Článek
Ne že by v Karakolu nebylo co navštívit. Přinejmenším obrovské jezero Issyk Kul ležící na východ od města, muzeum Převalského (ne koně, ale ruského průzkumníka Nikolaje, který toho našeho „trojského“ koně objevil) či mešitu čínských muslimů.
Ale to jsou objekty neživé, ty nám neutečou. Trh se živými zvířaty by ovšem mohl. Toto monstrózní divadlo se odehrává pouze v neděli dopoledne, a kdo zaspí a přijde se podívat před obědem, najde jen rozrytou hlínu od kopyt a pneumatik.
Azurová jezerní hladina láká lidi i zvířata
Pastevci z podhorských luk přijíždějí často už v sobotu večer, protože na trhu platí jedno pravidlo: Kdo dřív prodá či nakoupí, dřív odjede domů. A tak skotskij rynok v severní části města (veliký zhruba jako dvě fotbalová hřiště) se plní od božího rána skotem, prasaty, kozami, ovcemi a koňmi – a hlavně obchodníky.
Často přijíždějí celé rodiny. Děti hlídají menší zvířata, ženy jezdí prodávat na nižnij rynok produkty jako kumys, med a sýr.
Místní koně se pasou na zelených pastvinách od jara do podzimu
Světlo se pomalu šíří a my jsme ve víru místního byznysu. Chlapík v bílé vysoké čepici nám nabízí koně, i když moc dobře ví, že jsme turističtí čumilové. Zamávám z legrace kreditkou a on ve svém úsměvu odhalí několik zlatých zubů, které – stejně jako jeho berani a ovce – patří k rodinnému bohatství. Ukazováčkem a palcem předvede pohyb, který na celém světě znamená šustění bankovek. Zastrčím kartu – předvedu rukama a obličejem gesto „tak nic“ – a odcházím středem...
Rodinné bohatství je kromě v ústech a zvířatech uloženo i v autech, která stojí zaparkovaná bokem od zvířat. Více než polovina by mohla nést nálepku veterán, pokud by se našel někdo, kdo by je jako veterány ocenil. Žigulíky a moskviče už také mají své nejlepší roky za sebou. Sem tam se ovšem objeví terénní lada nebo dokonce nějaký ten „japonec“. Ale opravdu jen občas.
O Kyrgyzstánu jsme také napsali:
Hovězí hlavy skončí na velkém karakolském tržišti
Prodíráme se dál kolem koní, kterým se v již hřejícím slunci leskne srst. Oproti našim mi připadají hubení, ale stavba těla napovídá, že nestrádají. Kousek stranou zkoumají tři lidé u jednoho hřebce kopyta. Kůň stojí zavěšen v jakési konstrukci a zřejmě místní kovář mu opravuje podkovy. O kus dál jsou na prodej kožená sedla, kalhoty, biče a uzdy. Za zlomek ceny, za kterou by se daly pořídit u nás v Čechách.
Historická památka v Karakolu – dřevěný pravoslavný kostel z roku 1895
Vracíme se kolem parkoviště, kde v kufru žigulíku spí šest selat a do neidentifikovatelného vozidla se snaží jeden z úspěšných kupujících nacpat kozu. Nakonec na zadních sedadlech skončily dvě. Seděly smířené s osudem a zvědavě vykukovaly ze staženého okna. Scéna jako z filmu Slavnosti sněženek.
V Karakolu mají zvířata jistá privilegia...
Bloumáme už dost dlouho na to, aby nám začalo kručet v žaludku, a tak opouštíme scénu lemovanou zasněženými vrcholy Ťan Šanu a s očištěnými botami kráčíme na konec trhu na nějaký ten piroh a opravdový čaj ze samovaru. Koně jsme nekoupili, a tak budeme muset do hor pěšky. Ale o tom až někdy jindy.
Inzertní sdělení: Zakuste si exotiku na vlastní kůži! Třeba právě Kyrgyzstán!
KYRGYZSTÁN, poznávací zájezd od 39 800 Kč
CK Arcadia Air – specializovaná cestovní kancelář na exotiku – pořádá více než 390 originálních exotických zájezdů do 60 zemí v Asii, Africe, Americe, Austrálii a Oceánii. Organizuje privátní poznávací programy a safari s vlastním průvodcem CK pro individuální turisty a malé skupinky. Žádné velké skupiny! Dovolená na míru!
Anketa
Karakol
(dříve Převalsk) je čtvrté největší město Kyrgyzstánu a správním střediskem provincie Issyk-kul. Karakol je jedním z hlavních turistických destinací Kyrgyzstánu, slouží jako dobrý výchozí bod pro vynikající pěší turistiku, trekking, lyžování a horolezectví v pohoří Ťan-šan. Ve městě stojí dřevěný kostel Svaté Trojice, při jehož stavbě nebylo použito jediného hřebíku.
