Na konci 13. století byly Pardubice mnohonásobně menší, ale už tehdy zde stál vodní hrad. Z něj příliš nezbylo, protože již ve století následujícím přišli páni z Pardubic a přestavěli jej. Po husitských válkách dostal nové hradby i se střílnami. V roce 1491 hrad koupil Vilém z Pernštejna a začala goticko-renesanční přestavba. Hrad se postupně měnil z neútulného místa na honosné sídlo rodu, který patřil mezi nejbohatší a nejuznávanější u nás.

Zámek Pardubice z valů

Zámek Pardubice z valů

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Precizní prací, která je dnes velmi dobře patrná, bylo vybudování obranného systému s mohutnými lichoběžníkovitými valy a dělovými rondely. Před hradbou byl navíc vodní příkop a barbakán. Obranný systém byl zřejmě nejlepší ze všech pernštejnských hradů.

Rod hrad prodal v roce 1560 králi a ztratil na významu. Byly v něm různé komerční prostory a správy statků. Ve 20. století byl rekonstruován. Když však po válce přešel pod stát, začal se pomalu rozpadat. V 70. letech se propadaly stropy. Další zkáze zabránila až revoluce a celková obnova. Dnes patří kraji.

Automatické mlýny u Chrudimky

Automatické mlýny u Chrudimky

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Prohlédnout si v něm můžete dva okruhy, rytířské sály s kaplí nebo okruh zaměřený na architekturu a výtvarné umění. Za prohlídku však stojí také nádvoří nebo valy, po kterých vede naučná stezka. Doprovázejí vás přitom pávi, kteří jsou velmi neodbytní, pakliže máte v ruce jídlo.

Středověká Halda

Poněvadž nás čeká asi desetikilometrová cesta, opouštíme zámek hlavní branou, odkud vede červená značka k Labi. O chvíli později zastavujeme u neobvyklého objektu, jimž jsou Automatické mlýny u Chrudimky. Velkomlýn bratrů Winternitzů byl postaven na začátku 20. století. Jako náhon využíval umělý kanál Halda, který byl vybudován v roce 1495 Pernštejny v délce 10 kilometrů. Odváděl vodu z Loučné do rybníků a sádek a později také do mlýnů.

Cesta kolem Labe

Cesta kolem Labe

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Cesta od mlýnů vede rovnou k Labi, na kterém zrovna plula výletní loď, s níž se dostanete až do Kunětic. Stezka u řeky nemůže být jak jinak než perfektní. Pořád je na co koukat, navíc když zpoza stromů vykoukne také cíl dnešního putování – hrad Kunětická hora. Následuje scenérie jako ze starých pohledů – řeka obklopená stromy a přes louky v pozadí zelený kopec s dechberoucím hradem na mohutné skále vyvřelé někdy v třetihorách.

Kunětická hora od řeky Labe

Romantický pohled na hrad s řekou.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po asi půl kilometru míjíme chaty a vcházíme do zalesněného náspu mezi Labem a kanálem Halda. Šířka je asi pět metrů, z čehož podstatnou část zabírají stromy. Pro někoho, kdo trpí fobií ze stísněných prostor, by to nebylo to pravé ořechové. Kanál je zřejmě docela hluboký a voda v něm proudí rychle, zajímavé jsou také zvednuté lávky chatařů, kteří se po spuštění dostanou na druhý břeh suchou nohou. Jak to zde vypadá o povodních? Přemýšlíme, když se před námi objevuje jedna houba za druhou. Plodnice jsou však značně sežrané.

Zanedlouho jsme přímo u zdroje, a sice u jezu na Loučné, kde náhon Halda začíná. Kolem slunečnicového pole jsme za chvíli v Počaplech a Kuněticích, kde nám obsluha z pardubického informačního centra poradila zkusit výtečnou zmrzlinu. Byla tak velká, že každou chvíli hrozilo, že se zřítí jako pověstný domeček z karet.

Kozy na hradě mají výtečný výhled

Kozy na hradě mají výtečný výhled

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Co by kamenem dohodil jsme pod Kunětickou horou aneb Rumburakovým hradem, poněvadž se zde natáčela Arabela. Značka vede kolem dokola jižní stranou magmatické hory, která vznikla alpínským vrásněním v třetihorách a následným odnosem okolních sedimentů. Kopec sahá do nadmořské výšky 304 metrů a vyčnívá tudíž o 75 metrů nad okolím. Kunětická hora je významná nejen z geologického pohledu, ale také z přírodního. Je chráněná jako přírodní památka a evropsky významná lokalita kvůli hmyzu, zejména pachníku hnědém, který je vázaný na staré doupné stromy.

Hrad s kaplí se dominantou okolí

Hrad s kaplí je dominantou okolí.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Cesta na hrad není nijak špatná a zanedlouho jsme u první i druhé brány. Původní stavba vznikla asi na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně z iniciativy krále. Brzy ale zanikla a její zbytky použil v roce 1421 husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka na stavbu svého sídla. Na konci 15. století Kunětickou horu získali Pernštejnové a začala opět velkolepá přestavba. Nechyběly ani charakteristické sklípkové klenby v rytířském sále a v kapli sv. Kateřiny. Vystavěny byly zemní valy, rondely, příkopy, šestice bran a dvě věže.

Stětí za šest zlatých

Zadlužené panství však spadlo v roce 1560 pod královskou korunu a začalo chátrat. Navíc jej zpustošila švédská vojska. Udržována byla jen kaple. K záchraně hradu se postupně přistoupilo od 19. století. Od roku 1923 se na obnově podílel také známý stavitel Dušan Jurkovič.

Podívat se lze na zbraně i brnění.

Podívat se lze na zbraně i brnění.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Hrad má dnes co nabídnout. V několikapatrovém paláci můžete spatřit nejen historii stavby a rodu, ale ve sklepení také popis archeologických výzkumů s nalezenými předměty. Mimochodem hrací kostkou ze 14. století nebo keramickou píšťalku. Zajímavostí je také expozice pohádkových kostýmů z filmů jako Anděl Páně, Lotrando a Zubejda, O princezně, která ráčkovala či Krkonošské pohádky. Po 130 schodech můžete vystoupat na věž, odkud je bravurní pohled na Pardubicko. Za dobrého počasí však i na Krkonoše a Orlické hory.

Údajně největší drak z českých hradů.

Údajně největší drak z českých hradů.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Hrad se chlubí také tím, že na něm sídlí největší drak ze všech českých hradů. Létá si nad mučírnou, kde se mimo jiné dozvíte, že v 18. století se platilo katovi za stětí hlavy šest zlatých. K prohlídce je také rytířský sál, hladomorna a kaple sv. Kateřiny. Na částečně odkryté zdi si v ní můžete všimnout kreseb tehdejších vandalů s letopočtem 1680. Kaple jako jediná je dostupná pouze s průvodcem.

Kostýmy z trautenberské pohádky

Kostýmy z trautenberské pohádky

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Projít se lze po dvou rondelech, které byly určeny pro děla, nebo sledovat z nádvoří místní strážkyně – kozy pobíhající na skalách, nejsou jediná lákadla. V podhradí je kromě loveckého zámečku s muzeem perníku rovněž mini zoo. Najdete tam srny, jeleny, ale i pštrosy nebo pár zubrů a muflony.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.