První listopadový víkend nachytala Els Ipingová skupinu turistů, kteří vytrhávali keře před jejím domem v centru Amsterdamu. Měli na sobě růžové ženské šaty a byli velmi opilí. „Tyhle věci se dějí v jednom kuse,” řekla Ipingová rezignovaně. „Horší je, když se vám vyzvracejí do květináčů nebo truhlíků s květinami. Nejde to spláchnout vodou, musíte to něčím vybrat ven,” dodala.

Během posledních deseti let paní Ipingová, čtyřiašedesátiletá stylově oblečená konzultantka, byla svědkem toho, jak se její malebná čtvrť mění kvůli bezprecedentnímu nárůstu počtu návštěvníků. „Každý den kolem mého okna procházejí davy turistů. Víkend teď začíná už ve čtvrtek odpoledne. Křik a jekot opíjejících se turistů je ohlušující. A ten nepořádek, co po sobě nechávají!”

Zatímco mluví, shromáždí se před jejím oknem skupina asi 30 turistů, aby si poslechli zdlouhavý výklad svého průvodce. „Atmosféra ve čtvrti je teď úplně jiná,” uvedla Ipingová. „Obchody pro místní vystřídaly obchody, které nabízejí výhradně zboží pro turisty. Pak si připadáte jako cizinec ve své vlastní čtvrti. Už si začínají stěžovat dokonce i sami turisti — protože nevidí nic jiného, jen další turisty.”

Zavádí sérii opatření

Amsterdam rozhodně není jediným evropským městem, kde místní obyvatelé trpí kvůli rostoucímu počtu návštěvníků. Letos v létě obyvatelé Benátek a Barcelony ostře protestovali proti negativnímu dopadu hromadné turistiky na život místních obyvatel. Mnoho oblíbených turistických měst se snaží problém řešit, Amsterdam ale mezi nimi do značné míry vede.

V poslední době toto město přijalo sérii opatření, která mají proti negativním následkům hromadné turistiky bojovat. Patří mezi ně zákaz pronájmů Airbnb, které se odmítnou podřídit pravidlům, která stanovují, na kolik dní za rok je možné bytovou jednotku pronajmout.

Město také vyhlásilo moratorium na stavbu nových hotelů, zvýšilo daně za pokoje pro turisty a minulý měsíc zakázalo jakékoli další obchody zaměřené na turisty v historickém centru města.

Do jisté míry si přitom Amsterdam tento problém způsobil sám. Během globální finanční krize v roce 2008 se město rozhodlo značně investovat do turistiky, aby se dostalo z krize. „Ta krize zasadila tvrdou ránu našemu finančnímu sektoru, turistiku jsme vnímali jako záchranný kruh,” říká mluvčí městské rady pro ekonomické záležitosti Sebastiaan Meijer.

„Celé roky jsme aktivně podporovali developery, aby ve městě stavěli hotely, a naše marketingové skupiny cestovaly po celém světě, aby propagovaly Amsterdam jako turistickou destinaci,” dodává. Zabralo to — a možná až příliš dobře.

Počet bude růst

Během posledních zhruba deseti let se počet hotelových hostů v Amsterdamu zvýšil o 61 procent. Celkový počet návštěvníků se z 11 miliónů v roce 2005 vyšplhal na téměř 18 miliónů v roce 2016. A to je opravdu hodně na město, které má 850 000 obyvatel, a především hodně na historické centrum Amsterdamu.

Mnoho ulic a uliček je až příliš úzkých na to, aby tam mohly procházet davy turistů. A počet turistů se má dál zvyšovat — podle projekcí na 23 miliónů v roce 2030.

„Uvědomili jsme si, že proti tomu musíme zakročit,” říká Meijer. „Amsterdam chce být pohostinným městem, masová turistika má ale příliš mnoho negativních dopadů.”