Člověk si skoro připadá jako v postapokalyptickém sci-fi filmu, ve kterém se lidstvo muselo ukrýt před katastrofou pod zem — na dně dolu se nacházejí futuristicky vypadající objekty, ze stropů visí modře svítící zářivky a monstrózní výtah se schodištěm se hrozivě pnou vzhůru.

Do stropu se pnou výtah se schodištěm.

Do stropu se pne výtah se schodištěm.

FOTO: Profimedia.cz

Historie dolu ovšem sahá až tisíc let zpět, poprvé se v něm začala těžit sůl už někdy v 11. století a ukončena byla až v roce 1932. Od počátku se jednalo o jeden z nejdůležitějších solných dolů v Transylvánii. Do roku 1862 se sůl těžila ze tří takzvaných studní, které se jmenovaly Josef, Tereza a Antonín.

Čím hlouběji se však kopalo, tím větší problémy nastávaly s dopravou soli na povrch. Koncem 19. století se tedy zbudovala nová štola pojmenovaná Franc Josef, dlouhá 780 metrů a zanedlouho prodloužená o dalších 137 metrů.

Strop jeskyně tvoří solné krápníky.

Strop jeskyně tvoří solné krápníky.

FOTO: Profimedia.cz

Dnes je ze Saliny Turdy největší důlní muzeum na světě, nachází se zde například zábavní park s různými volnočasovými aktivitami — návštěvníci si mohou vyjet na loďkách kolem důlního jezera, v jehož středu se nachází budovy připomínající vesmírnou stanici.

Na dně dolu se nachází zábavní park.

Na dně dolu se nachází zábavní park.

FOTO: Profimedia.cz

Kromě turistických účelů se důl využívá i jako centrum haloterapie, což je alternativní medicína, kdy člověk inhaluje solné mikročástice, které pomáhají při léčbě respiračních onemocnění. Jedná se v podstatě o ekvivalent známých solných jeskyní.