Hlavní obsah
Výhodou některých tamních ferrat je, že si vystačíte jen s kvalitními botami. Foto: Tomáš Rucký, Právo

Madonna di Campiglio: Kola, ferraty a vodopády

Jedno z nejstarších italských lyžařských středisek Madonna di Campiglio láká mimo zimu hlavně milovníky vysokohorské turistiky, ale v posledních letech se snaží prosazovat i mezi cyklisty, zejména mezi milovníky jízdy v přírodě. Dobrodruzi tu uvítají dolomitské ferraty, rodiny s dětmi zase nenáročné výlety v údolí Val Genova.

Výhodou některých tamních ferrat je, že si vystačíte jen s kvalitními botami. Foto: Tomáš Rucký, Právo
Madonna di Campiglio: Kola, ferraty a vodopády

Madonna di Campiglio se v posledních letech snaží dostat do povědomí i milovníků cyklistiky. Oblasti v tom má pomoci bikepark Brenta, který nabízí nejen klasické překážkové tratě, ale i tradiční cyklostezky a jednosměrné cesty, tzv. singltraily. Bikepark obsluhuje kabinková lanovka z Pinzola, na kterou navazuje sedačka vyvážející až na vrchol Doss del Sabion (2099 m n. m.), který odkryje pohled na vápencové pohoří Dolomiti di Brenta s typickými strmými štíty.

Najdete tu čtyři základní trasy – jednu modrou, dvě červené a jeden černý úsek, přičemž modrá představuje běžnou šotolinovou cestu. Tu jsme přeskočili a jeli rovnou na červenou trať Sfulmini. Začátek je shodný s dalšími tratěmi, tedy dominantou je tu příkrý dřevěný wallride, kolmá stěna, kterou lze samozřejmě podjet a nemusíte se jí ani „dotknout“. Ale mít fotku na wallridu s Dolomiti di Brenta v pozadí nám za tu zkoušku odvahy stálo.

Černá i pro nezkušené

Sfulmini je přírodní cesta, vychutnáte si ryzí lesní pěšiny s kořeny i kameny, ale vše v plynulém a poměrně jednoduchém duchu. K jejímu sjezdu vám postačí celoodpružené kolo. Druhá, červená trať je jednodušší, protože tu nejsou téměř žádné kořeny, pouze v horní třetině to na kamenech trochu zadrncá. Jinak se projedete ve spoustě vyhlazených klopených zatáček.

Černý trail není nijak zákeřný, náročný je jen prudším sklonem klopených zatáček, které jsou však poměrně vysoké, takže i poměrně bezpečné. Zpestřením jsou sem tam skoky a seskoky, vše se dá objet po jednoduchých objížďkách, takže tuto černou trasu zvládnou i průměrní jezdci.

Z vrcholu Doss del Sabion se můžete vydat i na řadu cyklistických okruhů nebo neparkových trailů, které jsou značené a popsané v základní mapce parku.

Foto: Tomáš Rucký, Právo

Foto: Tomáš Rucký, Právo

Mapka je zdarma k dostání u pokladen. Vyzkoušet si tak můžete například zcela jednoduchý singltrail Circina (13,2 km) nebo jedenáctikilometrový sjezd Bandalors, který zvládne celá rodina. Bandalors vede většinou po šotolině, jen na začátku vás protáhne po čerstvém vyhlazeném trailu a odkryje fotogenickou Brentu. Zvládnete ho i na pevném kole.

Kam na cyklovýlet?

S rodinou vyrazte pěšky nebo na kole podél řeky Sarky údolím Val Genova, jemuž se přezdívá údolí vodopádů. Oblast je součástí Chráněné přírodní rezervace Adamello Brenta. K některým vodopádům se dostanete i autem, za parkovné zaplatíte šest eur, s kartičkou hosta DoloMeetCard, kterou získáte v rámci ubytování, je parkovné zdarma. Hned na začátku údolí se vydejte buď po asfaltové cestě na kole, nebo po lesní pěšině pěšky k nejznámějšímu vodopádu Nardis, který padá až z výšky 130 metrů.

Oblast podél řeky Sarky se nazývá údolí vodopádů.

Foto: Tomáš Rucký, Právo

My jsme vyrazili na kole po převážně asfaltové cestě, která ve své druhé části začala stoupat. Do kopce jsme ujeli asi deset kilometrů. Sledovali jsme měnící se charakter krajiny, ze zalesněné přecházela postupně v otevřené pláně ohraničené příkrými stěnami skal. Naším cílem byla horská chata rifugio Bedole, která nabízí typickou regionální kuchyni. Zpět jsme klesali stejnou cestou.

Foto: Tomáš Rucký, Právo

Kam na horskou túru?

Výchozím bodem pro většinu pěších výletů je Passo Grosté, kam se nechte vyvézt lanovkou z městečka Madonna di Campiglio. My se od výstupní stanice vydali na ferratu Gustavo (č. 390), na kterou podle místních nepotřebujete sedák ani helmu.

Zhruba dvouapůlhodinová ferrata nejprve prudce stoupala, provedla nás po úzkém skalistém hřebeni a následně traverzovala pěšinou zaseknutou ve skalách, kde bylo občas potřeba přidržet se ocelového lana nebo vystoupat či sestoupat po žebříku. Okruhem jsme došli do mezistanice Boch a odtud lanovkou zpět do Madonny di Campiglio. Potřebujete opravdu jen vhodnou obuv a dostatek tekutin.

Foto: Tomáš Rucký, Právo

Hlavní městečka oblasti Madonna di Campiglio a Pinzolo jsou načančaná turistická centra, kde to žije ve dne i v noci. V obou najdete rušné uličky plné kaváren, butiků, zmrzlináren, obchůdků se sýry, olivovými oleji či suvenýry. Přes den jsou k nápojům typicky podávaná prkénka se salámy a brambůrky a večeři tu dostanete klidně i před půlnocí.

V kostce:

Vzdálenost z Prahy cca 8 hodin

Celodenní jízdné na lanovku: dospělý 32 eur (820 korun), děti narozené po roce 2002 22 eur (560 korun)

Provozní doba lanovky: 8.30–17.30 hodin

 

Půjčovné kol na den:

horská kola: 25 eur (640 korun)

elektrokola: 40 eur (1030 korun)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků