Hlavní obsah

Chilská rodina žije v majáku na konci světa. O zábavu má ale postaráno

Mráz, silný vítr a žádní sousedé v okruhu pětihodinové cesty. Tak vypadá pracoviště chilského důstojníka Josého Aguaya, který působí na majáku na Hornově mysu v samém cípu Jižní Ameriky. Na starost má mimo jiné bezpečnost lodí v Drakeově průlivu, který je považován za jednu z nejnebezpečnějších mořských oblastí světa.

Foto: Sebastian Silva, ČTK

José Aguayo před majákem na Hornově mysu

Článek

V průlivu, který odděluje Atlantik od Pacifiku, silný vítr, velké vlny a ledovce od 17. století zavinily smrt asi 10 000 námořníků. Rychlost větru tam dosahuje až 100 kilometrů v hodině, tak není divu, že se v něm potopily již stovky lodí.

Foto: Sebastian Silva, ČTK

José Aguayo má rok pracovat v jedné z nejnehostinějších mořských oblastí světa.

Šestatřicetiletý Chilan Aguayo přišel do nehostinné oblasti dobrovolně před pár měsíci a strávit by tu měl rok. Na malém ostrůvku, kde není žádný strom a jediné dvě budovy jsou tam maják a kaple, ale není úplně sám. Žije tam s ním manželka a dvě děti — Vicente (11 let) a Montserrat (pět let).

Povyražením jsou pro rodinu v letním období návštěvy turistů. „Dosud sem přijelo asi 4000 návštěvníků a všichni se ptají, jak se můžu pořád tak usmívat," říká José Aguayo. Tvrdí, že nejsou úplně odříznuti od světa: mají satelitní připojení i internet. Děti se prý nenudí, když je hodně špatné počasí, vyhrají si na herní konzoli.

Foto: Sebastian Silva, ČTK

S dětmi ze sousedství si sice hrát nemohou, přesto se Aguayovi potomci prý nenudí.

Letos v lednu uplynulo 400 let od objevení Hornova mysu Holanďanem Willemem Schoutenem, který ho pojmenoval po svém rodném městě Hoornu. Počet lodí proplouvajících touto oblastí výrazně klesl po roce 1914, kdy byl otevřen Panamský průplav. Dnes je divoký Drakeův průliv využíván zejména dobrodruhy mezi jachtaři.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám