„Dřív turista vyšel například ze Zbraslavi, putoval na Karlštejn, do Berouna, tam sedl na vlak a jel zpátky. Teď je trendem, jak já říkám, okruhová turistika. Lidé směřují tam, kde je hustá síť značek, protože si můžou snadno vytvořit svůj okruh,“ říká s úsměvem předseda rady značení Klubu českých turistů (KČT) Jan Linhart.

Odhaduje, že Prahou a blízkým okolím vede asi 200 km značených tras. Ve středu byla slavnostně otevřena nová stezka, která zelenou značkou spojuje Velkou Chuchli a Modřany. Jen v Praze 4 měří 4,9 kilometru. Vede přes Branický most, zalesněnými lokalitami, například v Hodkovičkách a Kamýku, do Modřanské rokle.

Pražané, kteří mají rádi vycházky do přírody, tady najdou spoustu přírodních zajímavostí, od stromů a keřů až po živočichy. „Záměrem bylo ukázat, že také v Praze se dá najít zajímavá turistická trasa, která povede většinou přes zelené lokality a jen minimálně přes obydlené plochy a sídliště,“ vysvětlil Jan Bigas, mluvčí nuselské radnice, která se zapojila do přípravy.

Začátek i konec

Největším problémem byl podle Linharta přechod Vltavy. „Přes rok trvalo, než Správa železniční dopravní cesty povolila přechod po mostě Inteligence,“ konstatoval.

Na základě této novinky KČT revidoval tratě okolo letiště Točná, kde se klikatilo hodně hezkých, ale neznačených cest. Nová značená trasa se nachází také v Modřanské rokli.

„Nemáme rádi, když značka končí a nikde nezačíná. Chceme ji dotáhnout až k dopravnímu uzlu,“ upozornil značkař. To je případ například naučné stezky Tiché údolí a Roztocký háj, kterou KČT nakonec prodloužil k autobusové zastávce Výhledy. Takže lidé, kteří vystoupí z autobusu, rovnou vědí, kam zamířit.

„Je to pomalá, mravenčí práce,“ hodnotí značkování Linhart, který nedá dopustit na vycházky Šárkou. Nadchla ho i nově vyznačená cesta z Kunratic do Průhonic, která se dohadovala snad pět let.

Obnova každé tři roky

Protože turistiku měl rád vždycky, nabídl se před lety KČT, že vypomůže. Dotáhl to na předsedu Krajské komise značení pro Středočeský kraj a Prahu. „Je to spíš doména, jak my říkáme, mladodůchodců. To jsou ti, kteří skočí do důchodu a najednou nevědí, co s volným časem. To jsou nejlepší značkaři. Jádro stárne, mladší se sice hlásí, dělají to dva tři roky, pak založí rodinu a končí,“ krčí rameny.

Obnova značení se opakuje po třech letech. „Zelenobílý symbol naučné stezky se špatně obnovuje, radši máme pásové značky. Strom roste jak do výšky, tak do šířky a ta značka se má udržet ve správném rozměru 10 x 10 cm,“ konstatuje Linhart.

Těžkou hlavu KČT dělají nejen vandalové, kteří ničí nebo rovnou kradou směrovky, škrábou mapy, ale někdy i majitelé pozemků, přes něž cesta vede, kteří značení likvidují. „Chápu, že jim to vadí, ale turista tam zase takové škody nenadělá, vzkazuje.