Článek
Hotel opouštíme už o půl osmé ráno, hned po snídani. Čeká nás cesta do San Diega dlouhá asi 120 mil, tedy asi dvě hodiny. Kdybychom vyjeli o hodinu později, kvůli zácpám a silnému provozu by mohla trvat i dvakrát tak dlouho. Takto před půl desátou projíždíme kolem downtownu San Diega a přes vysoký, podivně zatočený most míříme na poloostrov Coronado.
Na první pohled se zde všem líbí – klidná atmosféra, menší domky mezi palmami, žádná moderní zástavba, pěkné pláže. To, co nás sem přivádí, je prohlídka slavného hotelu Del Coronado známého hlavně z filmu Někdo to rád horké. Tento kdysi největší celodřevěný hotel v USA byl i prvním elektricky osvětleným hotelem v Americe, přičemž jeho elektrifikaci řídil sám Edison!
Hotel od počátku vyhledávali k rekreaci prezidenti, senátoři, herci a zpěváci, zkrátka honorace. I dnes, kdy je po několika přestavbách a přístavbách vybaven mnohem moderněji, je stále vyhledávaným hotelem a o slavné hosty nemá nouzi. Petr nás provedl vnitřními prostory hotelu zcela neomylně, ochutnali jsme zdejší zmrzlinu, poseděli na terase nad hotelovým bazénem, a už byl čas pokračovat k další atrakci naší cesty.
Tou je letadlová loď Midway zakotvená přímo na downtownu San Diega. Tato loď byla z aktivní služby vyřazena po první válce v Perském zálivu, nyní slouží jako muzeum námořního letectva. Vstupenky byly připraveny a my vyrážíme na prohlídku. Po dohodě absolvujeme první část, tedy útroby lodě, s Petrem, který nám přeloží výklad z digitálního průvodce, kterého každý dostal při vstupu. Jazyků je sice k dispozici asi dvacet, čeština však chybí.
Muži z naší skupiny se přímo třásli nedočkavostí, zatímco ženy neskrývaly skeptické pohledy. Ty ale rychle mizí – prohlídka letadlové lodi od strojovny po můstek je tak zajímavá, že bychom zde mohli strávit mnohem víc času, než nám plán dovolí. Závěrem prohlídky jsme dostali ještě půlhodinku k focení letadel na horní palubě, a už pokračujeme za další atrakcí – do vodního zábavního parku Sea World.
Tento původně záchranný objekt pro vodní zvířata se rozrostl v naučně zábavní park ohromných rozměrů. Kromě expozicí se snad všemi druhy živočichů, které můžete v mořích a oceánech potkat – včetně ledních medvědů – zde najdete také několik horských drah pro milovníky adrenalinové zábavy. Asi největší atrakcí je ale show se cvičenými kosatkami, podobná show s delfíny a kulohlavci, další menší zábavná show, kde herci jsou lidé, lachtani, mrož a vydra. Dohromady se dá v Sea World bez potíží strávit celý den. My máme jen pár hodin a k naší lítosti musíme odpoledne pokračovat dál.
Na pozdní oběd zastavíme v nedalekém San Diego Old Town – skanzenu s názornými ukázkami, jak to zde vypadalo v počátcích tohoto města. Mexické speciality – tacos, burritos, nachos a enchilladas zapíjené lokální margaritou či přímo tequilou chutnají skvěle!!
Během tříhodinového přejezdu přes pobřežní hory a dále pouštěmi do arizonské Yumy mají všichni problém udržet bdělost. Petr nás vždy nemilosrdně upozorní na zajímavosti, kolem kterých projíždíme. Několikrát i zastaví, neboť „tohle si prostě vyfotit musíte“. Má pravdu a jsem mu za to vděčný, mohl se na nás vykašlat a prostě nás vzbudit až před hotelem. Takže díky němu mám krásné fotky geologicky nepochopitelných hor, kvetoucích horských kaktusů a panoramat, která se pak už během cesty neopakovala.
Město Yuma ležící na řece Colorado, která zde tvoří hranici mezi Kalifornií a Arizonou, na první pohled nijak nezaujme. Je centrem zelinářské oblasti Arizony. Nikdo ze zájezdu tomu nechce uvěřit, protože jsme do Yumy dorazili přes pouště, které snad ani vyprahlejší být nemohly. Vysvětlení je prosté – v létě se zde opravdu nic pěstovat nedá, ale když se na podzim zaseje a důkladně zavlažuje, na zimní měsíce se poušť stane plochou pro dvě až tři úrody rychle rostoucí zeleniny. Koncem října dorazí do Yumy na sto tisíc sezónních dělníků, kteří zde pracují do března, kdy teplota opět vražedně stoupne, zavlažování ustane, a pole se opět přemění v poušť… neuvěřitelné!!
Další zajímavostí Yumy je ve skalním pahorku vykopané vězení – první státní věznice v Arizoně z doby kolonizace západu. Osadníci prý vězňům záviděli relativní chládek v celách během letních měsíců.
No a posledním překvapením je John, majitel pěkného hotelu ve stylu mexické haciendy. Je původem Čech. Do Yumy ho rodiče přivezli v jeho třech letech, dnes je mu přes devadesát let a má v nejstarší budově hotelu malé muzeum osídlování oblasti Yumy. Kromě vzácných dobových fotografií a portrétů slavných indiánských náčelníků s jejich podpisy jsou zde i Johnovy rodné dokumenty z českého Kopidlna.
Zítra nás čeká cesta jižní Arizonou do Tucsonu!!
Autor: Michal Kužel America Tours