Výlet na kole můžete začít třeba v Chlumu u Třeboně, jehož dominantou je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vede k němu jednou z ulic městečka neobvyklá křížová cesta. Zajímavostí kostela je i freska z roku 1945, která zobrazuje děkovné procesí s reálnými obyvateli Chlumu vedenými páterem Janem Kubiskou. Nejzvláštnější je, že v levém rohu fresky najdete hořící tank.

Nejvýznamnější osobností spojenou s Chlumem je arcivévoda František Ferdinand d’Este, který do zdejšího zámečku jezdíval s celou rodinou na letní byt. Právě odtud následník trůnu s manželkou Žofií Chotkovou odjeli do Sarajeva a právě v Chlumu se jejich děti dozvěděly, jaký osud tam jejich rodiče potkal.

Z Chlumu se vydejte přímo mezi rybníky. Mezi Chlumem u Třeboně, Lutovou a Majdalenou se totiž nachází rybniční soustava tvořená několika k sobě těsně přiléhajícími vodními plochami. Vznikají tak hráze, které jsou z obou stran obklopené vodou.

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně

FOTO: Profimedia

Po hrázi do lužního lesa

Po hrázi se projeďte mezi rybníky Staré jezero a Výtopna, ale neméně malebné jsou i okolní rybníky Starý hospodář, Žofinka či Starý a Nový Kanclíř. Jejich názvy jsou odvozeny od jména císařského kancléře Volfa Krajíře, který se o výstavbu tohoto vodního díla zasloužil.

U rybníka Starý hospodář se pak vnořte rovnou do lužního lesa, kde se střídají menší vodní plochy, bažiny a vlhké louky, na nichž roste mnoho dnes už vzácných vlhkomilných rostlin, dokonce i několik druhů masožravek.

Dominanta kraje

Po chvilce cesty divokým lesem dorazíte na hráz Nové řeky se staletými duby a lípami. Čtrnáct kilometrů dlouhý umělý kanál spojující Lužnici s Nežárkou byl postaven v letech 1585 až 1587 správcem rožmberského panství Jakubem Krčínem k regulaci přítoku vody z Lužnice do rybníka Rožmberk.

Podél Nové řeky dorazíte až ke Stříbřeckému mostu, kde si můžete prohlédnout pomník Emy Destinnové († 1930). Operní pěvkyně na sklonku života žila na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou, vzdáleném od Třeboně asi patnáct kilometrů. Dále cesta vede po silnici mezi rybníky do Staré Hlíny, odkud pokračuje okruhem kolem Rožmberka.

Rybník Rožmberk je s rozlohou 648 hektarů největším českým rybníkem. Jeho hráz porostlá staletými duby je téměř dva a půl kilometru dlouhá, až deset metrů vysoká a široká až pětapadesát metrů. Rožmberk v letech 1584 až 1590 spolu s umělým vodním kanálem Nová řeka vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín.

Opevnění hráze bylo tvořené dubovými piloty, hmota hráze se pak ručně plnila zeminou, kterou bylo neustále třeba zpevňovat a udusávat. Původní odtoky rybníku byly vyrobené z vydlabaných kmenů stromů.

Stezkou do Třeboně

Od hráze Rožmberka už vás naučná i cyklistická stezka dovedou přímo do Třeboně. Tady byste se jednak měli stavit na dobré jídlo (třeba na vyhlášené kapří hranolky nebo jinou rybí specialitu), projít se po náměstí (všimněte si budovy spořitelny se sochami rybářů) a prohlédnout si zámek i zámecký park.

V Třeboni navštivte i zámek.

V Třeboni navštivte i zámek.

FOTO: Profimedia

Třeboňský zámek, který se nachází v rozlehlém anglickém parku na jihozápadní straně historického centra města, tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Honosný renesanční zámek je spojený se dvěma významnými šlechtickými rody Schwarzenbergů a Rožmberků. Vydejte se po stopách první jmenované rodiny a projděte si jejich soukromá apartmá.

Schwarzenbergové zámek získali roku 1660 a po třicetileté válce mu navrátili zašlou slávu. Přestože nebyl třeboňský zámek jejich rezidenčním sídlem, stal se místem rodinných setkání, třeba v letech 1895 až 1922 se tu příbuzní scházeli při oslavách vánočních svátků. Působení Rožmberků, jimž Třeboň patřila v době největšího rozmachu města od roku 1366 do roku 1611, na zámku připomíná Alchymistická dílna, knihovna Petra Voka či rožmberská zbrojnice.

Kolem Světa k hrobce

Z Třeboně vyjeďte kolem rybníka Svět, který vás dovede až ke Schwarzenberské hrobce. Postavena je v pseudogotickém slohu podle vzoru italského pohřebiště slavných mužů Campo Santo. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného osmiúhelníku a je zasvěcena Božskému Vykupiteli. V kryptě hrobky je uloženo 26 rakví s balzamovanými ostatky členů rodu Schwarzenbergů.

Další cesta vede kolem Zlaté stoky. Umělý kanál Zlatá stoka, vystavěný v letech 1505–1520 Josefem Štěpánkem Netolickým, slouží k zásobování třeboňských rybníků vodou. Dříve sloužila Zlatá stoka také k plavení dřeva, odvodňování močálů či k zavlažování. Spád vody využívalo několik mlýnů, pil a dalších zařízení.

Schwarzenberská hrobka se nachází asi dva kilometry od Třeboně u rybníka Svět.

Schwarzenberská hrobka se nachází asi dva kilometry od Třeboně u rybníka Svět.

FOTO: Profimedia

Křížení kanálů

Zlatá stoka propojuje pomocí dalších kanálů, které z ní odbočují, rybníky na levém břehu Lužnice. Právě křížení jednotlivých kanálů patří k nejzajímavějším místům, často totiž probíhá ve dvou výškových úrovních – zatímco jedna stoka teče vyhloubeným korytem, druhá přes ni „prochází” po mostě.

Jedno z takových míst najdete při cestě z Třeboně směrem do obce Majdalena. Tam už je naše cesta téměř u konce, stačí jen dojet přes vesnici Hamr zpět do Chlumu u Třeboně. Celá trasa měří kolem padesáti kilometrů.