Kolébka minerálky San Pellegrino, která se tu i dnes stále stáčí a exportuje do celého světa, je zasazena na úpatí alpských kopců. Nachází se poměrně nedaleko švýcarských hranic, a ještě před počátkem první světové války byly zdejší lázně cílem mnoha prominentních, bohatých či známých rekreantů.

Těžko říct, co přesně se událo po skončení války, ale už zhruba sto let město pomalu chátrá, a i když zcela opuštěné není, turismus rapidně upadl. Kdysi majestátní secesní budovy, jako je například zdejší Grand Hotel či kasina, chátrají a nevypadá to, že by se do nich v nejbližší době měl vrátit život. Ačkoli městečko i přilehlé okolí by mělo návštěvníkům co nabídnout.

Nynější turismus ve zpola opuštěném městečku stojí stále na dlouhodobé tradici lázeňství a budova lázní je jedna z mála, která prošla rekonstrukcí a spojuje v sobě historické secesní prvky s těmi moderními. Z venkovních prostor je výhled na kopce, které San Pellegrino Terme obklopují. Jakmile ovšem návštěvník vyjde na ulici, čeká ho poněkud jiný svět. Mnohde jsou rozpraskané chodníky nebo budovy se zničenou omítkou.

Nicméně slavný pramen, který tu vyvěrá, je lidem známý už více než 600 let. Jeho údajně zázračné účinky přijel studovat i Leonardo da Vinci. San Pellegrino navíc patří mezi nejznámější značky minerálních vod na světě a zároveň je i mimo Itálii považována za poněkud luxusnější artikl.