Prohlídku zdejších slumů samozřejmě žádná agentura v hotelech nebo nákupních centrech hlavního města Kota Kinabulu v malajsijské části ostrova nenabízí. Vesnice se rozprostírají u přilehlého ostrova Gaya prakticky na dosah dvou luxusních resortů, ve kterých noc v přepočtu vyjde i na bezmála devět tisíc korun

Přečtěte si také:
Tři roky žila v Indonésii. Česká republika je ráj, říká po návratu

Tam se odpadky, které k nim denně připlouvají, snaží odklízet. Často neúspěšně. „Snažíme se, ale odpadky k nám putují každý den, ať už z vesnic na kůlech, nebo z pevniny. V období dešťů je to nejhorší, to sbíráme všichni, i já,“ řekl Novinkám výkonný ředitel resortu Andrea Balladori.

Mezi odpadky chodí nejen lidé, ale i zvířata, která okusují igelitové sáčky.

Mezi odpadky chodí nejen lidé, ale i zvířata, která okusují igelitové sáčky.

FOTO:  pro Novinky Marketa Schusterova

Vesnic na kůlech je dohromady šest, žije v nich okolo 11 000 lidí. Každá vesnice má svou mešitu, na pevnině se nachází i škola, kam místní děti pravidelně docházejí.

Když procházíte vesničkami — ať už po dřevěných lávkách, kde se musíte soustředit, abyste se nepropadli do špinavé vody, nebo po souši, kde písek pro hory odpadu ani není vidět, všichni se na vás usmívají, mávají vám, děti se s vámi chtějí fotit. Selfie je zde velmi populární.

Místní děti si v odpadcích dennodenně hrají s plastovými lahvemi.

Místní děti si v odpadcích dennodenně hrají s plastovými lahvemi.

FOTO: pro Novinky Marketa Schusterova

Nikomu kromě vás však nepřijde divné, že si bosé děti hrají s plastovými lahvemi, že matky hází použité pleny přímo do moře, že místní zvířata okusují plastové sáčky, že lidé vykonávají potřebu přímo do moře mezi odpad... Všichni vypadají šťastně, přestože elektřina jim funguje jen občas a pro pitnou vodu se musí chodit s barely do okolních vesnic jednou týdně.

„Za bydlení se tu neplatí, všichni tu žijí vlastně zadarmo. Hodně lidí pracuje ve městě, takže každý den sednou na loď a dojedou do města nebo dojdou pěšky džunglí do místních resortů. Většina je ale tady,“ řekl Novinkám jeden z místních, Shariff, který turisty rád do vesnice dovede.

Řešení v nedohlednu

Novinky navštívily místní radnici, kde se velmi podivili, že se o situaci plovoucích vesnic vůbec někdo zajímá. „Je to dlouhodobý problém, ale snažíme se s tím něco dělat,“ řekla nejistě zástupkyně starosty Lizawana Matinová s tím, že v hlavním městě už se problematika odpadu s místními řeší.

Na ulicích občas zahlédnete koše na tříděný odpad s nápisy Udržujte čistotu. Úřady se snaží místní informovat a vysvětlit jim, jak důležité je plast omezit. Ve vesnicích ale zatím řešení neexistuje. Někde se prý natáhly sítě, aby odpad neplul dál do moře, ale rychle se potrhaly.

Na plážích to vypadá jako na smetišti.

Na plážích to vypadá jako na smetišti.

FOTO: pro Novinky Marketa Schusterova

Odpad v mořích je celosvětovým problémem. Borneo není v jihovýchodní Asii navíc jedinou oblastí, kde se s odpadky potýkají, nejčastěji se v souvislosti s plasty zmiňuje indonéský ostrov Bali. Vznikají proto nejrůznější organizace, které proti plastovému odpadu aktivně bojují.

Na sociálních sítích momentálně vede takzvaná trash challenge, do které se zapojují lidé z celého světa — vyfotí místo zaneřáděné odpadky a pak ho vyfotí uklizené. V Česku se už několikátým rokem pořádá akce Ukliďme Česko, která letos připadá na sobotu 6. dubna.

Zveřejnil(a) Marketa Schusterova dne Úterý 19. března 2019