Marocká Essaouira: Větrné město, které milují surfaři

Essaouira se nachází v západní části Marockého království na břehu Atlantického oceánu. Pro cestovatele je dobře dostupná autobusem z Marrákeše, nebo z Agadiru, trvá to asi tři hodiny. V červenci a v srpnu, kdy v Maroku teploty běžně přesahují 40 °C, se turisté jezdí do rybářského města ochladit. Přestože i zde slunce pálí, chladný vítr působí jako balzám. Pro ty, kteří by si v Essaouiře naplánovali polehávání na pláži, by ale dovolená mohla být zklamáním. Nejkrásnější je na jaře, kdy se noci oteplují a vítr ještě nedosahuje své plné síly. Milovníci surfování však zde neváhají trávit ani zimní měsíce.

Je podvečer a v přístavišti fouká silný vítr. Není divu, že se mnoho zaskočených turistů po příjezdu do města shání po teplejším oblečení. Rybáři z loděk vykládají úlovky a početné rodinky si vybírají to nejlepší na zítřejší oběd. Kolem se stahují hladové kočky a racci a čekají, zda rybářům něco neupadne na zem.

Z pláže spěchají poslední opozdilci v neoprenech a s úsměvem na opálených tvářích. V místě, kde se dříve proháněli piráti, je dnes ráj surfařů. Přivádí je sem pověstný essaouirský vítr, alizée, který celoročně vytváří ideální podmínky k surfování a kitování. Zároveň pás ostrůvků kolem zátoky zajišťuje ochranou bariéru proti prudkým vlnám. Proto se přístav stal oblíbeným kotvištěm, přestože samotné vplutí do zálivu vyžaduje jistou kuráž a um.

V minulých dobách byla Essaouira označována jako Mogador. Název pochází pravděpodobně z fénického slova „migdol“, malá pevnost, a odkazuje tak na bohatou historii vytíženého přístavu. Portugalskou variantu názvu Mogador pak můžeme nalézt na starých námořních mapách od 14. století. Právě sem z nitra Afriky vedla důležitá obchodní stezka, kudy proudil obchod s otroky.

Od 16. století se vlády nad městem ujali Portugalci. Zhruba o 200 let později je vystřídali Francouzi. Ti jsou také staviteli monumentálního a zachovalého opevnění, pro které je Essaouira zapsána na seznamu památek UNESCO. Jako důležitá obchodní tepna přitahovalo město cizince, proto je jeho dnešní podoba unikátní směsicí arabské a koloniální architektury doplněné o židovské a berberské prvky. Od jiných měst v království Essaouiru odlišují bíle omítnuté domy s modře natřenými okenicemi a pestrobarevné rybářské loďky.

Po odchodu francouzských vojsk marocký král zvolil pro Mogador nové jméno, aby více odkázal na jeho arabskou identitu. Nicméně obyvatelé království svoji Essaouiru častěji označují jako perlu Atlantiku, nebo město větru.

V šedesátých letech se místo stalo oblíbeným útočištěm komunity hippies. Opravdovou událostí pro místní byla návštěva Jimiho Hendrixe. O jeho pobytu koluje v Essaouiře bezpočet legend, a i když se tak stalo v roce 1969 a Hendrix pobyl pouhých 11 dní, chlubí se odkazem na hudebníka bezpočet hotelů a restaurací. Zdá se, že slavný muzikant byl, spal a jedl úplně všude, a to i v zařízeních, která vznikla až o mnoho let později.

Kouzlu místa podlehl také režisér Orson Wells, který zde natočil podstatnou část svého Othella. Mladší generaci ale spíš zaujme, že se město stalo dějištěm natáčení třetí řady seriálu Hra o trůny. Městská pevnost Skalla de la ville a řada kanonů zasazená v jejím opevnění představují filmový Astapor, kudy se procházela Daenerys se svými draky.

Nejkrásnější pohled na město je ze střech riádů, domů s vnitřní zahradou, dnes povětšinou sloužících jako penziony či kavárny. A protože večer přijde horký šálek kávy vhod, není nad to si vychutnat marockou kávu s příměsí kardamomu, skořice a pepře, vařenou v pomerančové vodě, někdy navíc podávanou s hustě napěněným kravským mlékem. Výsledkem je aromatický koktejl sladce pikantní chuti, který dlouho příjemně hřeje na jazyku.

Právě kombinace pálivých a sladkých ingrediencí je pro marockou kuchyni pověstná. Tradiční arabské pokrmy jsou obohaceny o berberské a židovské vlivy, stopu zanechala také francouzská a portugalská gastronomie. Hojně se používá skořice, kardamom, šafrán, zázvor, koriandr, kopr a kurkuma a není výjimkou, že se cukr přidává i do masitých pokrmů. V Essaouiře kuchaři používají darů moře, proto stojí za to ochutnat tradiční marocký tažín, vařený kuskus se zeleninou a masem, např. ve variantě s krevetami či sardinkami.

Velmi oblíbená je také pastilla, natrhané kousky kuřecího masa v křehkém těstíčku posypané cukrem a skořicí. Vyhlášená je místní cukrářská výroba. Skoro na každé větší ulici se dá najít patisserie, cukrárna, kde lze koupit marocké koláčky a bezpočet jiných druhů sladkostí. Nejčastěji jsou vyráběné z medu, mandlí, datlí a ořechů. Typickou surovinou pro marockou kuchyni je voda z pomerančových květů, která se přidává do těsta.

Při procházce po tržišti stojí za to ochutnat nakládané olivy a horké chlebové placky potřené máslem, skvělý základ pro vydatnou snídani. Z čerstvých sýrů odkapává hutná syrovátka, v nabídce je nepřeberné množství ovoce a zeleniny. Pokud se vám poštěstí Essaouiru navštívit v době zrání fíků, byl by hřích neochutnat.

Obyvatelé Essaouiry se kromě rybolovu živí také jako stavitelé lodí a zruční řemeslníci. V království mají pověst vůbec těch nejlepších řezbářů. Pro jejich práci je charakteristická velmi jemná, precizní intarzie z mahagonového dřeva z tújí. Proslulé jsou také vlněné výrobky, zejména koberce a šály.

Cestou do Essaouiry se mnohým turistům podaří spatřit prazvláštní úkaz – kozy šplhající po stromech. Určitě to není tak, že by v Maroku domácí zvířectvo bylo šikovnější více než jinde. Jen v Maroku však roste arganovník, jediný keř, na který je koza schopná vyšplhat. Cenná dřevina je údajně schopná se rozmnožovat pouze v případě, že její semena projdou trávicím traktem kozy, proto pastevci nechávají svá stáda poblíž arganových lesů.

Přibližně 70 kilometrů od Essaouiry v městečku T‘manar se nachází centrum produkce arganového oleje. Pokud byste si s sebou chtěli odvézt jeden jediný suvenýr, je arganový olej tou nejlepší volbou. Ať už na vaření, či na pleť, na trhu je ho k výběru bezpočet druhů. Krásně voní i oleje parfémované. Navíc koupí oleje podpoříte lokální výrobu, kterou ovládá sdružení marockých žen. Produkce oleje funguje na bázi družstevní výroby v malých manufakturách. Pro ženy ve venkovských oblastech představuje mnohdy jedinou možnost poskytnout sobě a svým dětem základní zdravotní péči a vzdělání. Zároveň organizovaná výroba přispívá k ochraně arganových lesů, kterým by jinak hrozilo vykácení.

Ještě jedna věc turisty obvykle zarazí — nápadně tu ubývá naháněčů a lovců turistů, jak je tomu v jiných arabských městech běžné. Obyvatelé Essaouiry, to jsou především námořníci a potomci pirátů, tedy těžcí pohodáři.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: