Hlavní obsah

Milovníci vláčků objevili ráj v nedalekém Saském Polabí

Rathen/Dorf Wehlen

Nedaleko českých hranic v saském údolí Labe se ukrývá ráj pro malé i velké milovníky vláčků. Železniční království má zmenšené kopie historických souprav i nejmodernějších rychlovlaků, na některých se mohou návštěvníci i svést. Podél železnice jsou navíc rozmístěny miniatury pamětihodností a krás Českosaského Švýcarska.

Foto: ČTK

Park miniatur malé Saské Švýcarsko v Dorf Wehlenu návštěvníkům ukazuje zmenšené kopie nejznámějších přírodních a stavebních památek tohoto regionu u hranic s Českou republikou a také funkční modely historických dopravních prostředků.

Článek

Pořádný kus Saska má na své zahradě Lothar Hanisch v lázních Rathen, které leží asi půl hodiny jízdy z Děčína. Kolem rodinného penzionu tam se spolupracovníky vybudoval přesné kopie sedmi regionálních tratí vinoucích se mezi severočeským městem a saskou Míšní, zmenšené v poměru 1:22,5. Svůj sen nazval Železniční světy.

"V tuto chvíli tu jezdí 32 vlaků současně. Až vše opravíme po zimě, bude jich tu jezdit 35," řekl majitel při procházce podél 4,6 kilometru dlouhých kolejí lemovaných nádražními budovami, depy, výhybkami a návěstími, které jakoby z oka vypadly originálním předlohám. Iluzi Saského Švýcarska "jako na dlani" dotvářejí modely známých památek, mezi kterými nechybí zámek Moritzburg, kde filmová Popelka ztratila svůj střevíček, nebo majestátní katedrála v Míšni.

Foto: ČTK

Majitel parku Železniční světy v saských lázních Rathen Lothar Hanisch pózuje se svými svěřenci. Po téměř pěti kilometrech kolejí tam současně jezdí až 35 miniaturních souprav vlaků.

Své místo tu našel i děčínský zámek. "Letos chceme přistavět hezké městské domy z Děčína, které stojí přímo u Labe, a chceme také vybudovat nový most, který vede přes Labe a který v budoucnu povede železnici přes naše malé Labe," přiblížil Hanisch své plány na další rozvoj parku, který otevřel před čtyřmi lety a návštěvníkům je zpřístupněn vždy od půlky března do začátku listopadu.

Železniční světy se záhy staly vyhledávaným výletním místem vyznavačů miniaturních "železných ořů" a především dětí, které tam s rozzářenýma očima sledují supící staré lokomotivy i tiše se klikatící hady moderních expresů ICE. Celý provoz na dálku ovládá devět počítačů schovaných v řídicí centrále.

Každý rok tuto atrakci navštíví téměř 100 000 lidí. Asi pětinu z nich podle Hanische tvoří Češi. "Loni jsme zaznamenali dokonce rekord 18 700 návštěvníků z Česka. Nepřijíždějí ale jen z pohraničí, ale i z Prahy, z Brna i ze vzdálenějších míst," tvrdí hrdý majitel, který případným zájemcům může nabídnout i srovnání se stroji ve skutečné velikosti. Hned za zahradou mu totiž vede hlavní trať mezi Berlínem a Prahou, po které každý den projede na 180 vlaků.

Druhý park miniatur

O pár kilometrů dál po proudu Labe v Dorf Wehlenu milovníky jejich zmenšených bratříčků láká Park miniatur malé Saské Švýcarsko. V roce 1998 ho zde otevřela rodina Lorenzových s cílem ukázat návštěvníkům tohoto kraje na jednom místě všechny nejznámější skalní pískovcové útvary Českosaského Švýcarska, včetně proslulé Pravčické brány.

"Začínali jsme na 2500 čtverečních metrech s malými vytesávanými skálami a malými bonsajovými stromky. Ty jsme pak doplnili historickými pohyblivými modely, jako jsou kolesový parník na našem malém Labi, historické železnice, mlýnské kolo a malé vodopády," popsal syn zakladatele Jan Lorenz počátky této atrakce fungující od dubna do listopadu, kterou už Češi také objevili.

Foto: ČTK

Návštěvníci Parku miniatur malé Saské Švýcarsko v Dorf Wehlenu se mohou po areálu svézt zmenšenou kopií historického vlaku, kterou řídí zakladatel této atrakce Michael Lorenz (na snímku vpředu).

Rozloha parku se od té doby více než zdvojnásobila a od roku 2008 se po něm návštěvníci mohou nechat vozit údajně první miniaturní horskou železnicí v celém Německu. "Je to zmenšenina jedna ku čtyřem a má historickou spojitost s naším regionem. Je to saská IV K, jedinečná lokomotiva se dvěma podvozky, která tehdy zásobovala obyvatele okrajových oblastí od Bad Schandau až po Hohnstein uhlím a potravinami," představil povoláním kamenický mistr chloubu rodinného podniku.

Historický vláček pojme naráz asi 15 pasažérů a pod zkušeným vedením Lorenzova otce Michaela si to pomalu šine skalním kaňonem, projede tunelem, až dorazí na vrchol pozemku, kde stojí věrná replika nádraží v Lohsdorfu. Mašinka poháněná malým benzinovým motorem musí přitom překonat čtyřprocentní stoupání a převýšení zhruba deset metrů. Když po 960 metrech dobafá nahoru, vydá se stejnou klikatou cestou zpátky na nástupní nádraží, kde pak obvykle musí rodiče čelit žadonění svých ratolestí jet ještě jednou.

A pro toho, komu by nestačilo jen se na vláčky dívat nebo se vozit, nabízí další saský miniželezniční park v nedalekém Königsteinu možnost modely mašinek dokonce sám řídit.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám