Tato policie je jednou ze známek úsilí o otevírání se světu, s nímž Uzbekistán započal od prosince 2016 po nástupu Šavkata Mirzijojeva do prezidentské funkce. Skončily tak roky nucené izolace této země o více než 40 miliónech obyvatel. „Dříve jsem učila, pak jsem pracovala jako stylistka pro svatby. Dokonce jsem za to dostala státní cenu,” řekla agentuře AFP Zukra Rachmatovová, která běžně hovoří anglicky, rusky, fársí, turecky a japonsky. „Náš dědeček sloužil v armádě a strýc rovněž. Tak jsme i my zatoužily po službě v armádě,” dodává.

Samarkand, který byl v roce 2001 zanesen na seznam světového dědictví UNESCO, byl dlouho klenotem na Hedvábné stezce, jež ve středověku spojovala Čínu s Evropou. Dnes chce prezident otevřít zemi turistům a přitom zhodnotit toto město, které však zůstává oporou starého režimu.

Na minulost vzpomínají

Několik minut cesty od náměstí Registán — kde stojí tři univerzity z 15. a 17. století — trůní socha Islama Karimova. Ten spravoval zemi železnou rukou od roku 1991 až do své smrti v září 2016. Pohřben je v mauzoleu v historickém centru Samarkandu, kde se narodil.

Karimov, jehož kritizují obránci lidských práv za to, že vybudoval jeden z nejrepresivnějších režimů na světě, však zdaleka není zapomenut. Jeho mauzoleum si dnes fotografují turisté či mladí manželé. „Všichni dělají chyby, ale Islam Karimov je hrdina. Ve dne v noci pracoval na tom, aby chránil uzbecký národ,” říká dvaadvacetiletá slečna pózující před mauzoleem.

Šavkat Mirzijojev rovněž vzdává čest bývalému prezidentovi, za něhož byl po 13 let premiérem. Zmírnil však represe, které charakterizovaly režim Islama Karimova. Turistika je přitom jedním ze sektorů, kde je úsilí Šavkata Mirzijojeva o liberalizaci nejvíce vidět: za první rok jeho vlády vzrostl počet turistů o 25 procent. V únoru prezident povolil občanům sedmi zemí, mezi nimi Japonska a Izraele, aby mohli do Uzbekistánu cestovat bez víza. Zmírnil také podmínky pro udělení víza pro občany dalších 39 zemí.

V Samarkandu přijalo obyvatelstvo tyto změny příznivě. „Samozřejmě se musíme otevřít světu,” říká Maja Šachirmandová, která je majitelkou restaurace nedaleko mešity Bibi Chánum, postavené v roce 1404.

Ať turisté fotí

Odstavení Rustama Inojatova, který stál v čele bezpečnostních složek více než 20 let, je jednou z nejvýraznějších známek otevírání země. Tento muž starého režimu byl obviněn, že podrýval snahy prezidenta rozvíjet turistiku tím, že trval na zachování bezpečnostních opatření, jako byl zákaz fotografování metra. „Tento zákaz byl pozůstatkem ze sovětských časů,” vysvětluje nový šéf sektoru turistiky Aziz Abduchakimov. „Chceme, aby turisté fotografovali co nejvíce. Dávejte fotky na Instagram! To je pro zemi ta nejlepší reklama,” dodává.

Dvojčata Rachmatovovy objíždějí Samarkand na svých segwayích. Jsou vyškoleny v první pomoci a dohlížejí, aby turisté měli všechno, co potřebují. Někteří turisté na ně ale pohlížejí jako na atrakci. „Smějí se, ale někdy znejistí. Nepochybně proto, že si myslí, že je sleduje policie,” usmívá se Fatima.