Mexiko - země starých památek a nádherného moře

Sever země kolem hranic zabírají pouště Sonora a Chihuahua, které dále přecházejí na území USA. Podél západního a východního okraje Mexika se táhnou pobřežní nížiny. Ty se směrem do vnitrozemí zvedají v pohoří Sierra Madre Occidental (na západní straně) a Sierra Madre Oriental (na straně východní). Uprostřed státu se mezi horami rozprostírá skupina plošin, známá pod souhrnným názvem Altiplano Central.

Všechny uvedené celky jsou v jižní části přerušeny od západu k východu se táhnoucím vulkanickým pásem Cordillera Neovolcánica, jemuž vévodí aktivní sopky Popocatépetl (5 452 m), Volcán de Fuego de Coloma (3 960 m), Pico de Orizaba (5 636 m), Iytaccíhuatl (5 286 m). Jihozápadnímu mexickému pobřeží dominuje nížina, přecházející v pohoří Sierra Madre del Sur, které se táhne až k nejužší části státu – šíji Tehuantepec (široká jen 220 km). Její sever představují džunglí porostlé bažinaté plochy, které dosahují až na poloostrov Yucatán. Zde převažují savany, na samém severu ustupující polopouštím.

Na jihu Mexika leží pohoří Sierra Madre de Chiapas, za nímž se rozprostírá pánev řeky Río Grijalva.

Mexiko je po Brazílii druhou zemí s největší populací katolického vyznání na světě.

Napříč Mexikem prochází obratník Kozoroha. Oblast ležící od něj na jih se vyznačuje horkým a vlhkým podnebím, zvláště při pobřeží a na poloostrově Yucatán. Směrem do vnitrozemí a ve vyšších polohách (např. města Guadalajara nebo samotné Mexico City) je klima mnohem sušší a mírnější, horské vrcholky často pokrývá sněhová čepice.

Nejteplejší období, květen – říjen, je zároveň i dobou nejdeštivější. Obecně platí, že níže položené pobřežní oblasti jsou mnohem teplejší a více deštivé než vnitrozemské vyvýšeniny. Větší rozdíly se mohou vyskytovat i mezi jednotlivými přímořskými letovisky (např. Acapulco zaznamenává dvakrát více srážek než Mazatlán).

Severozápad a severní vnitrozemí Mexika je mnohem sušší než ostatní části země. Četnější srážky se naopak vyskytují na východní straně, především na východních svazích pohoří Sierra Madre Oriental a na severu pevninské šíje Tehuantepec. Severní větry přinášejí do vnitrozemí severního Mexika poměrně chladné zimy, často s teplotami pod bodem mrazu.

Mexiko se rozkládá v oblasti, které se říká ohnivý prstenec. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších zemětřesných a vulkanických zón na světě.

Státní vlajku tvoří vertikální zeleno-bílo-červená trikolora s centrálním symbolem státního znaku Mexika. Barvy symbolizují: zelená – naděje, bílá – ryzost, čistota, červená – barva krve mexického lidu. Spolu dohromady představují barvy národní osvobozenecké armády Mexika.

Na státním znaku je ústředním motivem orel sedící na kaktusu (nopálu – opuncii), v zobáku držící hada. Kaktus vyrůstá ze skály, obklopené jezerem. Toto vyobrazení vychází z aztécké legendy o založení starobylého města Tenochtitlánu.

Mexiko představilo světu čokoládu, kukuřici a pálivé chilli papričky.

Populární vánoční hvězda, kterou Aztékové označovali „cuetlaxochitl“, je původem z Mexika.

Mexické děti nedostávají vánoční dárky na Štědrý den, ale až 6. 1. na svátek Tří králů.

V roce 1551 byla založena Národní mexická univerzita, nejstarší univerzita v Severní Americe.

Hlavní město Mexico City vzniklo na místě bývalého aztéckého centra Tenochtitlánu. Protože bylo vybudováno na jezeře, jehož voda je neustále odčerpávána pro krytí potřeb několika miliónů obyvatel, každým rokem se jeho základy propadají o 15 – 20 cm.

Mexico City je nejstarším a nejvýše položeným hlavním městem severoamerického kontinentu. Zároveň je jedním z vůbec největších měst na světě.

Novodobí Mexičané jsou velmi unikátní směskou mnoha starých kultur – Olméků, Zapotéků, Toltéků, Mayů, Aztéků, Inků, Afričanů, Francouzů a Španělů. Asi 60 % dnešních Mexičanů jsou mesticové, 30 % čistě indiánského nebo převážně indiánského původu, 9 % běloši, 1 % ostatního původu.

Španělští dobyvatelé přinesli do Mexika tradici býčích zápasů, které se stalo jeho národním sportem. Hlavní sezóna se odehrává mezi listopadem a dubnem a Plaza Mexico je největší býčí arénou na světě.

Ačkoliv mexickým národním sportem jsou býčí zápasy, v současné době tím nejpopulárnějším sportem se stal fotbal.

Pyramida Chichén Itzá byla v roce 2007 zvolena jedním z nových sedmi divů světa.

Mexiko je domovem velmi vzácného druhu – zajíce vulkánového, který žije v blízkosti mexických sopek.

Čivava, nejmenší psí plemeno na světě, bylo pojmenováno podle jednoho z mexických států – Chihuahua.

V džunglích jižního Mexika žije jaguár, největší divoká kočka Severní Ameriky. Každým rokem migrují z Kanady a USA do Mexika milióny monarchů. Bohužel vlivem rozsáhlého kácení lesů ubývá přirozeného prostředí těchto motýlů, čímž se jejich počet rapidně snižuje.

Agave tequilana (modrá agáve) byla v dávných dobách rostlinou, kterou domorodí Mexičané užívali jako zdroj potravy, výroby látek a papíru. V některých případech mohla posloužit i jako prostředek k mučení nepřítele. Dnes se agáve asi každému vybaví v souvislosti s výrobou národního mexického nápoje – tequily.

Pro milovníky míchaných nápojů lze doporučit osvěžující Margaritu. Jedná se o koktejl vyrobený z tequily, Cointreau (nebo podobného likéru s chutí pomeranče) a limetkové šťávy. Klasická Margarita má příchuť limetkovou, ale existuje nepřeberná řada dalších variací od jahodové přes mangovou, broskvovou, malinovou atd.

Mexiko oplývá neobvyklým množstvím zručných řemeslníků a lidových umělců, jejichž překrásným výrobkům lze jen těžko odolat.

Přestože ve městech jen zřídka zahlédneme někoho v tradičním kroji, stačí, když vyjedeme o něco dále na venkov, a rázem budeme ohromeni nepřebernými variacemi a pestrostí typických oděvů. Čím odlehlejší kraj, tím větší originalita. Jedním z takových míst je například městečko San Cristóbal de Las Casas ve státě Chiapas. Každý den se do něj z okolních malých vísek scházejí drobní domorodí pěstitelé, chovatelé, řemeslníci a kupci, aby se účastnili místních proslulých trhů.

Velmi oblíbenými textilními výrobky a suvenýry jsou různé deky, přehozy a nástěnné koberečky, utkané výhradně muži na stavech větších rozměrů, poháněných šlapacími pedály.

Zajisté krásným dárkem z cest po Mexiku bude nějaký pěkný kousek keramiky. Tradice její výroby sahá daleko až tisíce let zpátky.

Barevné kresby na amate, papíře vyrobeném z kůry stromů, jsou dalším běžně dostupným a velmi vděčným suvenýrovým artiklem, na který narazíte téměř v každém obchůdku s upomínkovými předměty.

V dnešní době dominují v Mexiku výrobky ze stříbra nad zlatými. Zvláště oblíbené jsou náušnice, které jsou nabízeny za mnohdy velmi příznivé ceny v nepřeberných variacích. Pokud přece jen toužíte po něčem výjimečném ze zlata, bude nejlépe se poohlédnout ve městech Guanajuato nebo Oaxaca.

Na náhrdelníky z nejrůznějších materiálů - od skla, přes kamínky, semínka či pravé korály – narazíme velmi snadno. Ty levnější jsou běžně k dostání a ve velkém výběru na víkendových trzích například v předměstí Mexico City Coyoacánu, ve městech Oaxaca nebo San Cristóbal de Las Casas.

Autor : Irena Reiterová America Tours