Je focení se u Památníku holokaustu etické? Modelka vyvolala diskuzi

Fotografii, kterou modelka umístila na svůj Instagram a opatřila ji popiskem E.T. volá domů, začali hned nato cupovat někteří uživatelé. Podle nich byla zcela nevhodná a nemístná. Žena popisek vzápětí sice smazala, přesto se další kritice nevyhnula. „Mějte aspoň trochu úcty k milionům lidí, kteří byli zavražděni během holokaustu,“ komentoval jeden z uživatelů.

Modelka si posléze postěžovala, že nemá čas na tuhle ubrečenou generaci. „Jsem na výletě, chodím po památkách a vyfotila jsem se. Neměla jsem v úmyslu se chovat neuctivě,“ napsala. „Možná se ve věcech tolik nešťourejte. Je to selfie a vypadám na něm jako E.T.,“ glosovala žena.

Sugdenová se kritice bránila i na Twitteru, kde napsala, že odezva je naprosto šílená. „Dostala jsem i spoustu zpráv od Židů, kteří mi napsali, že je moje fotka v žádném případě neuráží,“ doplnila. „Myslím, že si nezasloužím být takhle cupována.“

Pravdou je, že se neustále vedou debaty, zda je po etické stránce vhodné se na takovém místě, jako je Památník holokaustu, fotit. Turisté se u něj fotí v daleko šílenější pózách, například se mezi betonovými bloky zapřou nohama, buď rozkročeni nebo s přitisknutými zády, někteří dělají stojky, přes bloky skáčou či jezdí na kole.

Právě tyto turisty si vzal na paškál izraelský umělec Shahak Shapira, který je pomocí grafického programu zakomponoval do dobových fotografií s hromadami mrtvých těl a podobně. Ve svém projektu nazvaném Yolocaust poukazoval na to, že si návštěvníci často neuvědomují, čemu a komu je vlastně pomník věnován, a jaké hrůzy se za druhé světové války udály.

„Každý den navštíví berlínský pomník asi 10 000 lidí. Mnoho z nich si pořizuje podivné fotky, kdy třeba skáčou přes betonové bloky. Význam a role památníku je kontroverzní. Pro někoho šedé kvádry symbolizují náhrobní kameny, jiní v nich vidí popel zabitých Židů,“ okomentoval umělec projekt.

Karen Pollocková, šéfka londýnské organizace Holocaust Educational Trust, která si klade za cíl ohledně holokaustu vzdělávat, nazvala projekt Yolocaust jako velmi silný. Zároveň ale vyzvala k debatě. „Mluvíme s mladými lidmi o tom, jak by se měli chovat na místech, kde došlo k masovému vyvražďování, a jaké fotky je vhodné na nich pořizovat. Ale mladá generace by neměla být trestána za to, že prožívá věci jinak než starší lidé,“ okomentovala loni Pollocková pro BBC selfie mladé dívky, pořízené ve vyhlazovacím táboře Osvětim.

„Dnešní generace se na svět dívá přes objektivy a obrazovky, ale my je za to nemůžeme trestat a ponižovat. Místo toho bychom s nimi měli diskutovat. Když se dívám na jejich fotky z podobných míst, nenapadne mě, že jsou to otřesní lidé. Jen věci prožívají jinak,“ tvrdí.

K situaci se loni vyjádřil i samotný tvůrce berlínského památníku Peter Eisenman, který projekt Yolocaust nazval otřesným. „Lidi vždy skákali přes ty bloky, odpočívali na nich a jedli. Je to v pořádku. Je to místo setkávání, nikoli svatá půda. Mezi vyhlazovacími tábory a pomníkem v Berlíně je rozdíl, protože pod mým dílem mrtví lidé neleží. Mým cílem bylo, aby si lidé sami určili, jaký dojem v nich památník zanechává,“ tvrdí Eisenman.