Článek
První zmínka o Hostýnu pochází z poloviny 16. století, tehdy se o něm psalo ještě jako o Hoštejnu. Pozdější archeologické nálezy ale ukázaly, že byl osídlen už přibližně dvě stě let před naším letopočtem, prvními osadníky byli Keltové. Z tohoto období se dochovala i vodní nádrž a mohutný keltský val, kterým je vrchol hory obehnán. Měří 1835 m a v některých místech je až 9 m vysoký a 23 m široký. Zhotoven byl zvláštní technikou z hlíny, kamení, písku a popela. Keltské období je považováno za nejslavnější éru prehistorického osídlení Hostýnu.
Kaple pro horníky
První kaple na Hostýnu byla pravděpodobně postavena někdy koncem 16. století. Tehdy se z hostýnského kopce dolovalo stříbro a na Hostýnu samotném byla hornická kolonka. Pro horníky byla zřejmě dřevěná kaple postavena. Stála na místě dnešní baziliky. Tomuto období jsou také připisovány základy mariánské tradice opředené pověstí o zázračném zachránění Moravanů Pannou Marií při vpádu Tatarů do Bystřice.
S tatarskou přilbicí
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, která je dominantou Svatého Hostýnu, má kopuli ve tvaru tatarské přilbice, další připomínka přítomnosti Tatarů na tomto místě. Do současné podoby byl kostel přestavěn po třicetileté válce, v polovině 18. století. Hlavní vchod tvoří masívní vrata, která jsou pokryta bronzovou výzdobou od sochaře Josefa Axmana, žáka J. V. Myslbeka. Nad hlavním chrámovým portálem je dvacet šest čtverečních metrů velký mozaikový obraz. Je složen z dvou set šedesáti tisíc barevných kaménků. Na každém čtverečním metru je jich deset tisíc. Přídomek ledové království získala stavba díky vrstvě ledu, která ji objímá při změnách počasí v jarním období. V roce 1982 u příležitosti 70. výročí korunovace Panny Marie s Dítětem získal hostýnský poutní chrám titul Bazilika minor -kostel s právem hostit papeže.
Mecenáši zachránili schodiště
Hostýnské schodiště s dvě stě padesáti schody, z nichž dvě stě dvacet jedna je pískovcových a dvacet devět žulových, je dlouhé dvě stě čtyřicet dva metry. V nejširším místě u chrámu je široké třináct metrů. Poslední úsek měl špatné podloží a před několika lety se začal propadat. Na jeho opravu přispěly desítky štědrých dárců. Jejich jména jsou zvěčněna na jednotlivých schodech.
Křížová cesta
Na Svatém Hostýnu jsou dvě křížové cesty. Té starší se nepřikládá velký význam, pozornost budí dílo, jehož autorem je architekt Dušan Samo Jurkovič. Kapličky jednotlivých zastavení pojal, ostatně jak bylo jeho zvykem, ve stylu lidové architektury. Liturgické výjevy navrhl Joža Úprka. Původně měly být namalovány na sklo, aby odolávaly náporům drsných klimatických podmínek. Materiál se neosvědčil, proto byly vytvořeny z pestrobarevných keramických kachliček, stejných, jaké se používaly na obklady koupelen. Stavba Křížové cesty byla zahájena v roce 1912, dokončena byla až po první světové válce. Keramická mozaika vydržela dodnes. Vytvořil ji Jano Koehler.