Hlavní obsah

Dům hrůzy, kde lidé čekali na popravu

Uprostřed vzrostlých buků na samém okraji Pardubic stojí chátrající zámeček, v němž zažilo utrpení, strach a bezmoc bezmála 200 lidí. Larischova vila znamenala pro obyvatele Ležáků čekárnu na smrt. Pokud se najdou v rozpočtu peníze, bude tato historicky významná budova zrekonstruována. Na opravu bude potřeba zhruba 70 miliónů korun.

Dům hrůzy, kde lidé čekali na popravu

Zámeček byl postaven v roce 1885 stavitelem Františkem Schmoranzem ze Slatiňan pro hraběte Larische - Mönnicha. Ten zde obstarával velice bohatý společenský život vysoké šlechty. Bylo tady překážkové závodiště pro koně a také se zde pořádaly parforsní hony, což byla předem připravená štvanice ve volném terénu, kdy psí smečka štvala jelena, dokud vyčerpáním nepadl, a šlechta psy následovala na koních.

Po roce 1900 se ve vile vystřídalo několik majitelů, z nichž nejznámější byl v roce 1934 Leopold Fugger. „To byl v podstatě s největší pravděpodobností německý agent, který byl velký sportovec, tenista, jezdil na koni, létal letadlem a také potom při občanské válce ve Španělsku působil v letce Condor, která se velice neslavně zapsala náletem na Guerniku, to byla ta španělská obec, a vznikl z toho velice známý obraz Guernica od Pabla Picassa,“ vysvětlil Novinkám správce vily František Bobek.

Začátek hrůzostrašné historie

Zhruba tři roky před válkou začala v zámečku působit armáda Československa, kterou po okupaci Československa hitlerovským Německem vystřídala Schutzpolizei (česky ochranná policie) 20. pluku. V době heydrichiády, tzn. v roce 1942, zde vybudovali na přilehlé střelnici provizorní popraviště, kde v době od 3. června do 9. července roku 1942 bylo popraveno 194 českých vlastenců z Pardubicka, Hradecka a Náchodska v souvislosti s atentátem na Heydricha.

Třináct dětí bylo odebráno matkám z Ležáků, přežily jen dvě.

Foto: Novinky

Celá budova má 70 místností, z čehož čtvrtina je ve sklepení, kde byli odsouzení na smrt umístěni. Probíhaly zde také výslechy. Navíc přímo před domem byly odebrány děti matkám z Ležáků.

„Těch dětí bylo celkem třináct a z toho přežily jenom dvě holčičky, Jarmila a Marie Šťulíkovy, Ostatních 11 dětí bylo postupně převezeno do Prahy, později do Lodže a odtud do Chelmna, to byl nacistický vyhlazovací tábor na území dnešního Polska,“ uvedl Bobek.

Přímo ze sklepení vedou strašidelné schody ke dveřím, odkud po třech chodili na popravu na 280 metrů vzdálenou střelnici. Dnes je tento prostor zatarasen ploty, protože objekt patří místní společnosti. „My usilujeme o to, abychom zprůchodnili tu poslední cestu popravovaných, usilujeme o to s městem, s krajem ale i s ministerstvem kultury, takže předpokládáme, že se nám to dříve či později podaří,“ tvrdí správce budovy.

Ve sklepení čekalo bezmála dvě stě lidí na popravu.

Foto: Novinky

Na opravu je potřeba podle odhadů 70 miliónů korun. Na odstraňování havarijních stavů se momentálně podílí ministerstvo kultury, Pardubický kraj a město Pardubice.

„To jsou částky zhruba jednotek miliónů ročně, ale jak jsem předeslal, tak potřebujeme daleko vyšší. Rýsuje se podepsání společného memoranda, kdy si tyto subjekty - ministerstvo kultury, Pardubický kraj, město Pardubice a Československá obec legionářská - rozvrhnou, kolik kdo na rekonstrukci a revitalizaci tohoto památného objektu přispěje,“ doufá František Bobek.

Zámeček se snad konečně dočká oprav, které by měly podle hrubého odhadu vyjít na 70 miliónů korun bez DPH.

Foto: Novinky

Pokud se finance podaří získat, tak do tří let by ve vile mohlo být muzeum nebo expozice, která bude popisovat vznik zámečku, seznámení se stavitelem, prvním majitelem, života v roce 1885 a po něm. „Potom zde chceme umístit ve sklepeních expozici Ležáků a ležáckých dětí, a ve vyšších patrech umístíme expozice odboje domácího i zahraničního. Budeme se tam zabývat obranou národa a paradesantními skupinami Silver A a dalšími, které tady působily, což jsou například Platinum- Pewter, Calcium, Barium, Anthropoid a dalšími,“ popisuje Bobek.

Oheň bez naděje

Aby nebyl tento moment zapomenut, vznikl projekt Oheň bez naděje. Ten připomíná prostřednictvím osudů dětí hrdinný a tragický úděl obyvatel Ležáků a Lidic. Mladí lidé pochodem uctívají památku statečných předků. Dílčím vyvrcholením je společná pieta v Ležákách, na Zámečku v Pardubičkách, v Lidicích a prezentace projektu v Praze za účasti dětí z celé republiky. Dovršením cesty dětí a dalších protagonistů projektu je pak pieta v Chelmnu.

Těmito dveřmi vycházeli odsouzení na nedalekou střelnici, kde byli popraveni.

Foto: Novinky

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků