Za tisíc let své existence kupodivu město nedostalo jméno v pravém slova smyslu - Chichén Itzá znamená "místo u studny rodu Itzů". Vykopávky ukazují, že osada a později město se začalo v devátém století pod vlivem Toltéků z centrálního Mexika rychle rozrůstat a nabývat na významu.

Někdy kolem roku 1000 měl na trůn v Chichén Itzá nastoupit toltécký král Topilzin-Ce-Acatl (Jedna třtina) a odstartovat období, kdy se město stalo metropolí celého mayského Yucatánu.

Chichén Itzá

Chichén Itzá

FOTO: Alena Knotková America Tours

Skupina mexických archeologů tvrdí, že to bylo obráceně - stále mocnější Chichén Itzá "nasálo" to nejlepší z toltécké kultury, včetně mocenských elit i prostého lidu.

Urbanisticky je město řešeno překvapivě velkoryse. Chrámová oblast je prostorná, jednotlivé objekty v centru jsou propojeny přímými cestami (sacbe) a síť širokých tříd roztažených jako vějíř vede ke vzdálenějším čtvrtím.

Za nejvýraznější stavbu Chichén Itzá lze označit Kukulkánovu pyramidu, mohutnou a přece elegantní čtyřbokou stavbu s impozantními schodišti, tyčící se uprostřed rozlehlého náměstí.

Chichén Itzá

Chichén Itzá

FOTO: Alena Knotková America Tours

Pyramida nazývaná španělsky El Castillo (Hrad) je zasvěcena hlavnímu božstvu – Opeřenému hadovi, jenž je mayským ekvivalentem středomexického Quetzalcoatla.

Stavba dokazuje vysokou úroveň mayské astronomie a matematiky. Její čtyři strany, dlouhé 55,5 metru, jsou orientovány přesně podle světových stran, každé schodiště v úhlu 45 stupňů má 91 schodů, celkem tedy 364 plus jeden stupeň do chrámu na vrcholové plošině, aby to odpovídalo počtu dní v roce.

Devět teras pyramidy odpovídá devíti úrovním mayského podsvětí. Balustrády podél schodišť představují vlnícího se hada Kukulkána. Ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti kreslí slunce na schodech pyramidy lomený stín, jenž má připomínat sestupujícího a opět vylézajícího opeřeného hada.

Observatoř

Observatoř

FOTO: Václav Zajíček

Stejně pozoruhodná je Observatoř (El Caracol), kruhová stavba s točitým schodištěm a zbytky kupole, zvenčí zdobená četnými "ocásky" božského hada. Kruhový tvar dokazuje, že Mayové znali kolo, i když jej nepoužívali.

Chrám válečníků

Chrám válečníků

FOTO: Václav Zajíček

Právě unikátní kruhové elementy v architektuře Chichén Itzá jsou vysvětlovány jako důsledek vlivu Toltéků na poklasickou mayskou civilizaci. To samé platí o památce s názvem Tisíce sloupů - snad kdysi nesoucích střechu - a o sloupořadí propojujícím Kukulkánovu pyramidu s Chrámem válečníků.

Chrám válečníků

Tisíce sloupů

FOTO: Václav Zajíček

Na jeho plošině opět stojí dvojice sloupů představujících ocasy opeřeného hada a mezi nimi poněkud ponurá socha - oltář boha Chac Moola. Jen hrubě vytesaná pololežící postava drží v klíně misku, kam se podle legend odkládalo ještě bijící srdce obětí, jež měly usmířit boha.

Morbidních míst - podle našich měřítek - je v Chichén Itzá ještě několik. Nejnápadnější je Stěna lebek Tzompantli - rozsáhlá kamenná plošina, jejíž stěny jsou ozdobeny stovkami šklebících se lebek pobitých a obětovaných nepřátel.

Stěna lebek

Stěna lebek

FOTO: Alena Knotková America Tours

Stranou od centra komplexu oko každého jen trochu sportovního ducha zaujme obdélníková plocha o rozměrech 150x35 m s tribunami po delších stranách - nepochybně hřiště. Dvanáctičlenná mužstva tu ovšem bojovala doslova o život: častým vyvrcholením hry tlachtli,jejímž cílem bylo odrazit těžkou kaučukovou kouli tak, aby proletěla vysoko umístěným kamenným kruhem, bylo obětování poraženého mužstva.

Třetím místem smrti je Posvátný cenot, kruhový závrt o průměru asi 30 metrů.
Archeology mátlo, že k této přirozené studni vede cesta přímo od chrámového centra, zatímco k ostatním podobným zásobárnám vody žádné chodníky nevedou.

Teprve potápěči odhalili tajemství cenotu: sloužil jako obětiště k poctě boha deště Tlaloka. Z nánosů bahna a tlejících zbytků okolních rostlin vyzvedli na dvě desítky lidských koster, většinou dětí, dívek a žen, množství šperků, zlaté a nefritové předměty, ale nic, co by napovídalo, že by někdo tuto pohodlnou studnu používal jako zdroj vody.

Cenot

Cenot

FOTO: Alena Knotková America Tours

Velkolepé město Chichén Itzá koncem 13. století náhle ztratilo své dominantní postavení mezi ostatními městskými státy Mayů. Zdá se, že kvetoucí město bylo zničeno velkým požárem – tomu nasvědčují stopy ohně na některých objektech - nebo bylo dobyto nepřáteli. Štafetu metropole yucatánské civilizace přebírá od té doby Mayapán. Ovšem ne na dlouho.

Začátkem 16. století se pod meči španělských konkistadorů rozpadá Aztécká říše a stejný osud čeká i Mayab. Mayové ale přežili. Při vzniku moderního Mexika počátkem 20. století dostala západní část Yucatánu - Quintana Roo - status Federálního teritoria místo členského státu Unie.

Mayové sice ztratili své někdejší vědomosti a sociální strukturu, zachovali si však jazyk, zvyky, národní identitu i určitou míru autonomie.

Autor : Václav Zajíček