově motorce včera vypověděl službu tlumič a nebrzdí zadní brzda. A protože nechceme riskovat v terénu nějaký držkopád v tak nebezpečném místě, rozdělujeme se. Egon se po vlastní ose a po silnici vrací přes pas ve 4700 m n. m. směr La Paz, kde na nás bude čekat nebo, jak se později ukázalo, pojede napřed až do dnešního cíle, tedy Copacabany na jezeru Titicaca,” napsal Novinkám v mailu účastník výpravy Tomáš Matějovský.
Na Cestě smrti se jezdí vlevo
Počasí se nakonec umoudřilo a tým si tak mohl vychutnat Cestu smrti naplno. Všichni tak mohli spatřit půvabnou divokou přírodu kolem stezky zaříznuté do úbočí hor pokrytých bujnou vegetací a vodopády přepadající přes kamenitou cestu do neskutečné hloubky údolí. Stejně tak míjeli kříže, které v úzkých a nebezpečných místech připomínaly ty, kteří se ze svých cest už nevrátili.
Za památkami Inků
„My projeli bez obtíží celý, asi 40 kilometrů dlouhý, dobrodružný úsek bez karambolu. Zmiňovat, že Pavel Liška zahučel kvůli kochání do bujného porostu na bezpečné straně u skalní stěny, asi ani nebudeme. Pak přišla velká odměna. Dostali jsme se na telefonní signál a spojili se s Egonem, abychom zjistili, že je celý tým v pořádku.”
„Teprve po zdlouhavém průjezdu přeplněnými ulicemi El Alta a nočním trajektu na Titicaca dorážíme do Copacabany, kde již Egon čekal. Večeříme o půlnoci a padáme spát, jsme unavení zdlouhavou, ale krásnou cestou,” popsal Matějovský.
Plovoucí ostrovy na jezeru Titicaca
Ve středu ráno si tým Moto cestou necestou domluvil asi dvouhodinovou vyjížďku lodí na „plovoucí ostrovy“, repliky inckých Los Uros. Hlavní lákadlo už ale bylo v dané chvíli trochu jiné. Tiahuanaco s vykopávkami incké kultury. Nebyl by to však smolař cesty Jan Révai, aby opět nezjistil, že se něco pokazilo. Unikal mu totiž olej z kardanu. Nezbylo tak než koupit olej neustále kontrolovat a doplňovat. Výměna součástky byla totiž v daných podmínkách nereálná a nutno dodat, že je daný díl v Bolívii asi i dost dobře nesehnatelný.
Poslední toaleta v Bolívii
„Monumenty vykopávek v Tiahuanacu nás naprosto uchvacují, kocháme se, fotíme, ale náš plán nám nedovoluje se příliš zdržovat. Odjíždíme totiž směrem do Patacamayi, naší poslední bolivijské zastávky. V pátek 23. ledna nakonec odjíždíme směr bolivijsko – chilská hranice. Ještě se krátce zastavujeme asi v půli cesty u zbytků pohřebních věží, které lemují naší cestu. Pak už jen stoupáme stále výš, směr Chile, kolem nejvyšší bolivijské hory Nevado Sajama, která se tyčí do výše 6542 m n. m.,” napsal Matějovský.
Kolem nejvyšší hory s dynamitem
Tým však nakonec možná nejvíce překvapil opilý bolivijský celník, kterého si museli nejdříve vzbudit a vytáhnout z auta. Méně už pak překvapil chilský úřední šiml. Poprvé během cesty tak musel tým, jako za totalitní minulosti, vyklidit všechna vozidla, zavazadla protáhnout rentgenem a nechat prázdné auto zkontrolovat. A že to vyklízení nebylo špatný nápad.
Na cestách už poněkolikáté
Projekt Moto cestou necestou založil v roce 2009 producent Egon Kulhánek, přičemž v následujícím roce vyjeli na první cestu po světě Václav Noid Bárta, Lou Fanánek Hagen a Martin Zounar. Jejich motocykly tehdy směřovaly do Maroka. Cesta byla dokumentována, a poté také odvysílána na kanálu Prima COOL.
Od roku 2010 se podobná cesta konala ještě dvakrát. V roce 2012 vyrazili na dobrodružnou cestu celebrit na motorkách Filip Blažek, Pavel Liška a Egon Kulhánek. Tehdy objevovali Turecko. V roce 2013 pak projeli Kavkaz Pavel Liška, Jan Révai a Egon Kulhánek. Při nejnovější cestě objevují Liška, Révai a Kulhánek Jižní Ameriku a rozhodně si nedopřávají žádného luxusu.
Letošními mediálními partnery projektu jsou deník Právo a zpravodajský server Novinky.cz.
„Vyhodili jsme potraviny, které nesmí přes hranici a hlavně se tajně zbavili dynamitu, který jsme dostali v Potosí v dole, a který s námi projel vlastně celou Bolívii. Pavel s Honzou ho měli v plánu někde odpálit v poušti, ale nějak na to nedošlo. A už ani nedojde,” dodal Matějovský.
