Není to typická prohlídka, kterou můžete v Rumunsku zažít. A to hned od samého počátku. Prohlídka v angličtině stojí více než prohlídka v rumunštině. Prohlídka sídla jednoho z nejznámějších evropských diktátorů 20. století vyjde na 50 lei, což je nějakých 325 Kč. Na rumunské poměry vskutku vysoká cenovka. Možná i proto jsou se mnou ve skupině jen dva Britové, kteří byli v Bukurešti evidentně za byznysem, a pár asijských turistů, kteří si dělali v domě selfie i na těch nejnevhodnějších místech. Klasika.

Ceaușescovo sídlo zvenčí. Honosné, ale jeho opravdovou velikost byste odhadli jen velmi těžko.

Ceaușescovo sídlo zvenčí. Honosné, ale jeho opravdovou velikost byste odhadli jen velmi těžko.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Chodba podél zahrady připomíná prostory nějakého loveckého zámečku. V zahradě pak můžete v létě stále ještě spatřit pávy.

Chodba podél zahrady připomíná prostory nějakého loveckého zámečku. V zahradě pak můžete v létě stále ještě spatřit pávy.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Během prohlídky honosného sídla můžete spatřit přibližně 50 pokojů z celkových 80. Průvodce zdůrazňuje, že se Ceaușeskovi během jeho kariéry podařilo usednout u jednoho stolu s těmi nejvlivnějšími lidmi na světě - americkými prezidenty, čínskými prezidenty, ruskými prezidenty, britskou královnou, ale i Saddámem Husajnem, Fidelem Castrem či severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. A jeho úspěšnost v tomto pohledu je patrná i na výbavě vily.

Záběry tohoto pokoje obletěly po revoluci svět. Právě tato koupelna měla ideálně znázorňovat, v jakém luxusu si Ceaușescu žil, zatímco běžní lidé živořili.

Záběry tohoto pokoje obletěly po revoluci svět. Právě tato koupelna měla ideálně znázorňovat, v jakém luxusu si Ceaușescu žil, zatímco běžní lidé živořili.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Ceaușescu šachy miloval a prý také velmi často vítězil. Zda jej soupeři nechávali vyhrát či zda byl skutečně tak dobrý, není jisté.

Ceaușescu šachy miloval a prý také velmi často vítězil. Zda jej soupeři nechávali vyhrát či zda byl skutečně tak dobrý, není jisté.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Dřevěná obložení z ořechového dřeva, luxusní nábytek, obří vnitřní bazén zdobený složitými mozaikami, zimní zahrada a také luxusní dary od světových vládců, se kterými se potkal. Část z nich skončila ve světových dražbách, ale značná část se v Jarním Paláci dochovala. A tak se nemůžete divit, když budete stát na luxusním íránském koberci v hodnotě více než 10 miliónů korun, který Ceaușeskovi věnoval šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Mramoru pak v domě uvidíte tolik, že vám budou oči přecházet.

Koberec od íránského panovníka má hodnotu půl miliónu dolarů, tedy přes deset miliónů korun.

Koberec od íránského panovníka má hodnotu půl miliónu dolarů, tedy přes deset miliónů korun.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Podobných sošek je v paláci nepřeberně.

Podobných sošek je v paláci nepřeberně.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Občas stojí za to zabrousit pohledem i na strop...

Občas stojí za to zabrousit pohledem i na strop...

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

„Navzdory tomu, co si lidé myslí, tak v domě nebyly žádné zlaté cihly nebo vůbec zlato v nějakém významném objemu. Důvodem, proč tomu tak je, jsou záběry, které televize odvysílala krátce po převratu. Tehdy, když se poprvé dostala média dovnitř, novináře fascinovala zejména honosná koupelna, která působila jako ze zlata. Jenže na rozdíl od luxusních dubajských hotelů dneška se tehdy využívala pouze zlatá barva, ve které bylo jen stopové množství zlatého prachu. Kdybych si měl tipnout, kolik ho bylo v tomto době použito, tak zhruba jen pět gramů,” tvrdí průvodce.

Toto byla vinárnička. Ceaușescu byl cukrovkář, a tak pil alkohol jen málo. Občas si ale otevřel láhev vína, které pil z kovového korbelu a rozjímal nad politikou.

Toto byla vinárnička. Ceaușescu byl cukrovkář, a tak pil alkohol jen málo. Občas si ale otevřel láhev vína, které pil z kovového korbelu a rozjímal nad politikou.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

I jen samotná schodiště byla velmi honosná.

I jen samotná schodiště byla velmi honosná.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Z ulice je patrné, že je vila rozměrná, ale ani vzdáleně byste netipovali, že se uvnitř nachází tak obrovské množství pokojů. Z uvítací haly se můžete dostat přímo do Ceaușeskovy pracovny. Ač většinu práce odváděl v Paláci Parlamentu, gigantické budově, často se práci věnoval i doma. V místnosti, kde je dodneška onen vzácný perský koberec a také starožitný globus. Podle průvodce byl Ceaușesku workoholik a neměl problém pracovat 12 až 14 hodin denně šest dní v týdnu.

Nechyběla ani zimní zahrada.

Nechyběla ani zimní zahrada.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Lidé se po revoluci nestačili divit, ve vile nechyběl ani velký vnitřní bazén.

Lidé se po revoluci nestačili divit, ve vile nechyběl ani velký vnitřní bazén.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Výzdoba samotné vily je pak velmi vkusná. Skutečností je, že si ji nedělal sám Ceaușesku. Ten pocházel z rolnické rodiny a vyučil se na ševce, byl si tedy prý vědom toho, že jeho vkus není takový, jak by se u velkého státníka předpokládalo, a proto povolal místní elity, aby mu s výzdobou domu pomohly. Přesto obrazům v domě dominují právě rolnické motivy, které byly Ceaușeskovi od přírody blízké.

Sauna byla tehdy nebývalým luxusem...

Sauna byla tehdy nebývalým luxusem...

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Dům disponoval i domácím kinem a byla zde plánována i nějaká drobná divadelní vystoupení. Na ty ale nikdy nedošlo. Navíc sem chodil jen Ceaușescu se svou ženou, děti chodily raději do běžného kina.

Dům disponoval i domácím kinem a byla zde plánována i nějaká drobná divadelní vystoupení. Na ty ale nikdy nedošlo. Navíc sem chodil jen Ceaușescu se svou ženou, děti chodily raději do běžného kina.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Dům je pak rozdělen do několika částí. Každý člen rodiny tady měl jakýsi svůj apartmán složený z obývacího pokoje, ložnice a koupelny. To platilo nejen pro diktátora a jeho manželku, ale i pro jejich tři děti. Mimochodem posledním živým potomkem prezidentského páru, který byl bezprostředně po revoluci popraven, je jeho syn Valentin, který je fyzikem. Tuto vilu, kde strávil během svého života téměř dvě dekády, po vystěhování už prý nikdy nenavštívil.

Jako na zámečku...

Jako na zámečku...

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Jedna z mnoha ložnic v domě, nechyběl ani sejf.

Jedna z mnoha ložnic v domě, nechyběl ani sejf.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

„Asi by nezvládl ten pocit, že se vrací na místo, které patřilo jeho rodině, už jen jako host,” odhadoval průvodce.