Cestou trilobitů až na Olymp Brd

Když se řekne Barrandien, tak někoho napadne geologická oblast v Čechách, nebo také Joachim Barrande, po němž se tato oblast jmenuje. Byl to francouzský paleontolog, který proslavil oblast středních Čech bohatou na zkameněliny nejen trilobitů, ramenonožců a ostnokožců. V 18. století pobýval u nás, přesněji v městysu Jince. A právě tam máme namířeno.

Většina lidí si Jince spojí spíš s působením armády a posádky, která ještě donedávna měla k dispozici velkou část Brd. Od letošního roku se však musí spokojit s menší oblastí. Náš výlet budeme směřovat na opačnou stranu, která je pojmenovaná Hřebeny, i když geomorfologicky patří stále do Brd. Orientace na trase je jednoduchá, protože se budeme držet naučné stezky.

Ta začíná na nádraží a jedním z prvních zastavení je například jinecký zámek, který byl postaven na místě tvrze v 18. století. Hned vedle cedule je torzo kmene lípy malolisté, jež zde stála více jak 400 let. O kus dál už cesta míří k rybníku Pecovák a Vysoké peci Barbora, která spíš vypadá jako ruina používána pro výcvik psů.

Naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd je plná informací nejen o místních zajímavostech, ale rovněž o přírodě. Z tabule u rybníka se tak můžete dočíst o ekosystému rybníka. Kolem řeky Litavky se za několik dalších metrů dozvíte o lučním a říčním ekosystému. Informace jsou podávány srozumitelně, stručně a jasně.

Když přebrodíme Litavku (po mostě), jsme na hranici Přírodní památky Vinice, která byla zřízena, aby chránila právě naleziště trilobitů. Přírodní památkou projdeme po celé její délce, přičemž přibližně v polovině je odpočinkové místo s výhledem a informacemi.

Ty uvádějí, že vrch Vinice je starý asi 520 miliónů let a vznikl z usazených hornin. Tehdy bylo v těchto místech velké jezero, jež se spojilo s mořem a na dně se usazovaly písky, jíl a prach. Z nich následně vznikly pískovce, prachovce a jílovité břidlice. Kromě desítek druhů trilobitů, zde žili korýši, měkkýši a také řasy.

Všech těchto pokladů si byli dobře vědomi hledači, kteří zdejší oblast již hodně vytěžili, a tak zkameněliny už nejsou tak časté. I kdybyste ovšem na nějakého trilobita narazili, musíte ho nechat tam, kde je, jelikož sběr je zakázaný.

Po krátkém odpočinku a opuštění Vinice šlapeme kopec do Běřína, v němž se lze dozvědět něco o ekosystému lidských sídel, a dál na rozcestí Klínek. Odtud se k nám připojuje červená a mírným stoupáním míříme na Plešivec.

U rozcestí Viklan si můžete rozmyslet, zda jít okolo po naučné stezce, nebo přímo po červené. Pakliže jste hráči geocachingu, volíte cestu po schovaných pokladech, z nichž nejbližší je u skály nazvané Viklan. Turisté a trampové tam zacházejí asi často, protože je tam les posetý kamennými mužíky a sochami.

Dál na kopci jsou pak Krkavčí skály, ze kterých je skromný výhled do okolí. Tiché místo má však své kouzlo, a tak se můžete usadit na skále a čekat na krkavce nebo čerpat energii.

Za dalších asi 600 metrů jste na vrcholu Plešivec v nadmořské výšce 654 metrů. Rozhled z Čertovy kazatelny, jak se mu přezdívá, je znamenitý, kromě Jinců, Brd také na Křešín, Hořovice, protější vrch Vystrkov či nejvyšší horu Brd Tok. K rozjímání se můžete posadit či si lehnout na skály.

O jedinečnosti toho místa věděli už naši předci. Cítili zde něco mystického s neopakovatelným geniem loci. Spisovatel Karel Sezima nazval Plešivec Olympem Brd. Historie tohoto místa však sahá rovněž do doby kamenné, kdy ho lidé využívali k rituálům. V době bronzové na vrcholu pracovali kovolitci na výrobě bronzu a oblast ohradili. Archeologové mluví o hradišti velikosti asi 60 hektarů, které se skládalo z akropole a předhradí.

Až si odpočinete a nasytíte se, vydejte se na malou procházku po hřebeni Plešivce asi půl kilometru po červené na vyhlídku Fabiánova zahrádka. Je odtud další skvostný pohled především na sever a do údolí Litavky. Posléze je možné pokračovat po červené do Lhotky nebo se vrátit zpátky a po naučné stezce pokračovat do Rejkovic.

Čeká vás sice nepříliš záživná cesta po poli, ale přijdete až k Přírodní památce Na Horách. Bývalá pastevecká louka na prvohorních usazeninách je bohatá na vzácnou teplomilnou květenu.

Hlavně na jaře a v létě lze obdivovat koniklec luční, rozchodník skalní či vstavače kukačku a kociánka dvoudomého. My jsme však na podzim narazili akorát na pavince horského, zvonce okrouhlolistého nebo hvozdníka. Květenu doplňují borovice a jalovec nebo sojka obecná.

Přírodní památka hraničí s obcí Křešín, odkud je to asi tři kilometry po cestě zpět do Jince. Příjemný celodenní výlet, který čítá asi 18 kilometrů, zakončíme tradičně. Odměnou musí být zlatavý mok či limonáda a k tomu něco dobrého, abychom doplnili vydané kalorie a v pořádku dorazili domů.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.