Hlavní obsah

Mohuč: Německé město zapsané v českých dějinách

Novinky, Ondřej Kořínek

Už římští legionáři byli okouzleni místem na soutoku Rýna s Mohanem, které po nich stovky let obdivovali také mohučští arcibiskupové. Řeč je o německém Mainzu neboli Mohuči, který se zapsal také do českých dějin, a to nejméně dvakrát.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

V Mohuči si můžete užít i pláž

Článek

Město ve spolkové zemi Porýní-Falc svou asi největší slávu zažívalo právě jako sídlo arcibiskupů. Stalo se tak v roce 780 a pyšnit se tímto stavem mohlo až do začátku 19. století. Dříve patřila Mohuč do Římské říše. Její osídlení je tak podle některých zdrojů datováno do 13. století před naším letopočtem.

Nejproslulejší památkou je bezesporu mohučský dóm katedrála sv. Martina. Chrám z červeného pískovce bdí nad městem svou mohutnou věží. Při naší květnové návštěvě byla část chrámu schovaná pod lešením a bylo zavřeno. Nahlédnout jsme tak mohli akorát do zahrady. Interiér nicméně zdobí mnoho uměleckých děl, která se datují až do 13. století.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Mohučský dóm je asi nejhodnotnější památkou.

Přesuňme se o kousek dál na hlavní náměstí, které je zajímavé hned z několika důvodů. Především budovou státního divadla taktéž z červeného pískovce, dále sochou tamního rodáka Johannese Gutenberga. Vynálezce knihtisku si ve městě samozřejmě hodně cení, takže po něm pojmenovali náměstí, ale má tu i své muzeum. Vlevo od sochy u stolů zahrádky se můžete postavit na 50. rovnoběžku, která tudy prochází.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

50. rovnoběžka na hlavním náměstí v centru.

Náměstí je také místem nákupů, posezení nebo zábavy. Za návštěvu stojí malé náměstí Kirschgarten kousek od mohučského dómu. Spatříte jedinečnou skupinu hrázděných domů, z nichž nejstarší Aschaffenberg má na sobě rok 1450. U něj si všimněte turistické atrakce – vodovodního kohoutku, ze kterého teče voda, aniž by byl napojen na dům.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Nejstarší hrázděný dům a u něj voda tekoucí k kýble

Jak turisté vzápětí zjišťují, voda teče zespod průhlednou trubkou, na kterou všichni zvědavě sahají. Atrakci lze sledovat z kavárny u fontány nebo z protějšího rodinného podniku jakési čokoládovny.

Pláž u řeky

Když se nabažíte scenerií středověkých domů, vydejte se třeba k řece kolem jedné ze strážných věží. Hradby měly svého času až 30 bran a věží, dochovaly se jen tři. K Rýnu vede také jedna cesta nadchodem přes hlavní silnici, kde najdete informační centrum. Bohužel v něm mnoho nepořídíte, kromě městských suvenýrů několik letáků a mapu.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Jedna z věží bývalého opevnění města.

Procházku podél vody si můžete zpestřit relaxací v pobřežním baru s lehátky a pískem. Výhled na hladinu a most Theodora Heusse má zřejmě připomínat slunné letovisko.

Hned vedle za fontánou na zdi vám cyklus kurfiřtů připomene rodnou zemi. Jedním z volitelů římských králů byl také král český, který tu má rovněž svůj reliéf. Jsou to však kopie, originály najdete v zemském muzeu. Byly poškozeny v roce 1793 při obléhání města.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Cyklus kurfiřtů

Pro Česko má Mohuč i další význam. V roce 1085 tam Vratislav II. obdržel královskou korunu od císaře Jindřicha IV., který pověřil trevírského arcibiskupa slavnostní korunovací. Ta se konala v Praze o několik měsíců později. Stejně úspěšný tam byl i Přemysl Otakar I. V roce 1198, kdy mu vzdal královský hold Filip Štaufský, který tam byl korunován římským králem.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Zřícenina kostela sv. Christoph se stále využívá.

Další pozoruhodnost, kterou byste neměli minout, je kostel sv. Christopha nebo spíš jeho zbytky. Na jeho místě stál kostel už v 9. století, dnes z něj zbyly obvodové zdi, gotické oblouky a sloupy a pozdější věž.

Zřícenina je přes den otevřená a kromě zbytků je tam umístěna expozice o historii Mohuče na kulatých barevných tabulích v podobě stolu. Začíná rokem 893 a končí ve 20. století. Působivé jsou fotografie města po 2. světové válce, kdy velká část Mohuče byla bombardována. V kostele se i dnes konají nejen církevní akce, proto jsou tam nainstalovány lavice. Celkově zajímavé využití zříceniny v centru města určitě stojí za zhlédnutí.

Divadlo na nástupišti

Na začátku jsme zmínili Římany, kteří tady postavili tábor Mogontiacum. Město je plné drobných antických památek. Například Jupiterův sloup, Dativiův oblouk anebo hypocaustum, které najdete mezi domy u Schillerova náměstí.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Zbytky římského divadla se můžete kochat z nástupiště.

Asi největší je však římské divadlo pod citadelou vedle nástupiště nádraží Mainz-Romishes Theather. Shora, když se vydáte po chodníku směrem k citadele, spatříte vykopané zbytky antického chrámu kultury, části podpěrných sloupů nebo přímo z nástupiště klenbu se zdí. Podle některých zdrojů se do hlediště mohly vejít tisíce Římanů. Mezi pozůstatky se nedostanete, před zvědavci je chrání plot.

Citadela nad divadlem byla původně benediktínský klášter postavený v 11. století. Pevnost patřila do opevnění, které chránilo část Mohuče s vrchem Jakobsberg. Pevnost lze navštívit, v budově však sídlí firmy a úřady.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Při naší návštěvě se konal v centru trh.

Po prohlídce využijte některou z místních restaurací, kde kromě výborného jídla, ochutnáte rovněž místní zlatavý mok nebo víno z tamních vinic. Mezi turisty jsou velmi oblíbené plavby po Rýnu oblastí zapsanou na seznam UNESCO směrem do Kolína nad Rýnem. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám