V posledních několika letech byla situace v cestovním ruchu v mezinárodním měřítku poznamenána zhoršením bezpečnostní situace. Jak se to projevilo u nás?

Dva uplynulé roky byly z hlediska příjezdového cestovního ruchu velmi příznivé. Přírůstek návštěvníků z tradičních zdrojových zemí se pohyboval kolem deseti procent. Propad nastal jen v případě Ruska, kde se spojilo několik příčin – domácí hospodářské problémy, sankce EU a další. Myslím ale, že i ruský trh se opět stabilizuje.

Příznivá situace byla i v domácím cestovním ruchu. Jeho objem vzrostl o deset procent, což se nestalo od 90. let. To všechno ukazuje, že jsme bezpečná země a že jsme také tak v zahraničí vnímáni. Příznivě se v tomto ohledu projevil i pokles kurzu koruny, i když turisté zejména ze vzdálených trhů více vnímají faktor bezpečnosti dané destinace. To se po loňských událostech například v Paříži projevilo sníženou poptávkou.

Mezi Prahou a několika dalšími zavedenými místy a zbytkem země na druhé straně je co do počtu zahraničních návštěvníků stále hluboká propast. Vnímáte to jako problém?

Problém to jistě je, ale je třeba se na něj dívat trochu s odstupem. Praha je značka, která má někdy v zahraničí větší váhu než celá Česká republika. Hovořit o Karlu IV. a pominout přitom Prahu, to nejde. Příští rok bude ve znamení baroka a ani z toho Prahu nelze vynechat.

Na druhé straně jsou u nás místa, která v sobě nemají potenciál na delší návštěvu, nabízejí jen prohlídku určitého místa, jako například Karlštejn. S tím je třeba se smířit stejně jako s tím, že kvantita není vždy tím hlavním měřítkem. Vezměte si třeba Český Krumlov. Tam velice dobře zvládli to, čemu se říká destinační management. To, co město zdědilo, zušlechtili tak, že se návštěvníci jen hrnou.

Historické centrum a zámek ale mají určitou kapacitu. Stejně tak parkoviště a příjezdové komunikace. V Krumlově zřejmě budou muset návštěvnost regulovat i proto, aby se nestala neúnosnou zátěží pro obyvatele města. Není to nic nevídaného, musely k tomu přikročit např. italské Benátky. Jen parkování tam stojí násobky toho, co jinde v Itálii, a drahé jsou i všechny další služby. Musíme si prostě zvyknout na to, že ne všechno bude pro každého.

Je propagace České republiky motivována hlavně vidinou ekonomického přínosu, nebo je v tom i jistá míra osvícenosti, to, že se chceme ukázat jako země bohatá svou kulturou, dějinami, současnými úspěchy?

Pražský taxíkář to jistě vidí jinak než kurátor výstavy v Národní galerii. Ekonomický přínos hraje nesporně velkou roli, ale já hluboce věřím, že je v tom i ta osvícenost. Naše agentura sice ve svých materiálech používá název Czechia, ale jako stěžejní značku propaguje v zahraničí zavedenější název Czech Republic. Má výraznou grafickou podobu a podle zaměření k ní přidáváme, že Česká republika je zemí příběhů, místem pro investice, krajem přírodních krás, kolébkou sportu nebo umění a podobně.

Jedním z našich cílů je dosáhnout toho, aby si v zahraničí název Czech Republic nespojovali s aquaparky nebo s muzei strašidel, ale s festivaly klasické hudby, s již zmíněným barokem, s Kafkou, Muchou, Smetanou, s úspěchy, jichž dosahují naši sportovci.

V souvislosti s přílivem asijských návštěvníků je často zpochybňován ekonomický význam, který pro nás mají. Létají se zahraničními společnostmi, bydlí v hotelích vlastněných zahraničními společnostmi, stravují se v asijských restauracích, mají vlastní průvodce…

Naše agentura připravuje studii, která by měla říci, jaký máme profit z jednoho německého a z jednoho čínského návštěvníka. Jaký podíl z částky, kterou za cestu a pobyt utratí, zůstane tady a jaký v zahraničí. Je to velmi složitá a v Evropě zcela ojedinělá práce, její metodika je obtížně uchopitelná, ale snad nám její výsledky vaši otázku zodpoví.

Je ale ještě jeden důležitý aspekt. Číňané, Japonci nebo třeba Korejci jsou skupinoví cestovatelé, jezdí do zahraničí s cestovkami, které se jim o všechno postarají. Tam to funguje tak, jak jste to popsal. V případě Japonska a Jižní Koreje se ale objevuje čím dál víc individuálních cestovatelů, mladých dvojic, rodin. Věřím, že tento trend bude narůstat a s tím zmizí i zmíněný problém. Samozřejmě nebude to zítra.