Hlavní obsah
Putování na velbloudech pouštním údolím Vádí Rum. Foto: Martin Vlk, Právo

Jordánsko: Skalní město a pouštní údolí

Jordánské hášimovské království je považováno za jednu z nejmírumilovnějších zemí Blízkého východu, v níž je navíc silně zakořeněno pohostinství. Během prohlídek nespočtu turistických skvostů se tak v Jordánsku bezesporu přesvědčíte i o srdečnosti tamních obyvatel.

Putování na velbloudech pouštním údolím Vádí Rum. Foto: Martin Vlk, Právo
Jordánsko: Skalní město a pouštní údolí

Arabská země je nyní s přímým leteckým spojem mezi hlavními městy Prahou a Ammánem dostupnější než kdy dřív. Let trvá pouhé čtyři hodiny a ceny letenek nebývají nijak závratné. Pakliže si je pořídíte s dostatečným časovým předstihem, s výdaji za cestu tam i zpět se pohodlně dostanete do pěti tisíc korun. Výjimkou ale nejsou ani akční letenky ještě výrazně levnější.

Foto: Martin Vlk, Právo

Svéráz arabské dopravy

Výhodou Jordánska je skutečnost, že tam za zážitky nemusíte jezdit daleko. S rozlohou 89 342 km2 je totiž jen o něco málo větší než Česká republika. Mezi nejznámějšími turistickými místy operuje relativně spolehlivá autobusová linka, rychleji a efektivněji ale zemi rozhodně procestujete vypůjčeným automobilem.

Většina jordánských řidičů sice nepoužívá blinkry, na silnicích platí právo rychlejšího a silnějšího a všichni na sebe neustále troubí, ale to už k místní kultuře tak nějak patří. Oproti jiným arabským zemím, jako jsou například Egypt nebo Sýrie, je doprava v Jordánsku stále velmi umírněná, a tak se rozhodně není čeho bát. Kvalita silnic je navíc po celé zemi ucházející a ceny benzinu se pohybují v přepočtu okolo příjemných 22 Kč za litr.

Většina cestovatelů se shoduje, že hlavní město není nijak mimořádnou atrakcí, a tak se rovnou vydáváme na cestu.

Kde složit hlavu

Hlavním lákadlem v zemi je skalní město Petra. Vstup do areálu se nachází v docházkové vzdálenosti z přilehlého města Vádí Musa. To se v posledních desetiletích díky nárůstu cestovního ruchu proměnilo ze zapadlého venkova v místo, kde je všemožných ubytovacích a restauračních zařízení doslova přehršel. Bydlení navíc není drahé, bez potíží tady najdete útulný hotel už za pár stokorun na noc, a to dokonce i s bohatou snídaní.

Zajímavou alternativou je nocleh v sousední vesničce Uum Sayhoun, v níž žijí zhruba čtyři tisícovky beduínů. Jejich domovem byly ještě do osmdesátých let jeskyně v Petře, do nově vzniklé vesnice se přesídlili až po naléhání jordánské vlády a zástupců UNESCO.

Najít bydlení u beduínů není nic náročného, útulný pokoj zde nabízí každá druhá rodina, která vám navíc s radostí uvaří i nějakou místní pochutinu. Kromě autentického zážitku tak budete mít dobrý pocit z toho, že jste pomohli potomkům těch, kteří bájné město obývali po nějakých 2500 let.

Beduíni návštěvníka nejen ubytují, ale i pohostí.

Foto: Martin Vlk, Právo

Novodobý div světa

Do Petry se pochopitelně nedostanete bez vstupenky. Tu si můžete zakoupit předem na internetu nebo až na místě u hlavního vstupu. Ceny nejsou nejnižší, jednodenní vstup vás vyjde na 50 jordánských dinárů (cca 1450 Kč), přičemž za každý další den pak připlatíte pět dinárů (145 Kč) navíc. Pokud však zůstáváte v Jordánsku více dní a plánujete kromě skalního města navštívit i jiná místa, vyplatí se tzv. Jordan Pass, který vás opravňuje ke vstupu do více než 40 turistických atrakcí v celé zemi. Příjemným bonusem je skutečnost, že zároveň slouží i jako vízum. Cena tohoto dokumentu začíná na 70 dinárech (2000 Kč) a opět stoupá o pět dinárů za každý další den strávený v Petře.

Skalní město je od roku 1985 na seznamu světového dědictví UNESCO a od roku 2007 se pyšní titulem nového divu světa. Historický skvost se rozprostírá na rozloze 264 km2 a za dob největší slávy ho údajně obývalo 30 až 40 tisíc lidí. S ohledem na jeho velikost tak není divu, že většina turistických průvodců doporučuje vyhradit si na jeho prohlídku alespoň dva dny.

Skalní město Petra je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Foto: Martin Vlk, Právo

Hrobka Al-Chaznech, v překladu Pokladnice, je symbolem Petry, který nelze při její návštěvě vynechat. Archeologické naleziště opředené bohatou historií je však natolik rozlehlé, že je to jen jedna z mnoha zajímavostí, jež se zde skrývají. Říká se, že Petra je natolik půvabná, že by na objevení celé její krásy nestačil ani týden. Proto není překvapením, že sem ročně přijede až půl milionu návštěvníků.

Foto: Martin Vlk, Právo

Návštěvu skalního města s nespočtem hrobek vytesaných do pískovce si lze lehce uzpůsobit dle vlastních preferencí a fyzických schopností, a tak zde potkáte lidi všech věkových kategorií. Možností je opravdu spousta. Zatímco množství turistů projde krátkou soutěskou Sík, která kdysi bývala korytem potoka, a po pořízení několika fotek s proslulou Pokladnicí se vrací zpět, ti zvídavější pokračují dál. Ať už se jedná o amfiteátr, obětiště, klášter, či třeba chrám okřídlených lvů, rozhodně je o co stát.

Milovníci majestátních výhledů pak nesmějí opomenout alespoň některý ze zdejších treků. Sice se nevyhnou nepříjemným schodům a lehkému stoupání, odměnou jim ale bude vymanění se z všudypřítomných turistických davů a Petra jako na dlani.

Odpočinek v poušti

Až budete bájným městem dostatečně nabaženi, vydejte se o zhruba sto kilometrů jižněji do pouštního údolí Vádí Rum. Jde o jedno z dalších míst, které byste v Jordánsku rozhodně neměli opomenout. Chráněná oblast s množstvím archeologických nalezišť se nachází jen kousek od hranic se Saúdskou Arábií a nabízí úchvatnou podívanou na dooranžova zbarvené písečné duny, všudypřítomné stolové hory, kamenné mosty a kempy usměvavých beduínů, kteří jsou připraveni se o vás s nepředstíranou pohostinností postarat.

Pokladnice patří k nejobdivovanějším objektům skalního města.

Foto: Martin Vlk, Právo

Stejně jako ke vstupu do Petry, i do Vádí Rum můžete využít Jordan Pass. Vstupem do údolí je beduínská vesnička Vádí Rum Village s prostorným parkovištěm, kde si, pakliže cestujete ve vypůjčeném autě, můžete svůj vůz bez obav ponechat. Na stejném místě staví koneckonců i autobus, který sem jezdí jak z nedaleké Akaby, tak z Vádí Musa dvakrát denně.

Jako na měsíci

Ačkoliv řada turistů jezdí do Vádí Rum v rámci jednodenních organizovaných výletů, místo je natolik půvabné, že je lepší nespěchat a strávit tam alespoň dva dny. A pokud neplánujete spát pod širákem, jedinou možností noclehu jsou v poušti již zmiňované kempy, které si lze předem jednoduše rezervovat na známých ubytovacích serverech. Vybírat můžete jak mezi skromnými usídleními s hrstkou stanů, tak mezi většími a moderními kempy s nadstandard­ními službami včetně wifi připojení. Ať už vyberete jakýkoliv, vždy můžete počítat s postelí a sociálním zařízením. U beduínů je navíc samozřejmostí i labužnické pohoštění a zajištění celodenního programu.

Jako na Marsu. Kemp v údolí Vádí Rum.

Foto: Martin Vlk, Právo

Využít služeb místních se zde vyplácí, přesuny ve Vádí Rum, kterému se příznačně přezdívá Měsíční krajina, jsou totiž na rozdíl od Petry podstatně komplikovanější. Ideální variantou je patrně využití džípů, kterými zdejší beduíni disponují a k těm nejzajímavějším pozoruhodnostem vás i dopraví. Chcete-­li si ale raději vychutnat majestátnost pouště z velbloudího sedla, i tohle přání zde bude vyslyšeno.

Ať už bude váš denní program jakýkoliv, nejúžasnější podívaná vás tu stejně čeká až k večeru a brzy nad ránem. Zdejší východy a západy slunce jsou totiž natolik úchvatné, že sem kvůli nim jezdí fotografové z celého světa. A o hvězdách na obloze, které jsou zde díky průzračnosti pouštního vzduchu viditelné v nepoznané míře, ani nemluvě.

Jordánsko

Nejschůdnější spojení do Jordánska je mezi Prahou a Ammánem, které nabízí nízkonákladová letecká společnost Ryanair. Možnou variantou je i let do sousedního Izraele a následný přechod hranic. V tomto případě však počítejte s výstupním poplatkem, který v přepočtu činí asi 700 Kč.

Měnou je jordánský dinár (JOD), jehož hodnota se pohybuje okolo 32 Kč. Ve většině míst uspějete i s americkými dolary. Platební karty se v zemi používají běžně.

V Jordánsku je o jednu hodinu víc než v České republice.

Jednorázové vstupní vízum lze získat na počkání na letišti a pozemních hraničních přechodech (s výjimkou přechodu Allenby Bridge / King Hussein Bridge a Wadi Araba) za jednotný poplatek 40 JOD. O vstupní vízum lze zažádat i na Jordánském velvyslanectví ve Vídni. Ideální je však pořízení dokumentu s názvem Jordan Pass, se kterým se dostanete do 40 památek po celé zemi a který zároveň slouží i jako vízum.

Ideálním obdobím k návštěvě země je jaro a podzim, kdy není horko ani zima. V létě bývá teplo úmorné. Nejteplejším měsícem je srpen. Pozor je třeba si dát především v poušti, kde se výrazně liší teploty přes den a v noci.

Jordánsko je muslimskou zemí, a tak je žádoucí přizpůsobit tomu své chování a oblékání. Tamní islám je k cizincům tolerantní. Obecná kriminalita je na nízké úrovni.

Magičnost, která je s pouští neodmyslitelně spjata, popsal už britský důstojník Thomas Edward Lawrence přezdívaný Lawrence z Arábie, který se v roce 1916 proslavil jako organizátor arabského povstání proti Osmanské říši a právě ve Vádí Rum zanechal výraznou stopu. Oblast označil za „rozsáhlou a Bohu podobnou“ a tvrdil, že se „návštěva pouště do člověka vryje tak silně, že v něm jednou provždy zůstane touha vrátit se.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků