Článek
Hrad Doubravku postavil na vysokém kopci u Teplic po roce 1478 Jan Illburg z Vřesovic. Pozdně gotický hrad byl poté přebudován nejprve v 16. století, kdy vyrostly nové pevné hradby. V 17. století byla obrana Doubravské hory rozšířena o nové stavby proti ostřelování, které spočívaly v sedmi okrouhlých bateriových věžích.
Mezi lety 1631–1640 pevnost střídavě dobývali a bránili vojáci císaře Ferdinanda a Švédové. Protože na svou dobu moderní hrad by se mohl stát útočištěm povstalců proti císaři, bylo nařízeno jeho zboření. Do dnešní doby se dochovala pouze část moderního hradu, včetně hradeb, ze kterých je pěkná vyhlídka na město Teplice.
| Legenda vypráví o tom, že se každou noc u hradní brány objevuje bezhlavý jezdec na černém koni, který pak s hlavou pod paží uhání směrem k zhruba deset kilometrů vzdálenému hradu Kyšperk. Právě tam vedou tajné chodby pod zemí. |
Svahy Doubravské hory pokrývají rostliny, které mají čarovnou moc a vykvétají pouze jednou za padesát let. Zvláštní květ utržený nevinnou rukou dává svému nálezci šanci osvobodit dvořany, již jsou po dlouhá století zakletí na Kyšperku.
Na Kyšperk vede z Doubravky tajná chodba, kterou za květ ukáže krásná lovkyně Běla, někdy také nazývána Velou. Jde ale o nebezpečný úkol, protože bájná lovkyně je zrádnou čarodějnicí, jež se objevuje v mnoha pověstech spojených s Teplickem.
Zlou čarodějnici přemohl statečný rytíř
Jedna z dalších pověstí zmiňuje čarodějnici, která uhranula každého, kdo zabloudil do doubravských lesů. Křikem vyhnala i veškerou zvěř. Dlouho se nenašel nikdo, kdo by zlou čarodějnici přemohl. Až jednou k Doubravce zavedly toulavé nohy statného rytíře. Čarodějnice na něj použila všechna svoje kouzla.
Strhla se bouřka a silný vítr začal valit ze skály kameny. Po ohnivých slinách, jež zlá žena na rytíře chrlila, zůstaly dodnes na svazích hory otvory. Rytíř se ale nezalekl a na poslední chvíli svým kopím strhl čarodějnici ze skály. Na jednom z kamenů, které jsou dodnes pod vrcholem Doubravky, zůstaly vytlačené stopy a drápy po zlé čarodějnici.
Další mýtus spojuje název hory s knězem, jenž měl dceru Doubravku. Ta jednoho dne tančila na hradbách tak zběsile, že neudržela rovnováhu a spadla na kameny, do kterých vytlačila svá chodidla. Kámen leží na úpatí kopce směrem k doubravickému dvoru, kde žil kněz s bájnou Dobravkou.
