Perly západní Kanady: Den sedmý - tři klenoty národního parku Banff

Celý dnešní den strávíme opět v národním parku Banff. Přejeme si, aby vyšlo počasí. Naplánovali jsme totiž turistiku nad ledovcová jezera. Ideální je modrá obloha, sem tam nějaký mráček a samozřejmě sluncem zalitá krajina.

Městečko Banff opouštíme a vydáváme se směrem na Lake Louise. Volím pomalejší cestu podél řeky Bow River. Tato cesta vede paralelně s dálnicí, avšak je malebnější a máme větší šanci spatřit nějakého medvěda či losa. Po Bow River Parkway, jak se tato cesta jmenuje, se musí jezdit pomalu, právě z důvodu četného výskytu divoké zvěře. A je tomu skutečně tak.

Asi po 10 minutách jízdy vidíme na cestě před námi stát stádo jelenů, kteří si majestátně překráčeli cestu a pomalu mizí v okolních houštinách. Opodál se ve stráni pase jelen elk, který je specifický svým sametovým parožím. Samec může vážit až 600 kg. Je to opravdu kus. Nás si vůbec nevšímá a věnuje se pouze pastvě. Pár odvážlivců se přiblíží o něco blíže, aby si pořídili dokonalejší záběr fotoaparátem. Je to tak trochu risk a nebezpečné, ale tenhle elk tu žije a na podobné “kousky” turistů je zvyklý.

Elk se nám pomalu vzdálil z dohledu, a tak pokračujeme k jezeru Moraine Lake, kde si uděláme asi hodinovou zastávku. Okolí je překrásné a barva ledovcového jezera až kýčovitá. Společně se vydáme na vyhlídku nad jezero, odkud se nám otevře krásný pohled na panoráma skalních štítů i jezera. Cestou si všímáme důležitého upozornění, které nás varuje před medvědy grizzly, kteří se tu vyskytují.

Pokud byste se chtěli vydat na túru v této oblasti, mějte na paměti, že musíte jít ve skupině minimálně čtyř osob. My však túru neplánujeme, dáme si kávu v občerstvení a nakoupíme pár nezbytných upomínkových předmětů.

Jezero Moraine Lake je jedním z klenotů zdejší přírody. Lake Louise, další zdejší klenot, je naší další zastávkou. Jezero je hojně navštěvované turisty z celého světa. Je to opravdu znát, protože zaparkovat na místním parkovišti je skutečně umění.

U jezera se tyčí majestátný hotel Fairmont Lake Louise, kam se vydávají uzavřít sňatek snoubenci především z Japonska. Snad pokaždé, když tu jsem s nějakou skupinou, potkám několik novomanželských párů fotících se u jezera.

Zdatnější členové naší výpravy se se mnou vydávají na túru k horskému plesu Lake Agnes, kde se nachází nádherná čajovna. Cesta strmě stoupá nad jezero Lake Louise skrz hustý les. Čeká nás asi šest kilometrů do kopce a z kopce stejnou cestou, která není zase až tak náročná. Ovšem určitá fyzická zdatnost je potřebná.

Cestou potkáváme mnoho turistů. Mnoho lidí má na noze či na batohu rolničku. „Jakube, proč ti lidé mají na noze rolničku?” ptá se Jarmila. Tu rolničku nosí turisté ve zdejších končinách z preventivních důvodů, aby zaplašila medvědy, protože nejhorší, co může být, když se vás medvěd lekne a vy jeho. Jelikož nás je víc a hlasitě si povídáme, není důvod rolničku mít.  Asi po hodině dojdeme do našeho cíle k jezeru Agnes. V místní dřevěné čajovně si dáváme čaj a svačinu.

Odpočineme si a vracíme se stejnou cestou zpět k jezeru Lake Louise, kde se setkáme s méně fyzicky zdatnými účastníky, kteří se s námi nevydali na túru. Někteří si prošli zázemí hotelu, zaposlouchali se do líbivých tonů harfy, či se procházeli okolo jezera, které společně opouštíme. Uděláme si krátkou zastávku ve vesnici, která se jmenuje stejně jako jezero Lake Louise, kde si dáme přestávku na oběd.

V pozdních odpoledních hodinách zamíříme na sever směr národní park Jasper. Cesta, po které jedeme, se jmenuje Glacier Parkway a říká se, že se jedná o nejkrásnější silnici na světě. Lemují ji  horské štíty a jejich ledovce. Výhodu mají ti, kteří sedí na levé straně vozu, protože právě celý horský hřeben s ledovci budeme mít po levé straně. Ti, co sedí vpravo, nemusí být ale smutní. Budeme dělat časté vyhlídkové zastávky. Cesta je to opravdu nádherná, okolo ledovců, jezer a hor.

Naše poslední vyhlídkové zastavení je u nejkrásnějšího jezera zdejších Skalnatých hor, jezera Peyto Lake, které je tím opravdovým klenotem. K jezeru vede z parkoviště asi 10minutová cesta, kterou musí zvládnout všichni. Nevidět toto jezero by byl neuvěřitelný hřích!

Tyrkysově modrá barva jezera je způsobena ledovci, které svou tíhou obrušují skály a jejich části přináší do jezera voda. Sluneční paprsky se mezi těmito částicemi (rock flour – kamenná moučka) lámou a vytváří toto specifické zbarvení. Nemůžeme se pohledy na jezero dostatečně nabažit, pohled na okolní krajinu s jezerem je jednoduše nepopsatelný.

Vše jednou končí a i dnešní den je třeba zakončit. Od jezera Peyto Lake to máme do hotelu, no spíše do chatiček, kde dneska spíme, asi půl hodiny cesty. Ubytování je daleko od civilizace, internetu a signálu GSM. Nechybí ovšem obchod s potravinami, bar, restaurace, kde povečeříme a zítra se tu sejdeme u snídaně.

Dobrou noc

Autor: Jakub Fučík America Tours