Cassiar Highway - dobrodružné putování Britskou Kolumbií

Délka od Yellowhead Highway až po křižovatku Alaska Highway na Yukonu je 724 km. Jejímu vzniku napomohl dřevařský a těžební průmysl. Dnešní podoba je spíše prodloužením původně vybudovaných úseků jak ze severu, tak z jihu, se kterými se začalo v 60. letech minulého století.

Projeďme cestu od mostu u osady Kitwanga až po Alaska Highway, tedy celých 724 km, a ukažme si místní zajímavosti.

Hned na křižovatce si nastavíme počítadlo kilometrů na nulu. Jakmile přejedeme most, dostaneme se do osady známé jako Gitwangak, v překladu „místo králíků“. Lokalita, respektive bývalá pevnost stejnojmenného místního kmene z přelomu 18. a 19. století, je na seznamu národních historicky významných míst Kanady. Samotná pevnost stála na kopci o šest kilometrů dál, po levé straně cesty. Krátký pěší okruh nás provede po místech, kde tehdy pevnost stála.

Historicky významnou postavou z této doby byl bojovný náčelník kmene Nekt, který byl nakonec ve válce zabit šípem, což do oblasti opět přineslo klid. Několik totemů hned u řeky za mostem vpravo připomíná některé výjevy ze života Nekta a jeho kmene. Jedná se o nejstarší sbírku totemů v celé Britské Kolumbii. Kromě nich je tu zajímavý i dřevěný anglikánský misionářský kostel.

Po prohlídce se vydáme opět na cestu a po ujetí 20 km přijedeme k odbočce na Kitwancool, místu, které bylo dříve známé jako Gitanyow, v překladu „místo mnoha lidí“. Novější jméno Kitwancool se vžilo v době, kdy nájezdy bojovných kmenů podstatně snížily počet jeho obyvatel. Znamená to totiž doslovně „místo menšího počtu“.

Jde o další vesnici místních obyvatel s několika nádhernými starými totemy.

Naše další zastavení bude na 143. km, zhruba 500 m za mostem přes řeku Nass.

Po levé straně je neoznačená cesta, která vede k tzv. fish ladder, tedy „lososímu žebříku“, který ryby využívají při tahu do rodného jezera. Na 156. km přijedeme do Meziadin Junction. Dříve zde bylo možné načerpat benzín a dokonce pojíst výbornou domácí polévku a jiné dobroty. V roce 2010 už ale bylo místo opuštěné.

Určitě doporučuji udělat si odbočku směrem na Stewart a Hyder. Po 25 km totiž dorazíme k malému ledovcovému jezeru, do kterého stéká ledovec Bear Glacier, který je, pokud svítí slunce, nádherně modrý. Za dalších 35 km, kdy bude silnice lemovaná horami a ledovci, dorazíme do města Stewart. To mělo v roce 1910 přes 10 000 obyvatel, které sem přitáhlo zlato, ale i stříbro a měď, které se tu těžily. O tři km dál přejedeme hranice a ocitneme se místo v BC na Aljašce. Přijeli jsme do nejpřátelštějšího města na Aljašce - Hyderu. Je tu jen pár bloků dřevěných budov, budeme si tu připadat jak o 100 let nazpět. V době, kdy táhnou lososi, je tu ideální místo na pozorování medvědů, jak se jimi živí.

Z Hyderu je možné podniknout delší vyjížďku na úžasný Salmon Glacier, tedy Lososí ledovec, jeden z nejlépe dosažitelných autem na dálném severu. Jízda k němu je náročná, ale podívaná stojí určitě za to.

Poté se opět vrátíme na Cassiar Highway a na 250. km dorazíme do Bell II, což je moderní centrum vybudované před pár lety pro majetnou klientelu. Nabízí ubytování ve srubech a k tomu heliskiing na okolních kopcích a ledovcích.

Za  necelých 40 km uvidíme informační tabuli, na které si přečteme zajímavosti o telegrafu, který byl v letech 1899 - 1901 vybudovaný mezi Dawsonem a Vancouverem.

Na 400. km pak vjedeme do osady Iskut. Jedno z mála míst, kde lze načerpat benzín, nakoupit nebo přespat v některém ubytovacím zařízení, která jsou převážně srubového typu. V okolí je spousta zajímavých lokalit, i když velice těžko přístupných. Za zmínku určitě stojí minimálně Mt. Edziza, která je se svými 2 787 metry nejvyšší kanadskou sopkou. Sopka je součástí chráněného provinčního parku.

Dalších zhruba 50 km z Iskutu nás bude provázet velice zajímavá krajina, a to čím dál tím více, jak budeme stoupat do vyšších nadmořských výšek. Na 468. km dorazíme do sedla ve výšce 1 141 m. Všude okolo bude jen subarktická tundra bez lesního porostu, jen keře, mechy a lišejníky s malými jezírky. Krátká procházka nám přiblíží tento typ krajiny. Uvidíme, že i v těchto klimatických podmínkách roste velké množství zajímavých rostlin.

Poté opět nasedneme do vozu a za 20 km se ocitneme v sedle Dease Lake. Už roku 1839 tu obchodní společnost Hudson Bay Comapny založila jednu ze svých mnoha osad, která však byla zakrátko opuštěna. Obyvatele sem opět přivedla zlatá horečka. Do roku 1875 odtud byla vybudovaná i cesta do Telegraph Creek v délce 110 km.

V době výstavby Alaska Highway v roce 1942 sloužilo Dease Lake jako jedno ze zásobovacích center.

V okolí probíhá rozsáhlá těžba jadeitů. Pokud byste si chtěli koupit nějaký šperk z jadeitu nebo se podívat, jak se opracovávají, pak se k tomu hodí malá osada s příznačným jménem Jade City, která leží na trase Cassiar Highway. To už budeme mít na tachometru 602 km.

Dál už uvidíme po cestě jen jezera, lesy a pár kempů, kde se dá přenocovat. Než dorazíme až k Alaska Highway, budeme se moci ještě vyfotit u uvítací cedule Yukonu na 720. km. Ke křižovatce to teď už budeme mít jen 3 km. Tam se občerstvíme u benzínové pumpy a pak se rozhodneme, zda se vydáme na východ do Watson Lake nebo na západ směrem k Whitehorse.

Autor: Irena Reiterová America Tours