Hlavní obsah

Bratislava: půvabná metropole na Dunaji u hranice tří států

Právo, Roman Zvarič

„Blava“, jak se Bratislavě na Slovensku říká, leží v jihozápadním cípu Slovenska, kde se pod zříceninou Děvína vlévá Morava do Dunaje. Jako jediné hlavní město na světě se prostírá u hranic dvou dalších států — Rakouska a Maďarska. Příjemná slovenská metropole za poslední roky rozkvetla do krásy a láká turisty z celého světa.

Foto: Roman Zvarič

Hrad Červený Kámen nabízí expozici o historii rodu Pálffyů.

Článek

Dominantou Bratislavy je hrad, v dávné minulosti sídlo uherských králů. Velmi si ho oblíbila zejména Marie Terezie, jež mu dávala dokonce přednost před svým vídeňským sídlem. Za Rakousko-Uherska byla Bratislava (německy Pressburg, slovensky Prešporok a česky Prešpurk) jedním z nejvýznamnějších měst mocnářství a svědkem korunovace celkem devatenácti panovníků včetně právě — tehdy čtyřiadvacetileté — Marie Terezie.

Dnes je Blava moderní kosmopolitní metropolí s velkými plochami zeleně kolem Dunaje a na severu města, kde se zvedají první svahy Malých Karpat porostlé vinicemi.

Krásný výhled na město nabízí nádvoří před Bratislavským hradem na náhorní plošině nad Dunajem. Pod hradem vede na protější břeh most SNP s futuristickou restaurací UFO a rozhlednou na konstrukci vysoké 95 metrů. Most bez podpůrných pilířů ve vodě je dvoupatrový — pod vozovkou vedou lávky pro pěší a cyklisty.

Tady zemřel Schelinger

Dále na východ se přes řeku klene Zelený (starý) most (skokem z jeho předchůdce se v roce 1981 smrtelně zranil český zpěvák Jiří Schelinger), kterému se říká „nový Starý“ — dokončen byl v roce 2015 a stojí totiž na místě vůbec nejstaršího mostu ve městě.

Na pravém jižním břehu se mezi oběma mosty táhne promenáda a obří sad Janka Krále, který jako první veřejný park ve střední Evropě nechala vybudovat Marie Terezie. Velkou část jižní části města pokrývá obří sídliště Petržalka, kde žije přes 130 000 lidí. Záplava větrníků na výrobu elektrické energie na jihozápadě signalizuje, že se díváte do Rakouska.

Foto: Roman Zvarič

Z hradního nádvoří se otevírají výhledy na část města na jižním břehu Dunaje.

Siluetě města na levém břehu vévodí zaoblené mrakodrapy Sky Park ze studia architektky Zahy Hadid. Vedle stojí nejvyšší budova na Slovensku, Nivy Tower (125 m), součástí jejího komplexu bude nové autobusové nádraží. Pod hradem se k nebi tyčí štíhlá věž katedrály sv. Martina. V jejích útrobách probíhaly korunovace, na které na špičce věže odkazuje pozlacená svatoštěpánská koruna o hmotnosti 300 kilogramů.

Ještě než se vydáte na průzkum Starého Města, všimněte si na nádvoří zánovní — stojí zde od roku 2010 — jezdecké sochy Svatopluka (846–894), nejvýznamnějšího panovníka Velkomoravské říše, a projděte se do vedlejší barokové zahrady. Z ní uvidíte severní část města a vysílač Kamzík na zalesněném kopci, kde již začínají Malé Karpaty.

Korunovační průvody

Staré Město je nevelké, kompaktní a téměř všude v úzkých uličkách i na náměstích je vyznačena pěší zóna. Praktickou pomůckou při prohlídce historického centra jsou korunky ve zlatém odstínu zasazené do dlažby.

Označují trasu, kterou již od 16. století procházely korunovační průvody, jejichž rekonstrukce se stovkami účastníků v kostýmech se koná každý rok. Korunky vás zavedou mimo jiné na Hlavní náměstí s radnicí a renesanční fontánou se sochou císaře Maximiliána II. v podobě rytíře Rolanda.

Foto: Roman Zvarič

Dominantou Bratislavy je impozantní hrad, který však - na rozdíl od toho pražského - není sídlem hlavy státu.

Podlouhlé Hviezdoslavovo náměstí připomíná pražské Václavské náměstí, jen není svažité, a na konci má místo Národního muzea Slovenské národní divadlo. Jedna z budov na náměstí patří americké ambasádě, poznáte ji snadno: ze tří stran je obehnaná bezpečnostním koridorem a plotem. Místní se zlobí, že přišli o kus náměstí a plot působí opravdu divně — jako kdyby se jednalo o velvyslanectví někde v Kábulu.

Zavíračka o půlnoci

Mezi novější památky patří známá socha muže vyhlížejícího z kanálu. Jmenuje se Čumil a kolemjdoucí „očumuje“ na rohu Panské ulice a Rybárské brány. Přímo naproti je cukrárna U Artura s nejlepší zmrzlinou ve městě (druhou nejlepší točí nedaleká Moja srdcovka). V Nedbalově ulice s galerií Nedbalka si všimněte deštníků mezi domy nad hlavami chodců.

Pokud vás pěší prohlídka Blavy unaví, můžete využít sdílená kola Rekola známá z několika českých měst. Máte-li chuť rozšířit si vinné obzory, pak doporučujeme degustaci s odborným výkladem v Národním salonu vín v Radniční ulici. Jinak na víno zajděte třeba do podniku Wine Not nebo Cork. Na pivo vyrazte do pivnice Žil Verne v barokovém Esterházyho paláci (při naší srpnové inspekční cestě bylo na čepu devět druhů). Impozantní nabídku míchaných nápojů má American Antique Bar.

Rockery dozajista nadchne bar Barrock. Nejrušnější jsou ulice Panská a Ventúrska s neuvěřitelnou koncentrací restaurací, kaváren, cukráren, hospod, barů. Před každým podnikem je zahrádka a v postcovidovém období město povolilo posunout zavírací hodinu podniků v centru na půlnoc.

Frankovka z Rače

Bratislavská čtvrť Rača na úbočí Malých Karpat, jejichž jižní cíp jako klín rozděluje severní část města, je domovem řady vinic. O víkendu vždy bývá některá z nich otevřená a místní vína tak můžete ochutnat přímo od pěstitele. Právě z Rače pochází Frankovka modrá, která zázračně uzdravila churavějící Marii Terezii (o 200 let později se zjistilo, že toto víno obsahuje látku resveratrol, která chrání před infarktem).

Panovnice poté na svůj dvůr objednala celou úrodu, Frankovka modrá se tak stala oficiálním „C. und K.“ vínem a místní vinice se proslavily po celém mocnářství. Každoročně se koná tradiční Račianský festival Frankovky modré, který navazuje na slavnosti z dávné minulosti, při nichž údajně víno teklo z některých bratislavských kašen.

Foto: Roman Zvarič

Překrásný barokní sál sala terrena na Červeném Kameni

Návštěvu Rače lze spojit s výletem do nedalekého Pezinku (obě místa spojuje i cyklostezka), kde se nabízí prohlídka renesančního zámku Šimák s expozicí uměleckého skla a následnou degustací malokarpatských vín v zámeckém sklepení. Dalším tipem pro milovníky vína je obec Modra s vyhlášeným vinařstvím Malík. Rača, Pezinok i Modra leží v regionu Malokarpatské vinné cesty, která se táhne z Blavy až do Trnavy.

Husí pečínka

Labužníkům doporučujeme výlet do obce Slovenský Grob vyhlášené nejlepší pečínkou na Slovensku. V malé vesnici je neskutečných 28 restaurací, jež se specializují na husí pokrmy. Pečínka s lokšemi a červeným zelím, kterou jsme ochutnali v podniku U Zábranských, byla naprosto famózní.

Za návštěvu určitě stojí hrad Červený Kámen s fascinující expozicí o historii rodu Pálffyovců. S menšími dětmi zamiřte do Včelařské paseky — open air muzea včelařství v Králové pri Senci. Pokud na průzkum okolí Bratislavy nemáte čas, pak se vydejte aspoň na rozhlednu Kamzík (je dostupná MHD), odkud uvidíte celé město jako na dlani.

Velkou konkurenci výhledu z hradu i Kamzíku představuje již zmíněné UFO. Pro odvážné zde mají adrenalinovou novinku nazvanou Sky Walk: procházku s jištěním horolezeckým postrojem s karabinami po vnějších okenních římsách kolem dokola celé restaurace ve výšce 85 metrů nad zemí.

Praktické rady
Bratislava je z Prahy vzdálená asi 330 km, z Brna zhruba 130 km.
Vzhledem k dopravní situaci na D1 je při cestě z hlavního města nejspolehlivější volbou vlak. České dráhy vypravují z Prahy denně ve dvouhodinových intervalech osm přímých spojů s jídelními vozy a možností přepravy kol. Cena jízdenky z Prahy od 312 Kč, z Brna od 156 Kč.
Pokud půjdete po pěší lávce pod Mostem SNP, promyslete si předem, kterou zvolíte. Na výběr jsou dvě lávky podél okrajů mostu, přičemž z každé je vidět jen část města na příslušné straně.
Lákavým výletem z Bratislavy je plavba lodí do Vídně nebo Budapešti. Na kratší výlet lodí po Dunaji (nebo na kole) se nabízí Čunovo, kde je poloostrov se střediskem vodních sportů a galerií Danubiana. Na koupání zamiřte ke Slunečním jezerům v obci Senec.

Reklama

Výběr článků

Načítám