„V těch botách to zvládnete, trasa není tak náročná. Je tam pár plošinek a několik žebříků,“ komentuje prodavač vstupenek mojí městskou obuv, zatímco začíná zlehka poprchávat. Nutno podotknout, že v teniskách se dá sice vcelku dobře projít nějaká vycházková trasa v Českém Švýcarsku či na Šumavě, Slovenský ráj je ale úplně jiná liga. Obzvlášť při dešti.

Národní park čítá zhruba nějakých dvacet roklin. Nejmenší Zejmarská je vhodná pro ty, kteří mají třeba méně času nebo si zkrátka na větší výšlap netroufnou. Zároveň tam ale návštěvník získá představu, jak Slovenský ráj vypadá.

Žebříky někde stoupají i více pozvolně.

Žebříky někde stoupají i více pozvolně.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

První minuty cesty nejsou ničím neobvyklé. Ale jakmile se začíná stoupat po plošinkách, které jsou přichyceny ke skalám, a pohodlná prašná stezka se mění v hopsání po kluzkých kamenech, které se přes měkké podrážky zarývají do chodidel, je jasné, že si ze mě prodavač vstupenek udělal dobrý den.

Vhodná obuv je pro pohyb parkem klíčová.

Vhodná obuv je pro pohyb parkem klíčová.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Cesta nahoru dává zabrat, není fyzická náročná, ale bez vhodné obuvi je nutné se neustále přidržovat všeho, co se nabízí. Naštěstí jsou na mnohých místech řetězy, které poskytují jištění před uklouznutím. Překvapením jsou také žebříky, nacházející se mnohdy jen několik kroků od lesních vodopádů, které vyloženě vybízejí k focení.

Nejnověji otevřenou roklinou Kysel pak vede zajištěná cesta ferrata, na kterou je nutné si půjčit také vybavení. Terén je v ní totiž už natolik členitý, že nebylo možné opatřit ji pouze plošinami a žebříky.

Jeden z vrcholů Slovenského ráje - Kopanecké sedlo.

Jeden z vrcholů Slovenského ráje — Kopanecké sedlo.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

„Razíme heslo, že Slovenský ráj se dá navštívit v každou roční dobu,“ tvrdí Martin Michálek z Košice Region Turizmus. V zimě je samozřejmě třeba dobré vybavení nepodcenit, na boty nazout řetězy a dostatečně se obléknout. Zasněžený ráj návštěvníkům zajisté nabídne zase zcela jiné zážitky a výhledy než od jara do podzimu.

Do celého národního parku stojí vstup jedno euro, za 50 centů se dá přikoupit i horské pojištění. Vstupenka platí po celý den, v závislosti na časových možnostech tudíž lze stihnout i více míst.

Železnice do krajiny zapadá

Přímo do srdce Slovenského ráje se návštěvníci mohou dostat velmi pohodlně vlakem. Železnice vede podél jeho jižní části a pokračuje dále do sousedních národních parků Muránská planina a Nízké Tatry. Nástupními místy jsou v tom případě obec Margecany, která leží asi 40 minut od Košic, a z druhé strany Bánská Bystrica.

Dostat se na zajímavá místa parku je vlakem mnohem snazší, například turisté, kteří vystoupí ve vesničce Dědinky, budou moci navštívit zmíněnou Zejmarskou roklinu, která je hned za kopcem, a z vrchů uvidí na nádrž Palcmanská Maša, o které místní říkají, že je malým slovenským fjordem. To kvůli tomu, že je zasazená do poetických kopců. „Kdybyste se chtěli ukrýt před světem, stačilo by vystoupit z vlaku někde po cestě. Mnohá místa jsou natolik odlehlá, že se k nim odjinud ani nedá dostat,” říká Michálek.

Národním parkem se klene několik elegantních viaduktů.

Národním parkem se klene několik elegantních viaduktů.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Národním parkem se klene několik elegantních viaduktů.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Směrem dál k Muránské planině je zastávka Dobšinská ledová jeskyně, která se, jak už název napovídá, nachází nedaleko největší zaledněné jeskyně nejen na území parku, ale i na celém Slovensku. Kdysi se v ní dokonce i bruslilo, dnes sem můžete vyrazit alespoň na klasickou prohlídku. Ceny vstupného naleznete zde.

Zážitkem je i samotná jízda starými motoráky, které pasažéry navrátí do jejich dětství. V čase, kdy projíždí národním parkem, míjí vlak jen pár menších obcí či samostatných domků. Jinak se klikatí údolíčky, přejíždí přes kamenné viadukty a nabízí cestujícím pohledy na zvlněné kopce.