Restaurování unikátní památky začalo loni v červnu a skončilo na konci března. Do provozu byl znovu uveden ve čtvrtek.

„Betlém má celkem jednadvacet pohyblivých dřevěných pásů, z nichž devět nefungovalo. Už před generální opravou se podařilo čtyři rozpohybovat. Nefungovala také řada mechanik nebo hodiny,“ připomněla ředitelka Třebechovického muzea betlémů Silvie Dušková.

„V tuto chvíli je ve stavu, jak ho mohli vidět lidé zhruba v padesátých letech. Byly odstraněny veškeré nepůvodní zásahy,“ vyjmenoval restaurátor Bárta.

Jeho tým, zhruba desítka odborníků, odpracoval na betlému až 35 000 hodin a vyřešit musel nejeden specifický problém. Například nahradit ztracenou sošku slona kopií, ovšem s podobou, která odpovídala originálu. Ale ta se dochovala jen na televizním záběru z šedesátých. let. Jindy bylo nutné najít adekvátní náhradu za 158 poškozených okének, která se na díle nacházejí.

Na sklu drží jen rybí klih

„Přes všechny pokusy, například se slídou, jsme se dostali až k rybímu klihu, kterým jsou skla přetřená. Jedině rybí klíh drží na skle a vytvoří vám dojem historického zrcadla,“ prozradil Bárta. Pátrali také po nejúčinnějším přípravku, jímž ošetřit dřevěná ozubená kola. Nakonec dali na radu etnologa Radima Urbánka a použili horký hovězí lůj.

Ačkoliv betlém nese jméno Josefa Probošta, spoluautory jsou další dva Josefové – Kapucián a Friml. Pracovali na něm čtyři desítky let. Poprvé byl vystaven v tehdejší rohové verzi v roce 1906 v Chrasti u Chrudimi. Betlém, který tvoří více než dva tisíce vyřezávaných dílů, měří na délku 6,9 metru a na výšku 2,2 metru, byl v roce 1999 prohlášen národní kulturní památkou.